Jdi na obsah Jdi na menu
 


Z dob nejstarších.

 

Z dob nejstarších.

            Keltové zřejmě přišli do naší oblasti povodím Tedražického potoka. Svědčí o tom to že hradiště Buděšiná a Hlavičky byla vybudována po obou stranách potoka. Obdobně ve Zbynicích byla takto vybudována hradiště Zbyná a Oupířka. Lze předpokládat i následné slovanské osídlení území našich obcí. Z archeologických průzkumů lze zjistit způsob stravování u slovanských kmenů. Základem stravy byly obiloviny a luštěniny. K tomu občas maso z hospodářských zvířat. Vařilo se na otevřeném ohništi venku nebo uvnitř domu. Do ohně postavili keramickou nádobu ve které vařili. K pečení sloužila jednoduchá pec. Byla postavena z kamenů a hlíny. Kouř odcházel volně do místnosti a potom ven otvory ve střeše. Pro rozdělávání ohně byl používán křemen a ocilka, suchý troud a suchá tráva. V keramické nádobě byly připravovány i polévky. Mouka se mlela mezi dvěma kameny s otvory pro mouku a s rukojetí. Namletá mouka se přes noc namočila. Před vařením se přidala mochna, mladé kopřivy, vikev lesní, pokrájené lopuchové kořeny. Po uvaření se jídlo dochucovalo česnekem, solí, sádlem i vejci. Kaše se také vařila z přes noc namočené mouky, přidaly se křížaly a bylo možné ji osladit medem. Maso se buď vařilo, nebo nakrájené na plátky a osolené se naskládalo na kámen na okraji rozplené pece. Placky a později i chléb se pekly tak, že se rozpálená pec vymetla a placky se naskládaly na podlahu pece. Pec se uzavřela kamenem. Samozřejmou nezbytnou nutností těchto sídel byl pramen, studánka a potok. Ve vesnicích mohly být roubené polozemnice, chlebové pece, bylinné zahrádky, chlévy a mnoho dalšího. Kamenné domy se začaly postupně objevovat až později. Pro přemístění pravěkého ohniště pod "střechu" neboli do chatrčí a chýší stačilo vytvořit prohlubeň a kolem postavit přístřeší, kouř mizel otvory ve střeše. Oheň sloužil nejen k přípravě jídla, ale také k získání tepla a světla. Jako samostatná místnost se kuchyně objevila až s rozvojem civilizace. Slované, kteří se u nás začali objevovat v hojném počtu někdy v 6. století, žili v chatách čtvercového nebo mírně obdélníkového půdorysu. Tvořila je jediná místnost, nejčastěji kolem deseti metrů čtverečních. Chaty byly více nebo méně zahloubeny do země, podlaha se nacházela asi 30 až 150 centimetrů pod povrchem. V rohu stávalo většinou ohniště s kamennou nebo hliněnou kopulí připomínající pec.

Je pravděpodobné, že Čejkovy vznikly ve střední části. Svědčí o tom to, že studánka Dolíška byla v dolní části vsi. Dolíška je také do dnes jedním z pramenů Tedražického potoka. V horní části vsi byla pak studánka Hoříška. Předpokládá se, že byla někde před Pazdernů. V té době tam samozřejmě tato chalupa nebyla, ani chalupa Potužáků, Praisů, Panská kovárna, Nemodlenků, Dobrovolných, Mašků z chalupy, Turků z chalupy.  Chalupu Turků ze dvora však máme již doloženu archeologickým průzkumem z 13. století. Všechny chalupy střední části máme v Berní rule z roku 1654 uvedeny. Nejstarší jsou uvedeny chalupy Říhů, Šafárů, Mašků a Kroupů. Mohly tak tvořit původní kruhovou náves. Obdobná situace mohla být ve Zbynicích, kde je také jeden z pramenů Tedražického potoka. Původní kruhovou náves tu mohly tvořit chalupy Hánů hořejších, Tršů, Zajíců, Míků, Němců a Hrachů. Chalupy vznikly později. Naproti tomu ves Zamyslice mohla vzniknout příchodem obyvatel pří Mířenickém potoce. Jako velká kolonizace se označuje proces dobývání a osídlování nových zemědělsky využitelných poloh, který u nás probíhal v od 11. století až do 1. poloviny 14. století. Část lesů zmizela žďářením a klučením a byla nahrazena hustou sítí osad, jež už se příliš nelišila od dnešní podoby. Jednou z hlavních příčin velké kolonizace byl růst populace. Velmi často bylo po určitou dobu nové sídliště osvobozeno od daní a desátků tzv. Lhoty.  Používal se obracecí pluh, trojpolní systém a brány. V listině z 18.10.1045, kterou však Palacký považuje za podvrh, jsou uvedeny Čejkovice v Prácheňském kraji. Ve 12. století se používal hamr a na vodní pohon fungovaly také mlýny, pily a dmychadla v kovárnách. Ve 13. století se objevily mechanické hodiny, trakař, glazovaná keramika, pucherna a kolovrat. Skla do oken byla používána až koncem 18. století. Ještě v 1. polovině 19. století byla většina domů v Chalupech označena ve Stabilním katastru jako spalné. Materiálem pro jejich stavbu bylo dřevo. Jak je z mapy Stabilního katastru zřejmé byly to domy č. 7, 25, 26, 28, 31, 32, 33. Na chalupě č. 32 Krejčů se vystřídaly zbynické rody Čechů, Holečků a Nových. Je zřejmé, že kamenná chalupa byla postavena Holečkem.