Čejkovy a Zbynice - minulost ve fotografiích.

Počasí 1228-1828

1229 Na studenou a krutou zimu následovalo studené mokré léto. 1230 Opět studené mokré léto
1236 Na krutou, dlouhou zimu v Rakausku, kdy Dunaj až na dno zmrzl, následovalo parné léto.
1241 V Čechách bylo mnoho sněhu; dne 2. února vypukla strašlivá bouře a byla taková tma, že se lidé nerozeznávali.
1250 Byla dlouhá krutá zima s množstvím sněhu, na jaře velké povodně; dne 6. června v Čechách hrozné krupobití, které u Prahy lidi a dobytek pobilo a stavení rozkotalo, kroupy ležely 7 dní, na to přišel silný déšť, který povodně způsobil;
1251 Byl tento rok v Čechách, pro množství sněhu, hojné bouře, krupobití a stržky oblaků nešťastný rok nazván; dne 10. července padaly kroupy téměř v půl Čechách a zůstaly přes tejden ležeti; podobně dne 9. a 14. srpna; dne 9. srpna byla zároveň prudká bouře, tak že se stavení a stodoly bořily. Nedostatek obilí a ovoce panoval.
1252 Byly pozdní mrazy na jaře; v Čechách padlo dne 18. a 19. máje tolik sněhu a zima byla tak prudká, že mnoho dobytka zahynulo, načež velké rozvodnění a hlad.
1254 Byl v Čechách hlad; suché studené léto a podzimek, mnoho krupobití;
1256 Opět krupobití v Čechách, kroupy zůstaly po více dní ležeti, načež velká zatopení; dne 19. dubna vztekal se vír, který stavení burácel.
1257 Velmi krutá zima, mnoho bouří, dne 1. srpna potopa, která v velkém dílu Čech spousty v zahradách, na polích a staveních způsobila.
1260 Velké sucho, mnoho krupobití, kteréž v Čechách osení, ovocné stromy takměř zničilo.
1262 Takměř všecko obilí přišlo v Čechách nazmar pro velké sucho a horko. To bylo příčinou hladu, který příštího roku v Čechách mnoho řemeslníků a sedláků nutil své nářadí a dobytek prodávati, pouze aby živobytí zachovali. Mnozí šli z domů a dvorů a žebrali s ženou a dětmi. Léto roku 1263 bylo sice opět suché, žně ale byly dobré.
1268 Byla teplá, suchá zima a dlouhé parné a velmi suché léto; v Čechách mnoho bouří.
1270 Byla krutá zima, na to suché léto. V Čechách pršelo od 22. července až do polovičky září bez přestání. Potopy, neauroda a drahota v obilí byly toho následky.
1272 Byla tuhá, ačkoli krátká zima, i na podzim byly lijavce, špatné žně, vždy větší drahota až k následujícím žněm.
1281 Byla velmi tuhá zima s množstvím sněhu, který domy zcela zasypal; mnoho povodní, stržkami oblak způsobených.
1282 Byla všude velmi krutá, dlouhá zima s nesmírným množstvím sněhu; v Čechách dodržela zima až do 25. máje, jihnutím sněhu povstala povodeň, tak že se ani mlíti, ani pole vzdělávati nemohlo. Na to byla velká drahota, hlad a umírání. Podzimek byl velmi teplý.
1283 Trval hlad v Čechách; jaro bylo velmi suché, dne 7. máje padl mráz a spálil ovoce a obilí.
1289 Opět velmi teplá zima, stromy podržely svých listí až nové vypučely; léto bylo chladné a deštivé.
1295 Na velmi mírnou zimu přišly mrazy teprve v dubnu.
1302 Za celou zimu nebyly než dva studené dni, ty ale pokazily obilí. Léto bylo špatné a mělo pouze dva nesmírně parné dny.
1307 Bylo v Čechách nesmírné sucho, tak že se semeno ani nezaklíčilo; na to velká drahota.
1310 Byla velká neauroda, velmi studená zima a mokré léto; hladem jedli chudí trávu.
1312 Neaurodný rok; v Čechách nepršelo od máje až do prosince. Horko bylo nesmírné.
1315 Přišel v Čechách po dlouhém suchu nepřetržitý deštivý čas, v Němcích pršelo od 1. máje po 10 měsíců a z toho povstal hlad, chudí museli psy, krysy a trávu jísti, ano i mrtvoly byly stráveny.
1316 Velmi tuhá zima s množstvím sněhu až do konce března, v létě neustálé lijavce; velké povodně v Čechách, hlad který již po třetí rok trval, byl příčinou jizlivých nemocí, na které mnoho lidí zemřelo.
1318 kdežto nouze v Čechách tak velká byla, že lidé jeden druhého vztekle přepadali. Umírání bylo vůbec.
1323 Velmi studená zima, v Čechách padl dne 24. máje silný mráz, který osení velice uškodil.
1326 Velmi krutá zima a horké léto v Čechách. Neauroda na ovoce.
1331 Byla zima z počátku tuhá, pak ale velmi volná, mnoho bouří; v Čechách krutá zima dne 2. máje, která stromy pokazila; mnoho dešťů v létě, mnoho povodní.
1332 Byla tak volná zima, že se v Čechách po celý čas orati mohlo.
1334 Byla tuhá zima; v Čechách napadlo dne 23. dubna velmi mnoho sněhu, který stromům uškodil, přece ale nebyla neauroda; dne 31. října byl bouřlivý vichr, který stromy z kořene vyvracel a domy boural.
1335 Mokré léto, v Čechách hojné krupobití, špatné žně na víno a obilí.
1337 Zima byla nesmírně vlažná, léto nejvejš suché, málo vína. Kobylky takměř v celé Evropě.
1338 Mnoho sněhu na jaře, velmi mokrý podzimek. V Rakausích sežraly kobylky osení, louky, listí a všecky rostliny.
1342 Velmi tuhá zima, již vlažný vítr dne 2. února a hojný déšť nenadále konec učinily; ohromné množství sněhu a tlustý led vypůsobily rychlým jihnutím neobyčejné rozvodnění.
1348 V červenci nadělaly prudké bouře v Čechách mnoho škody na staveních; rok byl ostatně velmi horký a vlhký; oblakové stržky přihodily se v Čechách; krupobití zkazilo všecko obilí.
1349 Mlhavá povětrnost, jasné jaro, vydatné žně.
1352 Velmi studená zima a horké léto, v Čechách velké sucho, z čehož neauroda a drahota pošla; takto byly všude vydatné žně.
1355 Velmi mokré jaro, na ně velmi suché a horké léto. Obilí a vína hojnost.
1359 Byl naskrz mokrý rok, mnoho potop, bouří a oblakových stržek, v zimě 1360 velká zima.
1361 Neauroda, hlad a nemoce v Čechách, které mnoho lidí zahubily.
1362 Byla studená zima bez sněhu, velmi horké a suché léto; v Čechách trvala drahota až do žní, které vydatné byly;
1370 Dne 5. srpna velká povodeň v Čechách, která při mokré povětrnosti 14 dní trvala.
1373 V Čechách velký hlad, dne 13. máje velká povodeň, velmi teplý podzimek, málo obilí.
1380 Vyhubení osení v Čechách skrz polní myši; zima a podzimek byly mimo to velmi povlovné.
1386 Velká povodeň táním sněhu dne 5. prosince.
1392 Velmi studená zima, na kterou nenadálé tání nastoupilo, které povodně způsobilo, léto bylo velmi suché, načež velká drahota nastala.
1393 Byla opět tuhá zima s množstvím sněhu, léto bylo tak suché, že téměř v žádné řece vody nebylo; přes Vltavu mohlo se po suchu choditi.
1397 Velmi povlovná zima s množstvím sněhu, v Čechách povodeň.
1402 V Čechách prudké bouře v listopadu.
1407 Zima byla tak studená, že ptáci v povětří mrzli. Zima trvala od listopadu až do března; na jaře velké povodně, prudké bouře.
1408 Opět velmi tuhá zima, přitom ale aurodný rok.
1419 Neaurodný rok.
1420 Velmi povlovná zima; dne 20. března kvetly v Čechách švestkové stromy, obilí dozrálo někde v polovici dubna, léto bylo velmi horké; stromy nesly dvakráte ovoce, velmi úrodný rok.
1426 kvetly stromy a zahrady byly plné květin; léto bylo velmi horké.
1427 V Čechách ale hlad a tuhá zima.
1430 Teplá a vlhká zima v Čechách, pozdní mrazy na jaře, neauroda.
1432 Začala zima v Čechách dne 25. listopadu s tuhými mrazy, nimiž mnoho lidí zmrzlo, dne 17. ledna 1433 napadlo mnoho sněhu, že se z jednoho místa k druhému nemohlo; povstal nedostatek chleba, ačkoliv rok 1431 velmi požehnaný byl. Jaro a léto bylo velmi teplé, mnoho povodní a bouří bylo toho roku.
1434 a 1435 byly dlouhé a přísné zimy a neaurodná léta až do roku 1437.
1438 Dlouhá zima až do máje, velmi suché léto, neauroda, drahota, hlad a mor.
1439 Byl aurodný rok.
1443 Dlouhá a tuhá zima s množstvím sněhu. V Čechách trvala zima od 6. prosince až do 15. února; mnoho lidí a zvířat pomrzlo; sníh ležel až do konce máje, byl nedostatek píce.
1445 Velká povodeň v Čechách dne 26. června; začátek moru, který až do roku 1451 trval.
1448 Aurodný rok a velká láce všech potravin.
1456 Vlhká zima, horké léto s bouřemi a mokrým podzimkem, v Čechách pršelo od července až do října, již v srpnu byla velká drahota.
1458 Velmi tuhá zima, množství sněhu, mnoho bouří, povodní; suchý podzimek.
1463 Mokrý rok v Čechách.
1470 Velmi horké léto, tak že řeky vyschly a lesy se zapálily.
1471 Velmi aurodný rok, v Čechách stál korec ječmene za bílý groš, nato přišla tři velmi suchá léta,
1474 Byly kobylky v Čechách.
1477 Byla volná zima, dne 12. března padly v Čechách velké mrazy, rybníky zmrzly až na dno, sníh ležel zvýši člověka. Léto bylo tak horké a suché, že takměř všechny řeky vyschly, načež mokrý podzimek nastal; neauroda a drahota.
1479 Byla opět mírná zima, rostliny kvetly v únoru; na jaře mnoho povodní, pak horké léto.
1480 Opět volná zima, velké povodně na jaře, léto bylo mokré a neaurodné, nato drahota.
1481 Velmi tuhá zima s bouřemi, jaro studené a mokré.
1485 Zima velmi krutá, v létě mnoho dešťů, bouře a bouřky v Čechách.
1486 Připadla v Čechách dne dubna neobyčejná zima, sníh padl na čtvrt lokte, přece ale byly vydatné žně.
1491 Velmi tuhá zima až do máje, suché léto, neaouroda v Čechách, dobytek hynul z nedostatku píce.
1492 Opět krutá zima, v Čechách dne 6. června bouře s krupobitím, která stromy z kořene vyvracela.
1493 Tuhá zima, vlažný podzimek s bouřkami.
1494 Velmi mírná zima, třešně kvetly v lednu, mnoho bouřek s mokrem v létě, krátký podzimek, neauroda v Čechách.
1499 V Čechách bouřka dne 17. ledna, nato po celý měsíc déšť, sníh a krupobití. Horké suché léto; požehnaný rok vůbec.
1500 Velmi povlovná zima; velké povodně; drahota hlad a mor.
1501 Stálé deště v létě až do podzimku, obilí přišlo nazmar.
1503 Jaro bylo mokré, léto horké a suché, takže v Čechách, aby se vytrousení zrna zabránilo, obilí s kořeny se vytahovalo, místo co se žíti mělo, tráva byla zaschlá, prameny vyprahlé.
1506 Tuhá zima; sníh ležel ještě v červnu, suché léto; mokrý podzimek; bouře, na to drahota.
1511 V Čechách bylo v máji zemětřesení, kteréž se zvláště v Slaném a v Litoměřicích pozorovalo.
1512 Byla velmi mírná zima, v Čechách padlo ale dne 11. března mnoho sněhu, na to zima. Léto bylo parné, v Čechách mokré s krupobitím a bouřkami.
1513 V Čechách napadlo dne 13. března množství krup; v létě bylo mnoho dešťů a bouřek.
1514 Nesmírná zima, která již dne 11. listopadu 1513 započala, všecky řeky byly zamrzlé, tak že se v Čechách mlýti nemohlo a z toho nouze o chléb povstala; při největší zimě bouřky.
1515 Dne 4. března v Čechách vichřice, která střechy s domů strhala, na jaře a v létě povodně; hlad pro špatné žně.
1519 Zima trvala od srpna 1518 až do polovice března. V Čechách začaly žně v červnu; dne 22. července prudká bouře.
1522 Volná zima, fialky kvetly v únoru; v létě prudké krupobití, na podzim kvetly stromy opět.
1523 Studené jaro a léto až do června, v srpnu velké horko s strašlivými bouřkami.
1524 Byl v Čechách dne 25. máje tak silný mráz, že se na řekách led ukázal; v létě neobyčejné povodně a dne 22. září krupobití.
1525 Velmi tuhá zima, krupobití v Čechách, kroupy padaly tak velké co husí vejce.
1526 a 1527 Byla neaurodná léta s častým krupobitím.
1528 Bylo v Čechách dne 26. a 27. června velké krupobití, které celé žně zničilo; léto bylo studené a mokré.
1529 Vlažná zima, mokré léto, špatné žně; v Čechách o letnicích velká bouře.
1530 Opět takměř žádná zima, v létě mokro; hlad trval neustále. 1531 Opět volná zima, v létě mokro; velká povodeň v Čechách v březnu; přibývání drahoty.
1532 Na dlouhou, volnou zimu připadl pozdě na jaře mráz v Čechách; léto bylo mokré a studené.
1533 Zima opět velmi povlovná, na niž v Čechách tuhá zima; po tři měsíce nepršelo docela; drahota trvala neustále.
1534 Po mnoha letech byla opět první studená a tuhá zima; v Čechách byly v březnu bouřky, v dubnu a máji horko jako v létě, v polovici léta padal sníh. Žně byly v Čechách požehnané.
1535 Byla všady požehnaná auroda obilí a ovoce.
1536 Bylo léto příliš suché a parné, obilí hojnost.
1537 V Čechách byl rok mokrý, nastaly mnohé povodně, největší dne 23. května. V Rusku padlo mnoho kobylek.
1538 Zima byla velmi mírná, léto bylo suché a parné; v Čechách byla dne 9. dubna hrozná bouřka a nenadálá vichřice, načež pak vytrvalo sucho až do Vánoc; mnohé prameny, studně i řeky vyschly až na dno a lesy zapálily se.
1539 Na studenou zimu následovalo velmi suché léto. V Čechách byla dne 30. listopadu veliká vichřice se sněhem, při kteréž mnoho lidí i dobytka zahynulo. Dne 6. prosince rozjihl sníh nenadále, načež veliká následovala povodeň; dne 24. prosince prudká vichřice a lijavec.
1540 Léto bylo velmi parné a suché, bylo mnoho ohňů. Vzdor velikého sucha bylo hojnost obilí. V Čechách padlo mnoho kobylek.
1541 Léto nastalo příliš záhy, bylo parné a suché, podzim pak bouřlivých větrů.
1542 V Čechách bylo mnoho bouřek a hromobití s krupobitím, mimo to zkazily kobylky všecko, leželo jich na mnohých polích na píď tlustě; léto bylo velmi suché.
1543 Zima krutá, hojná sněhem, léto velmi suché.
1544 Dne 22. září veliká povodeň v Čechách.
1545 Byl rok vlhký, studený a mlhovitý; v Čechách dne 24. července povodeň.
1546 Bylo mnohého hromobití, v Čechách mnoho kobylek.
1547 V Čechách svítilo Slunce v dubnu po kolik dní do krve zardělé; padlo opět mnoho kobylek.
1548 Po kruté dlouhé zimě následovalo suché léto a podzim, řeky vyschly, tak že se ryby rukama chytati mohly.
1549 Mokrá zima, léto a podzim byly vůbec suché.
1550 Po suchém a chladném podzimku následovala opět mokrá zima; v Čechách nastal zde onde hlad.
1551 Zima byla mírná bez sněhu a mrazů; jaro mokré; léto bylo parné a suché. Na obloze bylo viděti mnohých povětrných světel.
1552 Nastalo mnoho povodní; na Veliký pátek byl v Čechách takový mráz, až víno vyhynulo, v létě pak bylo mnoho bouřek. Byl to rok vůbec parný a léto suché.
1554 V Čechách těžké bouřky hned v lednu. Krutá zima.
1555 Velké lijavce, krupobití a bouřka v květnu způsobily v Čechách velikých škod; započali pozdního deště, nastaly bouřky s hromobitím a blesk na mnohých místech zapálil.
1556 V Čechách byl rok vlhký, drahota panovala všady. Ukázaly se také mnohé severní světlice a v březnu vyšla veliká kometa čili vlasatice, ježto podle tehdejšího smýšlení drahotu přivolávali.
1557 Zima trvala v Čechách od prosince minulého roku bez přestání až do března; pomrzlo i mnoho stromoví.
1558 Bylo léto velmi parné s mnohým hromobitím, podzim byl suchý, rok vůbec velmi bouřlivý.
1559 Zima byla vlahá, místo sněhu pršelo, mrazy nastaly teprve na jaře a pokazily osení.
1560 Po dlouhé a kruté zimě následovalo vlhké léto; třešně kvetly dvakráte.
1561 Zima trvala v Čechách od Vánoc až do 24. února bez sněhu a mrazů, o Hromnicích kvetly fialky; teprve v březnu nastaly severní větrové a kruté mrazy a mnoho škod způsobily.
1562 Byla zima opět velmi mírná, v březnu nastaly veliké bouře, truchlivá neauroda, za které v Čechách drahota a mor panovaly.
1563 Pršelo od Vánoc až do března, přitom nastalo mnoho prudkých vichřic, které vozy i stavení skácely. Zvodněnými potoky se protrhly mnohé rybniční hráze a byly mnohé mlýny a mnohá stavení strhány. Auroda byla přece, práce ale byla drahá, poněvadž minulým rokem mnoho lidí na mor zahynulo. Na podzim učinily dešťovky na ozimním obilí mnoho škod.
1566 Povodně dne 6. února; celý rok vůbec velmi deštivý, podzim ale suchý a parný.
1569 V Čechách nebylo zimy skoro žádné.
1570 Zima byla studená a sněživá, řeky zamrzly všechny. V Čechách se také téhož času severní světlice ukázaly.
1571 Rok byl mokrý, osení pohnilo. Bylo viděti severní světlice. 1572 Rok tento jest znamenitým objevením se hvězdy neobyčejně jasné v nebeském znamení Kasiopeji, kterouž bylo na tomž místě přes celý rok viděti, ano i ve dne. V Čechách bylo viděti v polovici měsíce ledna severní světlice.
1573 Po krátké, studené zimě následovalo mokré léto. Slunce neukázalo se, tak že lidé se mnozí domnívali, že zmizelo.
1574 Počátek léta byl velmi parný, později nastala chladna, podzim byl vlhký; málo bouřek, mnoho krupobití zvláště v Čechách, dne 15. září padaly kroupy jako slepičí vejce, ano tolik liber. Severní světlice a ohnivé koule ukázaly se.
1575 Počátek jara byl studený, léto velmi parné.
1577 Mnohá škodlivá krupobití a bouřky.
1578 Po kruté zimě následovalo vlhké léto, špatná žeň a drahota.
1579 Povětrnost velmi nestálá; v listopadu mnoho sněhu.
1580 Krutá zima, chřipka rozmohla se, bylo mnoho hmyzu a myší a ty obilí velmi škodily.
1581 Veliké povodně v Čechách dne 27. února, tudy zahynulo více jak 150 lidí.
1582 Mnoho lijavců, trhání se oblaků, krupobití a povodně. V Praze zemřelo 20 000 lidí morem. Prudká vichřice vyhnala z rybníka a zatopila pole, stromy z kořene vyvrátila a střech strhala. Dne 14. května vyjevila se veliká vlasatice čili kometa, této, jakož i zatmění na Slunci a na Měsíci, připisovali jsau mor; tento rok byl nazván znamenitým.
1583 Ježto tímto rokem všecky oběžnice byly patrny, udávali to hvězdoslovci za poslední jich setkání a předpovídali množství věcí, které však nevyplnily se.
1584 Vlhká zima, mnoho krupobití v létě. V Čechách zavedení nového kalendáře.
1585 V Čechách zvláště mnoho bouřek a větrů, které vozy do povětří vznesly, střechy strhaly, stromy vyvrátily a vody z rybníků vyvrhly.
1586 V Čechách byla zima kromobyčejná. V Šumavě napadlo dne 27. března sněhu množství veliké, kterýž nenadále rozjihna, povodně způsobil. Mezi Strakonicemi a Volyní zdvihl se vodní vír a zdvihna vodu i s rybami ze dvou rybníků do povětří, ryby po polích rozházel.
1587 Zima trvala ode dne 6. prosince min. roku až do konce dubna ustavičně za krutých mrazů. Ovocné a ořechové stromoví pohynulo, rybníky a řeky zamrzly až na dno; pak následovala veliká povodeň; žeň, zvláště v horách, neurodila se.
1588 Opět krutá zima, na jaře ustavičný déšť, dne 8. června všeobecné vylití se řek, rybníků a potoků, což pole i stavení pokazilo.
1589 Dlouhá a krutá zima.
1591 Byla zima mírná, suchý rok.
1598 V Čechách panoval rokem tímto i následujícím mor, nastaly také mnohé povodně.
1602 Mnoho vichřic, v Čechách burácely ode dne 24. až do 30. ledna, a dne 3. a 4. listopadu.
1603 V Čechách byla zima mírná; dne 7. února ukázala se severní světlice. V létě mnoho bouřek.
1604 V Čechách byla zima mírná, s mrazem a sněhem střídajíc; v létě hojných dešťů a bouřek, na podzim náramné větry, dne 18. prosince severní světlice. Obilí urodilo se, ovoce špatné. Znamenitý hvězdář Kepler, tehdáž v Čechách obcující, vynalezl novou hvězdu v noze Hadonoše.
1605 Ohnivé koule v lednu, hromobití v únoru, severní světlice v listopadu, ostatně aurodný rok na obilí a ovoce.
1606 V Čechách minula zima pravidelně za mírných mrazů.
1607 V Čechách byla zima mírná, více deště než sněhu, dne 23. února se ukázala severní světlice. Hrozné hromobití dne 25. prosince.
1608 V Čechách zima neobyčejně krutá, trvala od počátku ledna až do 22. března, tak že i vlci z lesů do vesnic přicházeli; jaro nastalo pozdě, přece však byla auroda obilí i ovoce.
1609 Pozdní přímrazky pokazily v Čechách květ; žně byly mokré, nastala drahota; v listopadu veliké větry.
1610 V Čechách bylo tímto rokem víc sucho než mokro, na podzim vypukl mor.
1611 V Čechách zima mírná, jinde studená; mnohá hromobití s krupobitím.
1612 Krutá zima, v Čechách hromobití v únoru a v březnu, načež zima.
1613 Mokrý a bouřlivý rok; v Čechách se velikým větrem spustily zvony. V Čechách mor.
1614 Mokré léto; mnoho bouřek s krupobitím, zvláště v Čechách; zde také zhynula drůbež.
1615 V Čechách zima velmi krutá, kteráž ovocnému stromoví uškodila, na to parné léto, a to polní aurodu pokazilo. Lesy na mnohých místech se vzňali.
1616 Studená zima a suché léto, v Čechách špatná žeň.
1617 Mírná zima a parné léto.
1618 Suché parné léto. Ohnivé úkazy veliká vlasatice, kteráž ode dne 24. listopadu po 55 dní vycházela a lidi poděsila.
1622 Neauroda a drahota v Čechách.
1623 V Čechách drahota vzrostla, tak že stál v listopadu korec žita 20, korec pšenice 30, ječmene 20 a ovsa 7 grošů českých.
1624 Dlouhá zima, led šel dvakráte. V Čechách hromobití v prosinci.
1625 Zima velmi mírná, kdežto skřivánci již v lednu pěli. Rané a parné léto, mnohá hromobití. Dobytčí pády a kobylky v Čechách. Ohnivé úkazy.
1626 Krutá zima v Čechách, dne 26. května bouře, krupobití a sníh. 1627 V Čechách bránilo mokro žni.
1628 Léto bylo studené a neaurodné, proto také pozdní a špatná žeň. V Čechách dne 17. listopadu veliká bouře s hromo- a krupobitím, na to mrazy, jimiž osení zahynulo.
1629 Mrazy zkazily osení. V Čechách veliká drahota.
1630 V Čechách veliké hromobití a příval dne 6. prosince. Mnoho větrů. V Čechách mor.
1632 Parné a suché léto.
1633 Dne 19. května padl sníh. Severní světlice v Čechách.
1635 Zima krutá velmi, tak že i mnoho vlků pomrzlo. Léto i podzim velmi suché, přitom mnoho znamenitých bouří.
1636 Léto velmi parné s mnohými bouřkami, větry a krupobitím; dne 14. července poplenilo krupobití v Čechách aurodu polní i zahradní, roztlouklo střechy, poranilo a omráčilo lidi a mnohá zvířata utlouklo. Krupobití to trvalo půl hodiny a kroupy byly co husí vejce veliké.
1637 V létě veliké parno a neauroda. ku konci roku časté buráky.
1639 V Čechách mor; láce, korec žita stál 45 kr., korec ovsa 10 kr. 1640 Mokrý rok s mnohými povodněmi a zátopami na jaře a v létě. V Čechách mor ještě.
1641 V Čechách, ježto nastal válkou nedostatek tažného dobytka, museli se lidé ke pluhu zapřahati a pole zdělávati.
1643 V Čechách raná zima, měsíce ledna a února prudké buráky.
1644 V Čechách dne 4. června veliký vítr a bouře, kterýž zdě povracel a lidé zachovali se jen tím, na zem se uvrhnuvše.
1647 V Čechách kobylky, zvláště po vůkoli Domažlickém, kdežto trávu vyhryzly, tak že příštím rokem po jednotlivých pýrkách vorážela.
1648 V Čechách veliká drahota následkem přílišného sucha roku minulého.
1649 V Čechách auroda velmi požehnaná, načež láce, korec pšenice stál 24 kr., korec žita 36 kr., ječmene 21 kr., a hrachu 43 kr. 1650 V Čechách veliké krupobití u Domažlic dne 25. července, kterýmž zhynula auroda polní i stromoví; v říjnu pršelo ustavičně. 1651 Po parném létě následoval vlhký podzim.
1652 Teplé léto hojných bouřek, silné lijavce a strhání mraků. U Horažďovic se zňal les následkem přílišného parna, obilí brzy uzrálo.
1653 V Čechách trvala zima až do února velmi studená a suchá, tak že se nemohlo mlýti, čímž nastala nouze chleba. V Čechách ohnivé výjevy.
1654 V Čechách zima mírná, chladné jaro a studené léto, obilí mnoho zrostlo. Obilí bylo laciné, avšak spíše z nedostatku peněz, korec pšenice stál 1 zl., žita 30 kr., ječmene 36 kr., ovsa 11 kr.
1655 Zima nastala krutá hned předešlým rokem a trvala až do konce února. V Čechách pršelo dne 15. a 16. července bez přestání. 1656 Krutá zima trvala až do Hromnic, sněhu napadlo množství; jaro bylo chladné a mokré, v květnu pršelo každodenně. V Čechách láce: korec žita stál 30 kr., pšenice 1 zl. 15 kr., ječmen 30 kr., oves 14 kr., hrách 1 zl. 26 kr., žejdlík másla 4 kr. a 7 vajec za 1 kr.
1657 Krutá zima, mnoho sněhu; zima počala se hned 21. prosincem a trvala až do 14. Února. Jaro bylo studené s mnohým krupobitím. Ozim pokazil se. Obilí nemohlo pro studené severní a východní větry růsti, a bylo se neaurody báti. Září se ale krásně urodilo. Podzim byl mokrý.
1659 V Čechách mírná zima, v lednu ani sněhu ani mrazu. V létě stálé sucho. Mokrý podzimek, osení podzimnímu škodný, obilí zůstalo však vzdor tomu laciné pro nedostatek peněz.
1660 Krutá zima, v prosinci roku předešlého počavši trvala až do února; jaro bylo studené a vlhké, načež suché léto následovalo. Žně byly hojné. Podzim byl vlhký. V říjnu dozrály jahody opět a hrušky kvetly na mnohých místech. Prosinec byl velmi studený, načež kvapný jih koncem roku nastálý povodně způsobil.
1661 Tento rok byl počátkem v Čechách mlhavý a deštivý, zima byla mírná, jaro mokré; dne 22. května učinilo krupobití v Plzeňsku na obilí velikých škod. Léto bylo velmi suché, obilí dozrálo pře časem; nastala neauroda, po které se korec žita po 2 zl. 30 kr., pšenice po 3 zl., ječmen po 1 zl. 30 kr., hrách po 3 zl. prodával. 1662 V Čechách zima mírná beze sněhu, tráva a osení rostlo bez přestání; jaro bylo studené a dne 15. května napadlo sněhu, kterýž však hned se rozplynul. Mnoho bouřek a hromobití.
1663 Přísná zima, mnoho sněhu, kterýž hned počátkem měsíce prosince minulého roku padati počal a až do 21. března poležel. Zmrzlí lide i ptactvo našli se. V Čechách drahota; krupobití v Plzeňsku dne 9. června.
1664 Mokrý rok. Mnoho bouřek. V Čechách dobytčí pád.
1665 Dlouhé, suché léto; v Čechách vyschly studnice i řeky; v některých končinách museli jsau vodu na 6 mil přivážeti; suchem tímto pohynulo mnoho lidí i dobytka. Veliké krupobití, kteréž v stádě 50 kusů hovězího dobytka a kolik set ovcí i s pastýřem utlouklo.
1667 Zima velmi krutá dvojnásobná, neboť v březnu zamrzala okna poznovu.
1671 Rok velmi bouřlivý; časté hromobití.
1673 Jaro studené a suché, léto vlhké a chladné, podzim mokrý a parný a zima tepla, tudy neauroda.
1674 V Čechách velmi mokro s mnohými povodněmi, největší o Janě. Neauroda píce, tudy pád dobytka.
1675 Mokré a studené léto s hustými mlhami.
1676 Léto bylo chladné; mnoho nehod a krupobití.
1677 V Čechách severní světla a ohnivé výjevy.
1678 Léto parné a suché.
1679 Jaro velmi nestálé, léto příliš parné a mokré, později teplé. Bouřky a lijavce, rok vůbec mokrý. Ku konci roku ukázala se veliká pobludice čili kometa, kterouž se lid poděsil, byloť ji ode dne 21. prosince až do 20. února 1681 viděti, ohnivá její metla byla 80 stupňů dlouhá a 4 široká.
1681 Rok s ustavičnými bouřemi.
1682 Vlažná zima, v lednu teplé deště.
1683 Léto i podzim byly chladné a mokré.
1684 Mokré léto; ustavičné bouře a nehody.
1689 Zima byla velmi nestálá; jaro a léto velmi mokré, mnoho bouřek a povodní. Na obilí padl rez, špatné žně. Na podzim mnoho mlh.
1690 Bouřlivá zima, spolu mírně a deštivo. V létě mnoho nehod. Rez padl na obilí i na ovoce.
1691 Zima byla velmi krutá. Potom následovalo suché a parné léto s mnohými bouřkami.
1695 Zima nastala již měsícem říjnem m. r. a trvala až do dubna s množstvím sněhu a s krutými mrazy. Na jaře bylo mnoho hustých mlh. Léto bylo chladné a deštivé a předc i mnoho bouřek. Žně nepodařily se skrze veliká mokra, načež nastal nedostatek obilí. 1696 Po mírné zimě následovalo parné a suché léto. Nastala neauroda a všeobecná drahota.
1700 Dlouhá zima s mnohými nehodami v lednu. Po čtyřletých neaurodách požehnané žně. Podzim byl mokrý.
1701 Zima byla velmi sněživá, snih roztál teprv ku konci března; po tom následovalo parné léto.
1702 Zima mírná, jaro a léto velmi suché, tak že všecko osení hynulo.
1703 Deštivá zima až do konce ledna; pak následovala suchá zima a mnoho prudkých větrů. Veliká neauroda ozimu i jaří. Mnohé prameny zakalily se a některé řeky na dno vyschly.
1704 Mnoho severních světel. Po studené zimě následovalo teplé jaro a po tomto suché léto, načež i suchý podzim. Ovoce ale pošlo. 1705 Zima krutá, jaké po mnoho let nebylo, zima a sníh trvaly až do konce května, stromy pak se pod břemenem sněhu rozklesaly; přece však byla auroda hojná jak na polích tak i v štěpnicích. Na podzim bylo mnoho povodní a bouřek.
1706 Zima byla krutá a suchá.
1707 Veliké bouře, mnoho severních světel.
1708 Opět světla severní; mírná zima; květiny kvetly hned v únoru. 1709 Zima byla počátečně velmi mírná s teplými deštěmi; dne 6. ledna počalo za severních větrů silné mrznutí, kterážto zima krutá napotom až do konce března dotrvala, tak že promrzla zem na některých místech na tři lokte a všechny řeky i jezera zamrzly. Zvěř i ptactvo pomrzly.
1710 Tento rok vynikl mírnou zimou, léto bylo velmi suché, tak že jaří poschlo; také se vyjevily mnohé ohnivé koule a severní světla; 1711 Mnoho sněhu, veliké povodně, mnoho bouřek, ohnivých výjevů a severních světel; polní myši načinily velikých škod.
1715 Mírná zima, málo sněhu, mokré léto, mnoho bouřek.
1718 Po kruté zimě s bouřemi a severními světly následovalo parné a suché léto s mnohými nečasy; sucho trvalo až do října, prameny i řeky vyschly, žně byly špatné.
1719 Veliké a trvající teplo, tak že tráva i obilí poschly, mnohé bouře, špatné žně; korec žita stál deset zlatých.
1722 Mírná zima, mnoho severních světel.
1723 Parné léto, tak že řeky vyschly. Mnoho prudkých větrů, severní světla.
1724 Po mírné zimě následovalo parné suché léto a po něm mokrý podzim; mnoho ovoce.
1728 Mokrý rok, při tom studené léto.
1729 Krutá zima třikráte přetržená; řeky zamrzly třikráte.
1732 Zima vlahá, léto teplé; veliké povodně.
1733 Zima bez sněhu. Mnoho severních světel.
1734 Krutá zima bez sněhu; mnoho severních světel.
1735 Mokré chladné léto.
1736 Chladná a mokrá zima.
1737 Zima suchá a bez sněhu, léto příliš parné. Dne 5. prosince veliké severní světlo s mnohými ohnivými koulemi.
1740 Neobyčejně dlouhá a velmi krutá zima od října až do května; stromoví pomrzlo.
1741 Zima velmi krutá, mnoho sněhu a větru, mokré a mlhavé léto; nedostatek píce vůbec. Severní světla.
1742 Zima krutá, sněhu hojnost; povětrnost sychravá trvala až do května; přece však neaurody nebylo.
1744 Veliká pobludice čili kometa poděsila lid.
1746 Tento rok byl pro neobyčejné parno a sucho v létě rok neaurodný; potoky a prameny vyschly všechny, tráva a stromoví poschly.
1748 Léto velmi parné, mnoho bouřek, lijavců a povodní.
1749 V Bavorsku učinily kobylky škod velikých, ježto i stromy ožraly.
1750 Krutá zima, po kteréž následovalo léto velmi parné.
1757 Zima mírná.
1759 Zima velmi mírná a léto příliš parné, zvláště v druhé polovici.
1765 Rok požehnaný v Čechách i Rakausku.
1766 Zima po vší Evropě velmi studená. V březnu následovala po množství sněhu zima nová, pak ale léto velmi suché. Mnoho bouřek, větrů, krupobití a povodní.
1767 Zima po vší Evropě velmi studená.
1768 Trojnásobná studená zima a mnoho sněhu.
1769 Mírná zima a dlouhé léto s mnohými bouřkami a potopami. 1770 Krutá zima, mnoho sněhu.
1771 V Čechách neauroda na obilí.
1772 V Čechách a v Rakausku neauroda, drahota a nouze ustavičná, z čehož nastalo mnoho nemocí. První vyjevení se zanícených trubic a spály.
1773 Mnoho krupobití a bouřek.
1774 Mokré jaro s mnohými povodněmi, potom parné a suché léto s bouřkami a krupobitím
1775 Zima velmi krutá s velkým sněhem a s častými mlhami. Chřipka panovala po vší Evropě jak u lidí, tak také u zvířat.
1777 Velmi mnoho sněhu a parné léto. Hojná dobrá žeň.
1778 Suché léto, mnoho bouřek.
1780 V lednu krutá zima s velikým sněhem. Na jaře mnoho dešťů, léto vlhké a mnoho povodní.
1781 Mnoho sněhu, vlhké jaro a parné léto stromoví dvakráte kvetlo a dvakráte urodilo ovoce. Podzim byl vlhký; tímto rokem bylo všady mnoho bouřek a povodní.
1782 V zimě mnoho sněhu za povětrnosti se střídající. Koncem dubna nová zima. Mokré jaro a pozdní velmi parné léto, suchý podzim. Mnoho těžkých bouřek i také v zimě. Strhání se oblaků, mnoho vichrů. Za celý rok povětrnost velmi nestálá a časté střídání se horka a chladna. Chřipka panovala vůbec, v mnohých místech roznemohlo se na ni devět desetin obyvatelstva, ač jen málo kdo umíral.
1783 Mírná zima, časté deště.
1784 Zima neobyčejně dlouhá a krutá, sněhu velmi mnoho, kterýžto až do dubna padal. V létě časté deště, mnoho bouřek a krupobití; vzdor toho všeho byla předce žeň lepší než prostřední. 1785 Zima nastala hned prosincem roku minulého, chladnější ale uhodila teprv koncem února a trvala až do 8. Dubna. Sněhu bylo všady množství, na jaře pak nastalo mnoho povodní. Rok velmi mokrý. V Čechách auroda veliká.
1786 Časté deště a potopy v létě, předce ale aurodný rok. Třesení země v mnohých zemích po Evropě.
1788 Léto velmi proměnlivé.
1789 Zima velmi studená, vlhký rok, špatné léto a bouřlivý podzim. 1790 Mírná zima.
1791 Zima byla velmi proměnlivá, toliko na počátku února bylo několik studených dnů. Léto bylo až do polovice srpna parné a suché.
1792 Zima byla chladnější než vlhčí.
1793 Léto velmi parné, teplo vystoupilo na některých místech až na 31. Stupeň.
1797 Dlouhá a studená zima v létě chladno a deštivo.
1798 Červenec byl velmi parný a vzduchu vlhkého. List stromový zežloutl a spadl před časem, v létě znamenité mlhy.
1799 Zima příliš krutá, nastavši již v prosinci; zima vystoupila v Čechách na 24. stupně; pak následovalo vlhké jaro a léto. Veliké mlhy; špatné obilí i vína.
1800 Studená zima a léto příliš parné.
1801 Mírná zima, léto dosti parná a suché s krupobitím.
1802 Krutá zima s velkým sněhem, pak léto velmi parné, bouřlivé a suché. Mnoho bouřek, málo obilí.
1803 Dlouhá, ač ne příliš krutá zima a stále teplé léto. Zhoubné mrazy v září.
1804 Krásné léto s mnohými deštěmi a bouřkami.
1805 Pozdní a chladné jaro a léto; v Čechách neauroda a drahota; letní auroda dozrávala teprv v říjnu a v horách sváželi jsau oves na saních.
1806 Dlouhá ač mírná zima. Zanícení průdušní trubice panovalo skoro po celé Evropě.
1807 Zima počátkem velmi mírná, stromoví, ano i révy, kvetlo opět. Ode dne 23. prosince nastala zima, ač mírná dlouhá však. Léto neobyčejně parné a suché po vší Evropě s mnohými bouřkami.
1808 Studená zima. Léto chladné a vlhké. Mnoho krupobití, hojná žeň.
1809 Zima velmi krutá a mnoho sněhu. Léto velmi mokré.
1810 Rok mokrý a chladný, mnoho sněhu.
1811 Zima byla mírná a krátká, příjemná povětrnost nastala hned koncem února. Jaro bylo velmi suché, toliko ode dne 10. až do 13. srpna nastaly nenadále dnové velmi chladné. Léto bylo jinak velmi parné. Podobně byl ještě i podzim teplý. Na mnohých místech urodily jabloně.
1812 Zima krátká ale krutá, sychravé jaro a nepříjemné léto.
1813 Zima velmi raná a neobyčejně studené léto. V Čechách byla žeň špatná, i ovoce. V lidu mnoho nemocí, v středu po Evropě hlavničky.
1814 Zima dlouhá, ne však příliš krutá, počátek a střed léta byl sice jasný a chladný a teprv srpnem nastalo teplo. V Čechách byly jenom dva měsíce zcela bez přímrazků a jíní. Mnoho mlh. Žeň byla hojná, ovoce neurodilo se.
1815 Raná a krutá zima, mnoho bouřek s potopami v létě. V Čechách na obilí auroda prostřední, ovoce málo.
1816 Zima nestálá a bouřlivá, mnoho sněhu v únoru a březnu. Mnoho dešťů a povodní v létě. V Čechách auroda špatná, ovoce ani koncem října ještě zralé nebylo.
1817 Po chladnu brzy nastalém, následovala mírná zima. Vlhký rok, špatné obilí, veliká drahota.
1818 Zima dosti krutá a dlouhá, jenom v Čechách byl leden neobyčejně teplý a jaro nastalo brzy; teplé a suché léto, suchý podzim s brzkými mrazy. Žeň byla požehnaná.
1819 Zima mírná, noční mrazy ku konci dubna, teplé léto s všeobecným suchem. Mnoho hmyzu.
1820 Zima krátká ale krutá po vší Evropě. Březen byl mírný, duben, květen a červen nepříjemný.
1821 Zima raná, suchá, ne však příliš krutá. Povětrnost chladná, počínajíc v polovici května. Celý rok velmi suchý.
1822 Zima neobyčejně mírná, jen po dva dny zima, největší zima v lednu toliko 6 stupňů. Mírné jaro, parné a suché léto; v srpnu pršelo v Čechách neobyčejně více; podzim byl jasný a suchý až do listopadu; prosinec byl zimavější než jindy. Auroda na obilí i ovoce.
1823 Velká zima, která v Čechách v lednu na 21½ stupně vystoupla. Jaro bylo příkré, v Čechách ale mírnější než jindy. Léto chladné a deštivé, podzimek jasný a suchý; žeň víc než prostřední.
1824 Mírná zima s mnohými bouřkami. V Čechách mokré jaro a povodeň dne 23. a 24. června. Též v létě hojných dešťů a mnohé krupobití; i podzim byl mokrý a v říjnu, listopadu a prosinci nebylo ani jediného zcela dne jasného. Hojnost slámy a píce, obilí z husta lehlo a málo sypalo, ječmen se neurodil. Ovoce málo vydalo.
1825 Dlouhá ale mírná zima, březen nejkratší, v dubnu a počátkem května teplo, středem ale mrazy, léto chladné a suché, podzimek teplý a vlhký. Auroda prostřední.
1826 Zima trvale studená až ku konci února; jaro chladné s krupobitím, dne 16. června napadl na mnoha místech v Čechách sníh. Léto velmi parné, horko dosáhlo 28 stupňů, a pršelo málo. Počátkem září teplo a sucho, v listopadu mrzlo a padal sníh, v prosinci pak ještě více. Rok ten byl nadprostředně aurodný.
1827 Studená, dodržující a sněživá zima; mokré jaro, suché a parné léto s mnohým krupobitím. Obilí prostředně urodilo se.

Menu

Čejkovy a Zbynice - minulost ve fotografiích.

Počasí 1228-1828

Fotoalbum

Oblíbené odkazy

Vyhledávání

Archiv

Kalendář
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
<<	září					>>
<<	2024					>>
						1
2	3	4	5	6	7	8
9	10	11	12	13	14	15
16	17	18	19	20	21	22
23	24	25	26	27	28	29
30