Měnění historie
Překrucování dějin ve školních osnovách po roce 1989.
Překrucování dějin je prováděno státní bezpečnostní službou (BIS) na ministerstvu školství před revizí školních osnov. Týká se dějepisu, zeměpisu a literární výchovy. Mění se význam českých legií v 1. světové válce. Hodnotí se kladně to, že slovanští Češi bojovali proti slovanským Rusům. Mnichovská zrada je nahrazena Mnichovskou dohodou ministrů zahraničí Anglie a Francie s Německem podepsanou českým presidentem. BIS zcela mění výklad průběhu druhé světové války. Opomíjí význam Československé armády Ludvíka Svobody v Sovětském svazu. Dukelskou operaci vykládá jako masakr československých vojáků na příkaz sovětského vedení. BIS zcela přepisuje osvobození Prahy Sovětskou armádou. Lživě viní Sovětskou armádu za smrt tisíců lidí při Pražském povstání a lituje toho, že Praha nebyla osvobozena americkou armádou. Hrdinství československé armády v Sovětském svazu, nahrazuje hrdinstvím českých letců v bitvách v Anglii. Toto přepisování dějin se jim hodí v současné době při přípravě USA na válku s Ruskem. Zcela mění ve školních osnovách skutečnosti v roce 1968. Tehdejší reformní hnutí KSČ nazývají zločinným. Mění výklad kolektivizace a znárodňování. Toto využívají v plné míře ve své trvalé agresivní propagandě i česká státní média. Z Literární výchovy bude odstraněn František Ladislav Čelakovský, protože napsal Ohlas písní ruských. Bude odstraněno všechno, co se týká národního obrození a Slovanské vzájemnosti. Naproti tomu jsme svědky toho, jak je kladen důraz na německou kulturu, německý vliv a na Habsburskou monarchii. Cílem BIS je vymazání viny německého národa a rakouské šlechty a vykreslení Sovětské armády jako nepřítele a okupanta. Už za Marie Terezie platilo, že základem školství je psaní, čtení a počítání. BIS před počítáním dává přednost výuce angličtiny. BIS vystupuje agresivně proti Rusku na straně USA. Kriminalizuje STB (Státní bezpečnost před rokem 1989). Přitom STB chránila socialismus před kapitalismem ze zahraničí a bylo to její povinností. V Praze se na měnění historie a otevřeném nepřátelství proti Rusku a Číně podílí v roce 2020 parlamentní strany Piráti, ODS a TOP09 prostřednictvím primátora a starostů Hřiba, Novotného a Koláře. Měnění historie provádí také předseda senátu z ODS Vystrčil. Toto je však již nebezpečné, neboť to zasahuje do nejvyšší úrovně státu a narušuje to mezinárodní vztahy se světovou uznávanou velmocí Čínou. Jsou za to zodpovědné nejen již uvedené strany Piráti, ODS, TOP09 ale i strana starostů a lidovců. Jedná se od nich o nepřátelské, až hloupé nenávistné proamerické jednání. Znovu se ukazuje zbytečnost senátu, který naše malá země nepotřebuje a který nás finančně zatěžuje.
Po roce 1989 se vrací to, co bylo před rokem 1948, to je vliv církve na politiku a protibolševická nenávist. Když právě bolševismus změnil zaostalé carské Rusko v prosperující zemi a světovou velmoc. Dále propaganda proti železné oponě mezi světem kapitalismu a socialismu. Právě ta nás před kapitalismem chránila. Propaganda proti pohraničníkům, kteří tuto nebezpečnou ochranu museli provádět. Germáni se za železnou oponou semkli proti slovanským socialistickým zemím. Germáni byli po válce silnější, protože válka Spojené státy téměř nezasáhla, naproti tomu Slované byli téměř před úplným vyhlazením. Je to stále víc jak tisíc let trvající otázka vztahu Germánů a Slovanů v Evropě. Na straně Germánů je kapitalismus, katolická církev a na straně Slovanů je socialismus a ateismus. Germáni byli vždy dobyvační válečníci a Slované umírnění zemědělci. Současné válečné uskupení NATO jsou převážně Germáni. K nim se připojili románští světoví kolonizátoři Francie, Španělsko, Portugalsko a Italie. Po roce 1989 se k nim připojili i zrádní západní Slované - Poláci, Češi a Slováci. Akce po roce 1989, spojené s obnovou křížků a kapliček v nedalekých šumavských Sudetech, v místech vysídlených sudetských Němců, mají za úkol snahu o revizi německé otázky, abychom tato území potomkům sudetských Němců vraceli. V tom se angažují zejména starostové strany lidové.
Zásadní podíl na měnění historie mají veřejnoprávní média a ministerstvo školství. Ministerstvo školství má gesci nad vydáváním učebnic a nad vědeckými pracovišti univerzit, které se historií a politikou na vládní úrovni zabývají. Mění se to, že se neuznává 7. listopad 1917 jako nejdůležitější den v historii lidstva. To platí proto, že ve slovanském Rusku poprvé v dějinách lidstva zvítězili otroci nad otrokáři a to na více než 70 let. Obdobně se neuznává 25. únor 1948 ve slovanském Československu. To byl obdobně nejdůležitější den v historii českého a slovenského národa, kdy otroci zvítězili nad otrokáři na více než 40 let. Historie se dále mění tím, že za největší hrdinství českého národa se uvádí atentát na německého protektorátního pohlavára Heydricha. Byla to akce anglických tajných služeb, která českému národu nic nepřinesla, jen tisíce nevinných mrtvých v civilním obyvatelstvu. Rovněž tak čeští letci v anglické armádě nebojovali za naše zájmy, ale za zájmy germánské Anglie. Když chtěli bojovat proti germánskému německému nepříteli, tak měli bojovat ve slovanském Rusku, kde se o válce rozhodovalo a taky rozhodlo. Angličané nebojovali s Německem za naše zájmy, ale za zájmy udržení svých kolonií po celém světě. Největší naší zradou zůstává rok 1989, když jsme se jako český národ otevřeně ke Germánům připojili. Po roce 1989 tehdejší kapitalistický režim zcela změnil roli historiků. Historici odešli ze zaprášených archivů. Tam do té doby pátrali o tom, co se z historie na našem území dochovalo za období od příchodu Slovanů v prvním tisíciletí našeho letopočtu. Pátrali nejen po písemných podkladech, ale i po souvislostech vývoje a vztahu ke Germánům. Po roce 1989 se však z historiků, kteří působí nyní jako profesoři a akademici, stali dobře placení ideologové a propagandisté kapitalistického režimu. Ještě ve větší míře se zaměřili na shromažďování podkladů proti husitství a proti socialismu. K propagaci využívají veřejnoprávní televizi, která v roce 1989 přestala být veřejnoprávní a stala se silně jednostranně kapitalistická i katolická. Takto silně působí po dlouhé období na obyvatelstvo na všech svých programech. Neustále verbálně opakují nesmyslné spojování nacismu a komunismu na stejné úrovni, to je stejné jako spojování ohně a vody. Vybírají stále jen osoby, které byli souzeny za fašismu i za socialismu. To znamená, že za fašismu bojovali proti fašismu a za socialismu bojovali proti socialismu. To ještě neznamená, že fašismus je stejný jako socialismus. Jiné informace pro obyvatelstvo tak nejsou. Pro jistého profesora Vaňka vystupujícího v médiích byla důležitou historickou událostí havárie sovětské jaderné elektrárny a dále to, že války přinášejí technologický pokrok.
K měnění historie dochází nejen u dementního řeporyjského starosty ODS Novotného. Ten nechal vybudovat v Praze pomník fašistickým Vlasovcům. Také starosta ODS v Sušici nechal změnit pomník obětem 1. a 2. světové války v Sušici na pomník obětem válek a komunismu. Pokud je známo z historických pramenů, v Sušici probíhaly války Germánů proti Slovanům, války Germánů proti husitům, války proti Švédům, války proti Habsburkům. 1. světová válka byla válka zejména germánské šlechty a kapitalistů za světovou nadvládu nad koloniemi. 2. světová válka byla válka Germánů, zejména Němců pro vyhlazení nás Slovanů. O vítězství v této válce se jednoznačně v rozhodující míře zasloužili právě komunisté a zachránili nás Slovany před Germány. Žádná další válka komunismu, ve které by byly oběti komunismu, jak se píše na dodatečnou cedulkou změněném sušickém pomníku není známá ! K měnění historie dochází i v Klatovech. Jistý pracovník městského úřadu Chroust zneužívá své znalosti historie k sprostému politickému boji na straně kapitalismu, kdy pokládá věnce za MÚ k údajným obětem komunismu v nějakém parku v Klatovech.
I v Sušici v souvislosti s oslavováním USA při výročích konce 2. svět. války dochází k měnění historie. Vylodění USA v Evropě nebylo proto, že by chtěli USA ještě v poslední chvíli pomoci Rusku v boji proti Němcům, nebo osvobodit naši malou zemi, která byla protektorátní součástí Německa. Šlo jim o obsazení co největší části Evropy a zajistit si tam svou nadvládu. Nechovali se jako osvoboditelé, ale jako dobyvatelé. Bojových akcí proti Ruskem poražené německé armádě bylo minimálně. Zato Američané znásilňovali evropské ženy a dívky. Bylo u nich evidováno 181 případů znásilnění a z toho 49 velmi závažných případů, kdy byli tito američtí vojáci odsouzeni k trestu smrti.
Když současný režim v roce 2021 chce změny, měl by změnit také státní oslavy a svátky. Církevní svátky jsou v naší společnosti zcela nesmyslné. O velikonocích se slaví zavraždění Krista i když žádný Kristus ani Pán Bůh nikdy nebyl. V červenci se zase slaví příchod jistého Metoděje před 1000 léty, přišel naším předkům říct, že existuje nějaký Pán Bůh, i když to nebyla pravda. Je také hloupé, abychom slavili, že nám Germáni upálili Jana Husa, kazatele, který kázal právě proti církvi. Dalším nesmyslem je slavit 28. září to, že českého krále Václava zabil jeho bratr. Posledním nesmyslem je slavit to, že se ve vzdálené Palestině na břehu Středozemního moře narodil jisté Marii, ještě panně, narodil syn a že to byl syn neexistujícího Pána Boha. Tyto oslavy by měly být nahrazeny oslavou zimní okolo zimního slunovratu 21. prosince. Abychom však o dny pracovní volna nepřišli, měli bychom tedy slavit svátky jiné. Slavit první den v roce by měl být důvod. 25. února bychom měli slavit, to že se poprvé v dějinách, v roce 1948, podařilo obyčejným pracujícím osvobodit od práce pro továrníky, statkáře, šlechtu a církev. Okolo rovnodennosti 21. března by měly být od pátku do pondělí 4 volné jarní dny místo velikonoc. Je zcela nesmyslný svátek Germánů dne 8. května. Osvobození nás Slovanů od Germánů bylo 9. května 1945. Letní svátky by měly být obdobně jako jarní okolo letního slunovratu 21. června. Podzimní svátky pak okolo podzimní rovnodennosti 23.září. Slavit vznik republiky 28. října je hloupé, protože jsme se o to nijak nezasloužili. Československá republika vznikla rozpadem Rakouska Uherska po jeho prohrané válce, ve které nás Slovany nutili umírat. Státní svátek by měl být 7. listopadu. Bylo to poprvé v dějinách celého lidstva v roce 1917 v Rusku, kdy se otrokům podařilo zvítězit nad otrokáři a vytvořit vlastní socialistický stát. Slavit 17. listopad, kdy se v roce 1989 vrátil do naší země po 41 létech kapitalismus by bylo vhodné tak pro kapitalisty a ne pro nás, kteří se živíme poctivou prací.
K závažnému zločinnému měnění historie dochází na internetovém portálu Wikipedie: Naše vláda ve spojení s vládou USA a s fašistickou vládou Ukrajiny se rozhodla dodávkou prvních zbraní ukrajinským fašistům, zahájit v roce 2022 horkou fašistickou válku proti Rusku, to co se nepovedlo celé německé zfašizované zemi v roce 1941. Rozlohou největší země světa má také nejsložitější. Součástí Ruska by měly být ještě dvě zbývající slovanské země Ukrajina a Bělorusko. Ostatní západoslovanské země Polsko a Československo a Jugoslávie s Bulharskem by se měli k Rusku chovat slušně a přátelsky, jako Srbsko a ne mít germánské fašistické válečné dobyvačné manýry, jako mají po celé období přechodu ke kapitalismu. Jsou to obyčejní sprostí zrádci Slovanů. Lži o válce na Wikipedii. Záměr je jasný už od roku 2014 fašistickým převratem na Ukrajině a 8 let vraždění Rusů žijících na Ukrajině a tak Rusko vyprovokovat k odstranění tohoto fašistického germánského vraždění, bohužel i za účasti české fašistické vlády, zvolené občany ve volbách, dodávkou zbraní v roce 2022 ukrajinským fašistům. Germánská fašistická válka v roce 1941 probíhala takto, ne tak jak si vysnili a napsali správci Wikipedie na internet: Sovětský svaz byl dlouho očekávaně, napaden Německem v 1941 a s velkým nasazením postupovali Němci do vnitrozemí SSSR. Dostali se tak přes mnohé bitvy až ke Stalingradu. Západní germánští spojenci, nám Slovanům nijak nepomohli, ti jen čekali, až socialistický Sovětský svaz bude Němci zcela zničen. Sovětský svaz byl nucen provést přesunu průmyslových závodů do bezpečných oblastí v okolí Uralu. Tak se situace po rozhodující bitvě u Stalingradu obrátila ve prospěch Rudé armády, která Němce vytlačila přes východní Evropu až do Berlína a německou fašistickou zločineckou armádu zcela zničila. Ve 2. světové válce bylo zabito v boji 8,7 milionů vojáků Rudé armády, z toho 5,8 milionů Rusů, 1,4 milionů Ukrajinců a 1,5 milionů příslušníků ostatních sovětských národů. Počty zabitých německých fašistů, fašističtí autoři této Wikipedie takticky propagandisticky vůbec neuvádějí. V rámci německého plánu genocidy slovanských národů zahynulo při německém tažení dalších 20 milionů civilních slovanských obětí této německé války. Němečtí vojáci a jejich spojenci se na sovětském území ve velkém dopouštěli válečných zločinů a zločinů proti lidskosti jako byl například masakr v Oděse v říjnu 1941. Obdobný masakr tam provedli v roce 2014 ukrajinští fašisté za podpory a pomoci Západních spojenců, hlavně USA. Jen obležení Leningradu německými vojsky, které si vyžádalo v Leningradu životy 1 milionu civilistů. V Bělorusku byly vyvražděny stovky vesnic a celkem zahynula asi čtvrtina tehdejší běloruské populace. Ve Wikipédii pokračují další lži a je beznadějné je opravovat. Jsou jasnou přípravou na novou válku Germánů proti nám Slovanům. Hlavní roli by měla sehrát inteligence a státem placené historické instituce a školství, zvlášť vysoké se svými školenými politology. Ti však jsou plně poplatné režimu orientovanému na USA, které o zničení slovanského Ruska velmi intenzivně usiluje. Situace trvá už od roku 1989 a vrcholí v 2022, a plně poplatní tomu jsou i média se, v USA školenými redaktory.
České dějiny. Kapitalistický režim po roce 1989 vázaný na Germány, se snaží přeměnit naše české dějiny na dějiny germánské, tím že se zločinecky zrádně zříká Slovanů a připojuje se ke Germánům. V tomto smyslu mění i školní učebnice. Musíme vycházet z toho, co bylo v Evropě v 5. století. Nebudeme se zabývat tím, co bylo před tím u Středozemního moře v Italii a v Řecku, Římany a Řeky. Budou nás zajímat jen Germáni v západní Evropě a Slovani ve východní Evropě. Ve střední Evropě obklíčené horami Šumavou, Českým lesem, Krušnými horami, Krkonoši, Jizerskými horami, Orlickými horami a Českomoravskou vrchovinou, byly jen řeky, pralesy a bažiny. Slované sem přišli z polských a ukrajinských rovin. Vhodným místem k proniknutí do českého prostoru ohraničeného horami byla oblast Kladska, a dále mohli postupovat při řekách. Několik století zde získávali, aby se uživili, likvidací pralesů ornou půdu. Písemné zprávy o tom samozřejmě nejsou. První zprávy jsou až o moravských Slovanech z nížin jižní Moravy. O území Čech jsou zprávy až o českém knížeti Bořivoji před rokem 900. V těch starých kronikách jsou napsané zprávy o bojích těchto knížat s německou církví u Vltavy v roce 871. To znamená, že už tehdy německá církev vedená arcibiskupem Liutbertem pronikala do Čech a pokoušela se ukrást Slovany z pralesa vydobytou půdu. Germáni už tehdy byli výbojní genově z podstaty věci, byli to vraždící šelmy. Slované byli genově opační, nevraždící a bránící. Nedobývali žádná území, jen se proti Germánům bránili. Bitva u Vltavy je tedy první známou vraždící bitvou Germánů proti Slovanům. Pronikání této germánské církve se bránila ve slovanském světě vzniklá církev někde v Cařihradu. Církev pro ovládání svých poddaných stavěla první kostely na Levém Hradci, u Klimenta na Starém městě v Praze a mariánský na Hradčanech. Tak vznikaly další kostely, aby postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek. Aby si to své náboženství utvrdli, tak vymysleli písmo a knihy a tam to všechno napsali. Poddaní to viděli, nerozuměli tomu, ale uvěřili. Všechny ty věci kolem náboženství jsou takové smyšlenky, které se udržují dodnes, aby se i ta moc nad poddanými udržela. Slovanského knížete Václava, kterému hloupě říkají, že je svatý, napadl germánský saský král Jindřich Ptáčník. Do Čech, v jejichž severozápadním sousedství již dříve dobyl území Lužických Srbů, se Jindřich vojensky vypravil v roce 929, podporován z Bavorska Arnulfovým vojskem. Přirazil k Praze, k hradu Čechů, jejichž krále vzal v poddanství a učinil Čechy poplatnými Němcům. Čechy již dříve v různých dobách nepravidelně odváděly daň míru do německé říše, respektive do Bavorska již od dob Karla Velikého od roku 806. Nyní však již šlo o pravidelný poplatek výměnou za mír. Arnulfova podpora svědčí o tom, že převedení platební povinnosti do Saska bylo součástí jeho dohod s Jindřichem. Smírné řešení a poddání se spojené s placením daně uchránilo rodící se český stát před Jindřichovou dobyvačnou politikou uplatňovanou vůči pohanským severnějším Slovanům. Poplatek byl 120 volů. Ty museli výběrčí krále každý rok odebrat zemědělcům od již tehdy poddaným v místech, kde měli již kostely v okolí Prahy a moc. Po Václavu byl českým knížetem Boleslav I. I ten měl s Germány problémy, protože také musel v roce 950 saskému králi platit daň za saskou válku. Svým vlivem se rozšířil na západ k Žatci a Plzni a na východ ke Kouřimi. Za Boleslava II dochází k dalšímu rozšiřování moci českých knížat. V roce 973 se území českých knížat rozšířilo až k Chebu, ale i na východ k Olomoucku a Slezsku a v celé té oblasti, jak přicházeli Slované z Ukrajiny. Bylo tu ale germánské podřízení při obchodních stezkách od Norimberku do Kyjeva. Také pražské biskupství bylo podřízeno a církevně závislé německému Mohučskému biskupství. Prvním biskupem také byl německý saský mnich Dětmar. Až druhým biskupem byl v 982 Vojtěch z rodu Slavníkovců. Byl také Němcům podřízen. Knížecí dvůr nebyl s biskupem zajedno. Církev už tehdy pokračovala ve stavbě kostelů a už tehdy v 992 zavedla desátky. To znamená, že v místech, kde byl kostel, museli poddaní zemědělci odevzdat bez náhrady desetinu své úrody kostelu. Kníže Boleslav II také viděl moc a možnosti církve, proto taky založil v Praze na hradě Jiřího klášter, ten který pak získal i poddané z Čejkov, přímo naše zemědělské předky. Představenou kláštera byla ale Němka. Založil ještě břevnovský klášter a klášter na ostrově u Davle, kde mniši byli později stejně Němci. Za Boleslava III v 999, už všechna území v Polsku a na Ukrajině českému knížectví nepatřila. Další knížata se výrazně o české knížectví nezasloužila. V roce 1012 měl kníže Oldřich vesnickou druhou ženu Boženu. Založil ještě klášter Sázavský se slovanskými bohoslužbami ještě s vazbou na Velkou Moravu. Břetislav I byl asi syn Boženy a Oldřicha. Ten začal válečná tažení do Polska, ale Němcům se to nelíbilo, protože se báli, aby se z Čech nestalo arcibiskupství, nebo dokonce království. V 1040 přitáhl německý král Jindřich III. Tentokrát však proti Oldřichovi neuspěl a byl u Brůdku u Kdyně poražen. Příští rok se ale vyhnul už tehdy pohraničním dřevěným opevněním, proniknul až na Pražský hrad. Břetislav pak musel na Říšský sněm do Řezna. Před všemi knížaty musel bosý a v rouše kajícníka padnout německému králi k nohám, vzdát se vlády a žádat o odpuštění. Byla mu udělena milost, složil přísahu věrnosti, a podmíněně musel dát dvě svá území, slezské Vratislavsko a Hlohovsko německému králi. Tak učili Němci Čechy poslouchat. Od roku 1055 byl kníže Spytihněv II. Už jako dítě sloužil německému králi jako rukojmí. Založil Litoměřickou Kapitulu. Kapitula je shromáždění představených kláštera. U zakládací listiny se zachovala první česká věta. Pavel dal jest Ploskovicích zemu Vlach dal jest Dolás zemu bogu i svatému Ščepánu se dvěma dušníkoma, Bogučeja a Sedlatu. Vratislav II byl knížetem od roku 1061. Až jemu se podařilo, aby ho Němci cíaařem Jindřichem IV jmenovali v Mohuči v 1085 českým králem. Královská koruna byla ale nedědičná. Břetislav II, Bořivoj II a Svatopluk Olomoucký vládli jen krátce. Vladislav I. založil v 1115 klášter v Kladrubech u Plzně. Za Vladislava II. postavili klášter v Nepomuku a v Praze v 1172 Juditin most. Ostatní česká knížata Bedřich, Soběslav II, Kondrád II, Václav II a Přemysl Otakar I vládla jen krátce celkem do 1193. Kníže Jindřich Bedřich byl pochován v německém klášteru Doksany. To je klášter odkud přišli mniši kolonizovat ves Zbynice. Byl to pražský biskup a studoval až v Paříži. Vedl různé spory se šlechtou. V tomto období už tedy existovaly oba kláštery Doksany i Jiří v Praze a mohly být postaveny kostely na Zdouni a ve Zbynicích, a mohly už také být kolonizovány zbyničtí a čejkovští rolníci. 1197 Přemysl Otakar I byl první dědičný český král podle Zlaté buly sicilské. Dostal ji od německého římského krále za podporu. V tomto období začala vznikat města. 1230 Václav I. Korunovace byly i nadále prováděny v německé Mohuči. 1253 Přemysl Otakar II - byl založen Písek a České Budějovice, Klatovy, Sušice. Proběhla německá kolonizace kolem Zvíkova, Písku a Klatov. 1310 - Jan Lucemburský se na české království přiženil z Lucemburku k Elišce Přemyslovně. 1346 - Karel IV. Situace v církvi už byla úpadkem mravů na pováženou, že musel jako císař římský vystoupit na sněmu v Mohuči a pohrozit církevním hodnostářům, že jim zabaví majetky. Založil Karlštejn, Radyni, Kašperk, 1378 Václav IV - za jeho vlády byl v 1415 upálen nevinný Jan Hus. Byl to jeden z mnoha zločinů katolické církve. Tento zločin trvá do dnes a nesou za něj veškerou odpovědnost všichni papežové od té doby, protože jsou to představitelé této zločinecké katolické církve. 1419 - Zikmund. V tomto roce začali spravedlivé války církví a šlechtou utiskovaných českých sedláků proti zločinecké katolické církvi a proti bohatým panským Germánům v Německu i králi Zikmundovi. 1437 - Albrecht II. Habsburkové patřili vždy k nepřátelům nás Čechů. 1458 - Jiří z Poděbrad. Jeho švagr Jaroslav Lev z Rožmitálu podnikl cestu z Čech až na konec světa v Portugalsku. 1471 - Vladislav Jagelonský a syn Ludvík Poláci, kteří byli českými králi. 1526 - Ferdinand I. Na dlouhou dobu nám začali vládnout přísně katoličtí germánští Habsburkové a uvalili na nás vysoké daně. 1564 - syn Maxmilián II, 1576 - vnuk Rudolf II a 1611 - pravnuk Matyáš. 1619 - katolický Habsburský fanatik Ferdinand II i jeho syn Ferdinand III a tím začátek doby úplného temna v Čechách. Bitva na Bílé hoře byla bitva německých katolíků proti Čechům a začátek 30 leté války. Byla to doba bezohledné katolizace, spojená s ohromnými konfiskacemi a rozkrádáním velké části českého majetku. Pokračovalo to 1657 Leopoldem I. Toto je už období, kdy máme podrobné záznamy o sedlácích a chalupnících v našich vesnicích Čejkovech a Zbynicích. Kolem Leopolda I. se vyskytoval Lamberk ze Žihobec a Černín z Chudenic. Čechy byly zatíženy od Habsburků vysokými daněmi. Ty přecházely z majitelů půdy na sedláky. K tomu udeřily epidemie moru, které si vyžádaly na 100 tisíc obětí. V 1680 vypuklo selské povstání, které zachvátilo rozsáhlá území Čech. Mnoho účastníků povstání bylo popraveno nebo odsouzeno k nuceným pracím či k žaláři. Také v 1695 byl popraven Jan Kozina. Z pozdější doby je to selské povstání z roku 1775. 1705 Josef I. Habsburský - dokonce uměl i česky. Karel VI byl syn Leopolda I a otec Marie Terezie. Celá tato historii až k Josefu II a Leopoldu II. je nám už velmi dobře všeobecně známá. František I. byl císař z doby Metternicha a Napoleonských válek a poslední Ferdinand I byl Dobrotivý císař. Pak už nastoupil František Josef I. Ve 20. století měla pro naši historii zásadní význam Revoluce v Rusku 1917. V roce 1918 to byla chybná orientace na germánské státy, stejně jako v roce 1989. Zločinné bylo spojení s Germány a vyvolání války nás Slovanů se slovanským Ruskem v roce 2022.