Před 90 léty a za socialismu
Čp.1 U Kopačků. Za panských dob před rokem 1924 v této obytné části šplýcharu bydlel šafář Maxa s rodinou. Nový hospodář Vlček, dostal od dvora 4 ha. Musel s nimi uživit ženu, schovance Nováka a výměnkáře Kopačkovi. Ti však mohli hospodáři při zemědělských a domácích pracích hospodáři pomáhat. Ve šplýcharu měl i maštal a stodůlku i s potřebným vybavením vozy i dalšími nástroji po bývalém šafáři. Ve vsi však nezůstal, ani jeho potomci.
Čp.2 U Rybáčků. Rybáčků také nejsou původním čejkovským rodem, ale žili tu po dvě generace. Pro své bydlení si museli přestavět původní panskou ratejnu. V ratejně byli ubytováni kočí, čeledínové a děvečky ze statku. Také museli přistavit malou maštal jen pro 2 krávy a malou stodůlku. Měli příděl ze statku jen 2,5 ha pozemků. Hospodáři, když přišel do Čejkov, bylo už 52 let. Byl hasič. Měl 5 dětí. Dvě dcery a dva synové postupně odešli a na hospodaření zbyl, jen ten který dostal chalupu. Byl bezdětný a tak se pak už na chalupě dále nehospodařilo.
Čp.3 U Říhů. Toto je starý původní čejkovský rod. Jednalo se zde o velkou výměru polí a luk, 17 ha, o koně a krávy. Ke koním musel být na statku trvale čeledín. Byl na statku také ubytován a hospodářem vyplácen. Pro zvládnutí ostatních zemědělských prací si musel hospodář najímat ty, kteří takovou velkou výměru polí neměli. Hospodář byl v té době ještě mlád, i jeho žena z Čermné, která se ještě navíc starala o dvě malé dcery. Musela zvládnout dojení, vaření a množství prací na hospodářství, o kterém nemáme dnes ani představu. Odpočinek měla jen v neděli, když šla s dětmi do Zbynic do kostela. Tam se také mohla setkat s rodiči a kamarádkami z Čermné. Hospodaření na gruntě už nepokračuje, protože není nikdo, kdo by se ho ujal.
Čp.4 U Šafárů. Také se jedná o starý původní čejkovský grunt, koupený sedlákem ze Zbynic. Byla tu značná výměra polí a luk, 21 ha. Hospodář měl sice čeledína ke koním a služku ke kravám, ale také tři malé děti a starou matku na výminku, která jim mohla s dětmi pomáhat. Pro zvládnutí zemědělských prací si musel hospodář najímat ty, kteří takovou velkou výměru polí neměli. Čeledína měl naštěstí v podstatě na byt a stravu. Jeho mladá žena z Odolenova musela zvládnout dojení, vaření a množství potřebných zemědělských prací na hospodářství. Jistě byla ráda, když se našel volný den, hospodář zapřáhl koně do bryčky a vydal se s ní přes Hrádek cestou na Svatobor až do Odolenova. Tam to dobře znal, protože tam jezdil už se svým otcem a matkou. Stále ještě v tomto období trvalo smlouvání nevěst kvůli gruntům a věnu. V mnohých případech to bylo nezbytné i kvůli přežití. Nevěsty si tak sjednávali ve všech případech sedláci mezi sebou a chalupníci také mezi sebou. Pokud ne, tak to většinou dobře nedopadlo.
Čp.5 U Pavlů Původně nebylo vedeno mezi selskými staveními. Grunt o 12 ha koupil otec hospodáře. Ten hospodařil se ženou od Jančů. Měli už velké děti. Syn hospodáře Karel se připravoval na převzetí gruntu a druhý syn Vojtěch chodil do Sušice na reálku a chtěl pak dál studovat práva. Karel byl hasič. Dcera se provdala. Z věna nevěsty od Jančů byla pokryta část dluhů na gruntu, ale i studia syna Vojtěcha. Zbylé dluhy byly pak pokryty až z věna nevěsty Karla. Přesto hospodář dobře hospodařil, když se jeho synovi podařilo vystudovat. Museli se ženou a dospělým synem všechny zemědělské práce zvládnout sami, najímání výpomocí nemohli zaplatit.
Čp.6 U Linhartů. Na chalupě byl mladý hospodář i jeho žena od Mašků. Byl hasič. Přinesla věno 30000 K. Jednalo se původní starý čejkovský grunt s pozemky 10 ha. Na výměnku byli také ještě ne příliš staří rodiče hospodáře. Mohli tedy ještě hospodáři při zemědělských i ostatních pracích i při opatrování dětí pomáhat. Sousedé si sem chodili zahrát karty. Nejednalo se však o žádné hazardní hry, pouze o mariáš nebo kaucvik.
Čp.7 U Lenců Chalupa Šprtků byla původní čejkovská chalupa a koupil ji bývalý panský ovčák Karel Hošek. Když mu umřela žena, dostala chalupu jeho dcera a její manžel, který se na chalupu přiženil a stal se tak hospodářem. Byl společníkem pronajímatele honitby. Měli dvě děti. Na gruntu byl také bratr František Hošek. Výměru měli 5 ha. Hospodář byl řezníkem pro obec. Byl takto dobře zajištěn.
Čp.8 U Holubů. U chalupy byla výměra 8 ha. Jedná se o starý čejkovský rod i grunt. Hospodář měl dvě malé děti a na výminku otce. Ženu si našel v Krutěnicích. Při poměrně velké výměře nebylo jednoduché obstarat všechny potřebné zemědělské a domácí práce, i péči o děti. To bylo možné jen s velkým nasazením a dřinou bez volného času.
Čp.9 U Šenkýřů. Mladý hospodský na původní starou čejkovskou hospodu přišel i s mladou ženou ze Zbynic. Byl hasič. Měl na starosti hospodu a hospodářství s 6 ha pozemků a 3 malé děti. Na zemědělské práce měl a platil si čeledína. Vzhledem k výnosům z hospody se měl lépe než zemědělci jen s 6 ha polí. Výnosy z hospody od části místních čejkovských občanů však nebyly v žádném případě vysoké, a hospodářství s dobytkem, orbou, setím, seny, žněmi i výmlatem se ošidit nedalo. Tak to znamenalo dřinu bez volného času.
Čp.10 U Kalců. Na 10 ha hospodářství byl mladý hospodář s mladou ženou také z Čejkov, se 4 malými dětmi i starou výměnkářkou. Ta už toho příliš nezvládla a tak veškerá dřina a veškerý potřebný čas byl na mladém hospodáři a hospodyni. Tak tomu však bylo i u celých generací před tím. Hospodářství měl ve stísněném gruntu nad hospodou pod břehem Želiné a těsně u úzké silnice, bez sadu u chalupy. To představovalo složitou manipulaci s fůrou sena, snopů obilí, s mlátičkou i s mlácením obilí.
Čp.11 U Kučerů. Původní starou čejkovskou chalupu i s 9 ha pozemků koupil mladý synovec stávajícího majitele a stal se na ní hospodářem. Byl v zastupitelstvu obce. Se ženou měli 3 malé děti. Stávající majitelé zůstali na výminku. Nebyli ještě tak staří, aby se nemohli postarat o děti a domácí práce. Veškerá dřina a veškerý potřebný čas při zemědělském hospodaření, práce s vyvážením hnoje na pole, orání, sena, žně, mlácení, vybíráním brambor byl stejně na mladém hospodáři a hospodyni. Tak tomu však bylo na chalupě i u celých generací před tím. Hospodářství měli ve stísněném gruntu pod břehem Želiné a těsně u úzké silnice, bez sadu u chalupy. To představovalo složitou manipulaci s fůrou sena, snopů obilí, s mlátičkou i s mlácením obilí.
Čp.12 U Pazdernů. Jedná se o chalupu vystavěnou na místě shořelé pazderny. Hospodář s ženou ze Zbynic od Němců měl zatím jen jednoho syna a na výměnku hodně starou matku. Byl v zastupitelstvu obce a podvelitelem hasičů. Výměra k chalupě 4 ha však na obživu nestačila. Hospodář a hospodyně tak patřili k těm, kteří si museli přivydělávat prací u sedláků. Přinášelo jim to však ty problémy, že mnozí sedláci vícekrát za práci nezaplatili, protože sami žádnou hotovost neměli.
Čp.13 U Dobrovolných. Nejedná se o původní grunt, ale o chalupu postavenou až v průběhu roboty na panském. Již starší hospodář a hospodyně měli 4 děti a výměru 5 ha. Ta však na obživu nestačila. Hospodář a hospodyně tak patřili k těm, kteří si museli přivydělávat prací u sedláků. Přinášelo to však ty problémy, že mnozí sedláci vícekrát za práci nezaplatili, protože sami žádnou hotovost neměli. Hospodář byl ve finanční komisi obce.
Čp.14 U Nemodlenků. Nejedná se o původní grunt, ale o chalupu postavenou až v průběhu roboty na panském. Mladý hospodář se svou starší ženou měli dvě děti. Byl ve volební komisi obce. Na chalupě byla ještě sestra hospodáře. Veškerá dřina a veškerý potřebný čas byl na mladém hospodáři a hospodyni a sestře hospodáře. Tak tomu však bylo i u celých generací před tím. Hospodářství měli ve stísněném gruntu pod hospodou těsně u úzké silnice a cesty, bez sadu u chalupy. To představovalo složitou manipulaci s fůrou sena, snopů obilí, s mlátičkou i s mlácením obilí. Výměra k chalupě 4 ha však na obživu nestačila. Hospodář, hospodyně i sestra hospodáře tak patřili k těm, kteří si museli přivydělávat prací u sedláků. Přinášelo jim to však ty problémy, že mnozí sedláci vícekrát za práci nezaplatili, protože sami žádnou hotovost neměli.
Čp.15 U Šimerů Nejedná se o původní grunt, ale o chalupu postavenou až v průběhu roboty na panském. Již starší hospodář a hospodyně, která nebyla z Čejkov, měli 4 děti a výměru 5 ha. Hospodář byl v zastupitelstvu obce. Ta však na obživu nestačila. Hospodář a hospodyně tak patřili k těm, kteří si museli přivydělávat prací u sedláků. Přinášelo jim to však ty problémy, že mnozí sedláci vícekrát za práci nezaplatili, protože sami žádnou hotovost neměli. Na jejich hospodářství byla veškerá dřina a veškerý potřebný čas byl na hospodáři a hospodyni. Tak tomu však bylo i u celých generací před tím. Hospodářství měl ve stísněném gruntu pod hospodou těsně u úzké silnice a cesty, bez sadu u chalupy. To představovalo složitou manipulaci s fůrou sena, snopů obilí, s mlátičkou i s mlácením obilí.
Čp.16 U Chladů. Nejedná se o původní grunt, ale o chalupu postavenou až v průběhu roboty na panském. Mladý hospodář a hospodyně z Čejkov měli jednu dceru. Na výměnku měli staré rodiče hospodáře. Ti už toho příliš nezvládli a tak veškerá dřina a veškerý potřebný čas byl na mladém hospodáři a hospodyni. Tak tomu však bylo i u celých generací před tím. Hospodářství měl ve stísněném gruntu pod hospodou těsně u úzké silnice a cesty, bez sadu u chalupy. To představovalo složitou manipulaci s fůrou sena, snopů obilí, s mlátičkou i s mlácením obilí. Výměru měli přes 3 ha. Ta však na obživu nestačila. Hospodář a hospodyně tak patřili k těm, kteří si museli přivydělávat prací u sedláků. Přinášelo jim to však ty problémy, že mnozí sedláci vícekrát za práci nezaplatili, protože sami žádnou hotovost neměli.
Čp.17 U Zajíců Nejedná se o původní grunt, ale o chalupu postavenou až v průběhu roboty na panském. Mladý hospodář s hospodyní měli dvě děti. Na gruntu byla i výměnkářka. Ta už toho příliš nezvládla a tak veškerá dřina a veškerý potřebný čas byl na mladém hospodáři a hospodyni. Tak tomu však bylo i u celých generací před tím. Hospodářství měl ve stísněném gruntu pod hospodou těsně u úzké silnice a cesty, bez sadu u chalupy. To představovalo složitou manipulaci s fůrou sena, snopů obilí, s mlátičkou i s mlácením obilí.
Čp.19 U Turků ze dvora Jedná se o původní čejkovskou velkou selskou usedlost. Hospodařila tu na výměře 11 ha po zemřelém hospodáři hospodyně se svým synem Josefem. Najímali si pracovní síly.
Čp.20 U Chodlů hořejších Jedná se o původní čejkovskou velkou selskou usedlost. Hospodářem byl krejčí se ženou z petrovické hospody. Měli 3 děti a na výminku otce hospodáře. Při hospodaření na 11 ha pozemků pomáhal hospodáři a hospodyni jeho starší bratr. Hlavně finanční pomoc s hospodářstvím se nechá předpokládat i ze strany hospodyně, z petrovické hospody. Navíc hospodář se více věnoval než zemědělství své funkci a vášni pronajaté honitby.
Čp.21 U Matějků Původně se jednalo o chalupnickou usedlost, která se léty vypracovala na 11 ha selskou. Hospodář se svou ženou od Linhartů byli bezdětní. Byl druhý radní za Republikány. Měli čeledína a ještě si najímali chudší čejkovské rolníky a jejich ženy na práci.
Čp.22 U Mašků ze dvora Jednalo se o největší původní čejkovskou usedlost z celé vsi. Statek o 11 ha, po zemřelém hospodáři vedla hospodyně. Měla 3 děti. Její dcera dostala věno 30000 K. Mohla si tak najímat pracovní síly.
Čp.23 U Tesárků Jedná se o původní čejkovskou velkou selskou usedlost ze které pocházel celý náš rod. Již dost starý hospodář se svou ženou ze Zbynic měli 7 dětí. Hospodařili na výměře 11 ha. Neměli žádné výměnkáře ani na hlídání dětí. Děti postupně dorůstaly, tak tuto povinnost musely přebírat na sebe. Také dorůstající synové přebírali od hospodáře nezbytné zemědělské práce a dcery od hospodyně práce na hospodářství. Hospodář s hospodyní už nebyli tak mladí, aby toto všechno zvládli. Veškerou dřinu a veškerý potřebný čas při zemědělském hospodaření, práce s vyvážením hnoje na pole, orání, sena, žně, mlácení, vybíráním brambor. Na najímání pracovních sil nebyl dostatek finančních prostředků.
Čp.24 U Jančů Jedná se o původní čejkovskou velkou selskou usedlost. Po zemřelém hospodáři vedla největší výměru v celé vsi přes 21 ha, jeho žena z Hejné. Měla 5 dětí. Na gruntu byl na výminku i bratr hospodáře. Nahospodařili i na věno pro dceru, která se provdala k Pavlům, 2200 K. Muselo zbýt i na vyplácení ostatních sourozenců. Samozřejmě také museli najímat pracovní síly. Neměli ani čeledína ke koním, ani děvečku ke krávám a k dětem. Ani neměli staré výměnkáře. Museli to všechno s třemi syny zvládnout. Jak tedy celková ekonomika na selském statku i na chalupnické usedlosti v Čejkovech, podobně i ve Zbynicích, probíhala. Největší zisky měly být z prodeje obilí po výmlatu v hospodářském družstvu v Hrádku. Na podzim se tam prodávala fůra brambor. Druhou takovou položkou měl být prodej vykrmeného hovězího dobytka na jatkách v Sušici. Prasata prodávali přímo jednotlivým řezníkům. Drobnější zvířata jako ovce a kozy prodávali různým podomním obchodníkům, jako byl Vinický ze Sušice. Na podzim po sklizni zelí se prodávala jeho fůra v Sušici na trhu na náměstí. Přitom se prodávaly i další produkty jako mák, semeno jetele, drůbež, vejce. Povidla si z ovoce ze sadu vařily hospodyně sami. K omezení nákupu cukru se vařil sirup z řepy a někdo choval včely. Některé drobnější produkty odkoupil i obchodník ve vsi. Druhou stranou byly nákupy. Každý sedlák i rolník věděl, jaké zemědělské stroje bude potřebovat. Hlavně sečku na obilí, sekačku na trávu, mlátičku na obilí, krouhačku na zelí. Důležitou roli v této době hráli podomní obchodníci i dráteníci. Dalších nákupů byla celá řada a tyto výdaje bezprostředně závisely na příjmech. Ještě tu bylo prodávání a kupování pozemků. Často bylo nutné stavební dříví. Bylo zásadní pro stavbu stodoly, kůlny i každé střechy. Někteří měli aspoň kousek vlastního lesa. Nejen pro stavební dříví, ale i pro běžné palivové dříví. Tyto potřebné lesní práce byly náplní mužů většinou při zimním období. Bylo to však velmi pracovně náročné. Motorové pily tehdy nebyly. U mužů příjemnější činností bylo uzení masa. U žen to bylo předení vlny a draní peří. Hned na podzim pak nakládání zelí.
Čp.25 U Kroupů Jedná se o původní čejkovskou velkou selskou usedlost. Výměra byla na úrovni velkých čejkovských statků. To byly Šafárů, Jančů, Jíchů a Melků. Na statku byl starší hospodář se ženou z Odolenova. Ženu z Odolenova měl i jeho soused Šafára. To mohla být určitá výhoda při návštěvách do 10 km vzdáleného místa až skoro k vrcholu Svatoboru s převýšením 300 m. Hospodář měl sice 6 dětí, ale žádné výměnkáře na hlídání a pomoc na hospodářství, žádného čeledína ke koním a žádnou děvečku ke krávám. Byl soudním odhadcem obce. Řešení bylo pouze ve čtyřech synech a dvou dcerách. S ohledem na zadlužení nebylo možné dostatečně využívat nájímání pracovních sil. Na statku byl problém se zadlužením 6000 K řešen právě věnem z Odolenova.
Čp.26 U Jíchů Jedná se o původní čejkovskou velkou selskou usedlost. Nový hospodář na statku přišel po výměně dvorů od Bartošů. Byl v zastupitelstvu obce a velitelem hasičů. Válečná vdova se 3 malými dětmi by statek nezvládla, proto byla výměna dvorů 20 ha Jíchů s 5 ha Bartošů provedena. Hospodyně se tak stala dědičkou tohoto Jíchů statku. Měli 3 děti. Na gruntu byl ještě pastevec. Hospodář byl už starší a tak se statku brzy ujal nejstarší syn. Možno říct že otec i syn byli dobrými pokrokovými hospodáři a měli dobré vybavení zemědělskými stroji. Bylo však nutné, vzhledem k výměře, si najímat pracovníky. Toto je jeden z mnoha případů jak válka hluboce zasáhne do života obyčejných slušných lidí. Skoro v každém popisném čísle v Čejkovech a ve Zbynicích je nějaký takový případ. Hospodáři prožili ve válce utrpení a pak smrt a na statcích zůstaly jen hospodyně se sirotky. Válka tak zasáhla do života na přesně na 50 čejkovských gruntech. Války vyvolávají boháči, kteří na válkách vydělávají. Obyčejným slušným lidem přinášejí jen smrt, utrpení, bolest a bídu. O to víc zarážející je to, že i nyní po 90 létech se proti obyčejným a slušným lidem připravuje válka. O to horší je, že je to proti našemu bratrskému přátelskému slovanskému Rusku. Tuto válku připravují Germáni, hlavně USA, Anglie a opět Německo. Nejhorší však je to, že tito naši obyčejní, slušní lidé toto, z neznalosti a pod vlivem propagandy bohatých, ještě podporují. To tím, že při volbách, po roce 1989 volí politické strany, které USA, Anglii a Německo ve válečných přípravách proti Rusku podporují. To je 8 politických stran, které byly do parlamentu zvoleny. Jediná zvolená strana,která tuto válku nepodporuje, je Komunistická strana.
Čp.27 U Keřků. Je to stará chalupnická usedlost. Po smrti hospodáře, byla na gruntu, na výměře 12 ha, hospodyně se 7dětmi. Děti už byly velké a nejstarší syn už byl připraven se oženit a hospodářství převzít. Měli tak dost pracovních sil na hospodářství i pozemky.
Čp.28 U Dršků. Jedná se o původní starou usedlost. Hospodář neměl děti a tak předal grunt s výměrou 9 ha synovci. Na gruntu byla také švagrová hospodáře. O třech pracovnících se tedy museli se všemi potřebnými pracemi na gruntu vypořádat.
Čp.29 U Lísů Jedná se o původní čejkovskou velkou selskou usedlost. Starý hospodář se ženou od Turků z chalupy měli 6 dospělých dětí a výměru 14 ha. Děti už byly velké a nejstarší syn už byl připraven se oženit a hospodářství převzít. Měli tak dost pracovních sil na hospodářství i pozemky. Čp.30 U Melků. Jedná se o původní starou chalupnickou usedlost. Hospodář měl štěstí na bohatou nevěstu z největšího statku na Čermné. Jinak by se dvěma dcerami velkou výměru 20 ha nezvládl. Musel si tady na většinu prací najímat pracovní síly. Byl to venkovský písmák a na selskou práci se nehodil.
Čp.31 U Tumů z chalupy. Jedná se o chalupu postavenou v době roboty na při bratrském porovnání. Již starší hospodář se ženou měli 4 dospělé syny a výměru jen 3 ha. Museli tak hledat obživu jen z nájemné práce u sedláků. Hospodář, i když neměl školy, byl velmi inteligentní a vzdělaný. Dělal také starostu obce za sociální demokracii a psal obecní kroniku. Ta byla základním východiskem pro všechny publikace, které byly později o Čejkovech vydány. Bez jeho záznamů by nebylo možné cokoliv konkrétního o Čejkovech zpracovat. Ve Zbynicích plnila tuto funkci učitelka Míková a Vejslav. Čp.32 U Bláhů horejších. Jedná se o chalupu postavenou v době roboty. Starší hospodář se ženou měli 6 dospělých i malých dětí a na výminku matku hospodyně. Byl obecním poslem. Měli jen 4 ha. Museli tedy chodit na práci k sedlákům.
Čp.33 U Tumů. Jedná se o původní starou chalupnickou usedlost. Hospodářem je sedlák z Černíče, který se přiženil ještě k mladé vdově od Matějků se synem po hospodáři. Byl v zastupitelstvu obce. Mají ještě dvě malé dcery a na výminku matku starého hospodáře. Výměru mají 16 ha a k tomu čeledína. Syn však špatně chodil a tak nemohl zastat plnou pracovní sílu. Museli tak v menší míře najímat pracovní síly a mít dostatečný zdroj peněžních prostředků.
Čp.34 U Červenků. Jedná se o původní starou chalupnickou usedlost. Mladý hospodář a hospodyně měli malé 3 děti. Na výminku ještě starého otce hospodáře. Výměra 6 ha jim zaručila, že nemuseli chodit na práci k sedlákům, ale vzhledem k malým dětem, byla práce na polích velmi náročná, pokud 80 letý výměnkář už nezvládl hlídání dětí. Čp.35 U Chodlů dolejších. Již starší hospodář se ženou z Vojtíšků chalupy měli 4 děti na chalupě výměnkářku. Ta jim menší děti pohlídala. Měli však dost velkou výměru 11 ha. Peněžní prostředky spotřebovali vyplácením čtyř sester. Nemohli tak najímat pracovní síly. Znamenalo to dřinu a velké pracovní nasazení bez volného času.
Čp.36 U Trambů Jednalo se o původní čejkovskou chalupu ze které pocházel náš rod. Hospodář měl se ženou z Hrádku 4 děti. Byl v honebním výboru obce. Na výminku měl otce. S ohledem na své stáří mohl hospodáři jen částečně pomoci. Výměra byla 9 ha. Pokud neměli peněžní prostředky z věna nevěsty z Hrádku, nemohli najímat pracovní síly. Znamenalo to pak dřinu a velké pracovní nasazení bez volného času.
Čp.37 U Bartošů Jedná se o původní kovárnu. Na chalupě hospodařila válečná vdova od Jíchů se třemi již dospělými dětmi na 5 ha. Nezbytné peněžní prostředky měla z Jíchů dvora a dostala válečné odškodnění, za ve válce padlého manžela, otce tří dětí.
Čp.38 U Ševců. Jedná se o kovárnu postavenou v roce 1822. Již starší hospodář, který se přiženil, k dceři z rodu kočího z kněžického zámku, měl s ní 4 děti. K chalupě byly jen 3 ha pozemků. Museli tedy chodit na práci k sedlákům. Potřebné peněžní prostředky byly od hospodyně.
Čp.39 Pastuška. Obživa celkem 12 dětí ze tří rodin z chudobince musela být plně zajištěna prací u sedláků. Nebylo to však za peněžní prostředky, ale za stravu a naturální prostředky. Pouze u porodní báby to bylo částečně i za peněžní prostředky, i u její dcery švadleny. U sedláků pracovali dospělí i děti, převážně při pasení dobytka.
Čp.40 U Švarců Jedná se o starou původní čejkovskou chalupu. Mladý hospodářem na gruntu se starší ženou ze dvora ve Lhotě měli 1 dítě. Na výměnku byl otec hospodáře a jeho vnuk. Výměra polí byla pouhé 2 ha. Bylo tedy nutné ve značném rozsahu chodit na práce k sedlákům za peněžní a hlavně naturální odměnu.
Čp.41 U Beránků. Chalupa byla postavenou v době roboty při bratrském porovnání. Již starší hospodář se přiženil a měli 4 děti. Výměru pouhé 3 ha. Neměli výměnkáře na hlídání dětí a museli chodit na práci k sedlákům.
Čp.42 U Chaloupků. Chalupa byla postavena až v době roboty. Mladý hospodář měl ženu z Čejkov a zatím jedno dítě. Na výměnku měl oba rodiče. Výměru 5 ha. Na práci chodil na zbynickou faru.
Čp.43 U Cihlářů Chalupa byla postavena až v době roboty. Již starší hospodář se ženou z Ostružna měl 7 dětí. Musel to mít zařízeno tak, že starší dcery hlídali ty mladší. Samozřejmě děti také musely chodit do školy. Mladší do Zbynic a ty starší třeba do měšťanky v Sušici. Z děvčat však většina skončila v obecné škole a do měšťanky v Sušici už nešla. Hospodář byl ve státní stravovací komisi obce. Nejvíc se problém škol projevil právě v námi popisované době před 90 léty. U obecné školy to bylo to, že sedláci nechtěli posílat děti do školy v době sklizně sena a v době vybírání brambor i jejich ukládání do krechtů. U dětí, které chodily do měšťanky nebo reálky v Sušici, byl základní problém nejen v tom, že museli chodit za každého počasí, zejména v zimě i za tmy. Ne všichni měli řádné vybavení v ošacení a v obutí. Také to, že na jaře i na podzim strávili na cestě 4 hodiny a nemohly tak vypomáhat s denní nezbytnou prací kolem dobytka a na poli. Výměru polí měl hospodář 4 ha a tak práce u sedláků byla nezbytná. Na chalupách nebyly takové finanční rezervy jako u sedláků. Také nevěsty chalupníků nepřinášely věno. Naopak peníze se musely vydávat při vyplácení sourozenců. Základní znalostí každé nevěsty bylo pečení chleba. Pokud ji to ještě doma nenaučila její máma, musela se to naučit od tchyně. Pokud nebyla na gruntu služka, tak to bylo dále vaření brambor pro prasata a jejich krmení. Samozřejmostí bylo dojení. K základním znalostem hospodáře pak patřila orba a odvoz obilí do mlýna k semletí na mouku. Velmi rozšířen byl chov holubů, zejména na maso.
Čp.44 U Zedníků. Chalupa byla postavena až v době roboty. Hospodář měl se ženou z Tedražic dvě děti. Byl ve volební komisi obce. Na výminku byly rodiče hospodáře a jeho bratr. Výměru měl 5 ha. To už na obživu stačilo a taky nebylo třeba najímat pracovní síly.
Čp.45 U Kalčíků ve dvoře. Chalupa vznikla přestavbou panské stodoly. Hospodář pocházel ze Lhoty. Měli jen dvě děti a výměnkáře. Výměra 3 ha. Chodili na práce k sedlákům.
Čp.46 U Kadlečků. Chalupa byla postavena až za roboty. Hospodář, řezník z Čejkov se na chalupu přiženil. Byl náměstek starosty za Domovinu. Měli 4 děti. Výměru měli 5 ha.
Čp.47 U Bláhů dolejších. Chalupa byla postavena až za roboty. Již starší hospodář, válečný invalida měl trafiku s tabákem. Měl jen dvě děti a výměru měl přes 2 ha.
Čp.48 U Hrobáků. Chalupa byla postavena až za roboty. Hospodář, krejčí se ženou z Hejné měl 4 děti a výměru 4 ha.
Čp.50 U Bahenských. Chalupa byla postavena až v 19. století. Hospodář se na chalupu přiženil, a měl 6 dětí. Výměra byla přes 4 ha. Museli chodit na práci k sedlákům, kvůli potřebě financí k vyplácení podílů třem sourozencům po 2000 K.
Čp.51 U Očenášů. Chalupa byla postavena až v 19. století. Hospodář měl se ženou z Ústalče 3 děti. Výměru polí měl 3 ha. Musel chodit na práci k sedlákům.
Čp.52 U Rajšmídů. Je to stará původní čejkovská chalupa. Již starší hospodář měl 3 děti a starou výměnkářku. Výměra byla 7 ha. Hospodyně byla ve státní stravovací komisi obce.
Čp.54. U Dachů. Bývalá ratejna dvora Dalovice. Hospodář Jan Pinkas, se přiženil z Chmelné. Výměra 4 ha. 1 dítě a 1 výměnkář.
Čp.58 U Vojtíšků. Chalupa byla postavená až v 19. století. Hospodářem měl 1 dítě a výměru 2 ha.
Čp.59 U Rudů. Chalupa byla postavená až v 19. století. Starý hospodář se ženou ze Zbynic neměl děti, jen schovance a výměnkářku. Byl v zastupitelstvu obce. Výměru měl 3 ha.
Čp.60 U Turků z chalupy. Chalupa byla postavena až v 19. století. Hospodyně od Říhů měla 4 děti a výměru 7 ha. Veškerá pomoc s hospodářstvím na chalupě přicházela ze statku U Říhů.
Čp.61 U Mašků z chalupy. Chalupa byla postavena až v 19. století. Mladý hospodář se ženou z Ústalče měl 3 děti a rodiče na výměnku. Výměru měli 3 ha. Museli tedy chodit na práci k sedlákům.
Čp.62 U Brodeckých. Chalupa byla postavena až v 19. století. Mladý hospodář se ženou z Tedražic měl 3 děti a starého otce na výměnku. Výměra polí měl 3 ha. Byl řemeslníkem.
Čp.63 U Kovářů Horejších. Panská kovárna byla postavena až v 19. století. Mladý kovář měl k svému řemeslu ještě přes 7 ha panských polností a se ženou z Úloha 2 děti. Byl v zastupitelstvu obce. Museli si tedy na zemědělské práce najímat pracovníky. Při zemědělských činnostech bylo potřebné velké množství kovářských a podkovářských prací. Kovárna byla v každé vsi, v některé i dvě. Právě kovařina, tesařina a zedničina byla pro ty, kteří nemohli zůstat na gruntě nejvýnosnějším učebním oborem.
Čp.64 U Potužáků. Chalupa byla postavena až v 19. století. Hospodář se ženou z Mířenic měli jen 1 dítě. Byl v zastupitelstvu obce. Hospodyně byla švadlenou. Na výměnku měl matku a bratry Václava a Jana. Výměru měl 5 ha.
Čp.65 U Vršeckých. Hospoda Na Vršku byla postavena až v 19. století Hospodský měl se ženou z Čermné 3 děti. Byl ve finanční komisi obce a pokladníkem Kampeličky. Na hospodě byla i služka. Výměru polí měl 7 ha. Najímal si pracovní síly. K hospodě museli být pozemky. Pivo bylo všeobecně levné, kouření bylo velmi levné a stravovací funkci venkovské hospody neplnily. Součástí práce byly i společenské akce. To bylo jen výjimečně o pouti, posvícení, svatby a pohřby. Ve vsi byli se svými akcemi, hlavně bálem, hasiči a opět výjimečně se hrálo divadlo, nebo na drahách na hřišti fotbal.
Čp.66 U Chumelíků. Chalupa byla postavena až v 19. století. Už starší hospodář měl dvě děti. Byl první radní za Sociální demokracii a pokladník obce. Na výměnku měl sestru. Výměru měl 5 ha.
Čp.67 U Minorýtů. Chalupa byla postavena až v 19. století. Hospodář, obecní a polní hajný měl se ženou od Kalčíků 5 dětí. Na výměnku měl matku a bratra. Výměru jen 3 ha. Museli chodit na práci k sedlákům.
Čp.68 U Praisů. Chalupa byla postavena až ve 20. století místo staré, původní, nad Bartošů, nezjištěno, kdy postavené. Starší hospodář krejčí měl 9 dětí. Výměra měl necelé 3 ha. Museli chodit na práci k sedlákům.
Čp.69 U Hošků. Chalupa byla přestavěna ve dvoře z panské sýrárny. Hospodář měl dvě děti a výměru 3 ha. Byl ve finanční komisi obce.
Čp.70 U Soukupů. Chalupa byla přestavěna z rozvalin tvrze ve dvoře. Využity byly sklepy. Starší hospodář se ženou z Krutěnic měl 4 děti. Výměra byla jen 3 ha. Chodili na práci k sedlákům.
Čp.71 U Blažků. Chalupa vznikla přestavbou panských maštalí ve dvoře. Hospodář měl se ženou od Říhů 3 děti. Výměru necelé 3 ha. Chodili na práci, asi nejvíc k Říhům.
Čp.72 U Chamutů. Chalupa vznikla přestavbou panských maštalí ve dvoře. Hospodář měl se ženou z Tedražic 2 děti. Výměra byla 4 ha. Chodili na práci k sedlákům.
Čp.73 U Krejčího. Chalupa vznikla přestavbou panské stodoly ve dvoře. Hospodářem byl samotný Kliment Ludvík. Výměra přes 1 ha.
Čp.74 U Sýkorů. Chalupa vznikla přestavbou panských maštalí ve dvoře v Dalovicích. Hospodář měl se ženou z Hrádku 1dítě. Na výměnku byla sestra hospodáře s tchánem a tchyní. Výměra byla 4 ha. Hospodář byl cestářem.
Čejkovy za socialismu 1948 - 1989.
Naše vesnice Čejkovy a Zbynice už nebyly součástí Rakouska - Uherska, ale Československa, které vzniklo rozpadem Rakouska - Uherska po jeho prohrané válce evropských mocností. Byla to válka o moc šlechty, církve a boháčů, při které za ně trpěli a umírali občané našich vsí, Čejkov a Zbynic. Po celých 40 let socialismu jsme se museli šlechtě, církvi a boháčům bránit, v roce 1989 jsme se jim dobrovolně vzdali a oni hned začali připravovat válku proti Rusku, tu kterou v roce 1945 prohráli. Nejhorší případy bídy zemědělců po vzniku Československa v roce 1918 byly jen částečně řešeny tím, že nenasytné šlechtě byly odebrány panské pozemky. Čejkovské pozemky byly tak vráceny lidem, kterým patří. Vstup do družstva po roce 1948 za socialismu bylo pro každého sedláka i chalupníka velmi závažné rozhodnutí. Bylo tu skutečné tisícileté připoutání k tomu svému políčku, na kterém se dřeli celé generace pradědů. Časem, až na dvě nebo tři výjimky, neměl nikdo z chalupníků tu touhu naložit vůz hnojem, zapřáhnout do něj dvě kravky a s okovanými koly vozu drkotat až někam k Otěšínu. U sedláků u velkých výměr při zanedbání vybavení stroji a potřebným počtem pracovníků to nebylo možné. Bylo to dáno kapitalistickým režimem mezi válkami. Koloniemi v roce 1914 a válkou germánů proti Slovanům v roce 1941. Z okresního výboru KSČ v Sušici přicházeli po roce 1948 vyškolení pracovníci, kteří ukazovali hlavně na všechny výhody společné práce v zemědělství. Byli ve vsi tak často, že už se pomalu stávali členy rodin na gruntu. Že to rozhodování bylo velmi těžké, vidíme na tom, že mnozí už přesvědčení vzali svou přihlášku do družstva zpátky. V obytných místnostech u panské sýpky bydlel a na získaných pozemcích hospodařil nejdřív Kopačka, pak Vlček. To byly většinou bývalí zaměstnanci panského statku. Až po roce 1948 tam bydlel Melka z Tesárků gruntu. Byl zaměstnán v hospodářském družstvu v Hrádku. Pak tam byla kancelář JZD. U Rybáčků se také jednalo o zaměstnance panského statku. Svůj malý příděl polí dali do JZD, kde pak pracovali. U Říhů na selském statku se v této době měnil hospodář. Přiženil se mladý selský synek, v družstvu se pak z něho stal agronom. Na dvoře byl čeledín. Jak bylo ale už několikrát ukázáno, tak práce a strojní vybavení bylo stále stejné jako před několika sty léty za panské roboty a i za Rakouska - Uherska. Vzniklá kapitalistická vláda v roce 1918 po vzoru Anglie nedokázala přinést pokrok do zemědělství. Nemohla se srovnávat s Anglií, která měla zdroje v koloniích po celém světě. Nám Slovanům nemínila z tohoto koloniálního bohatství nic dávat. Kapitalisté ve vedení státu se snažili, aby potraviny byly co nejlevnější a spoléhali na to, že sedláci mají tisíciletou vazbu na své, z pralesa a bažin vydobyté pole a louky. To se změnilo až za socialismu, kdy vláda zemědělství plně podporovala. Čeští boháči měli hrůzu z toho, co se událo v našem slovanském Rusku, kde dělníci a rolníci zlikvidovali šlechtu a vznikající majitele továren. Tam i přes to, že neměli žádné bohatství z kolonií, dokázali se poctivou prací propracovat na vyspělý stát. Celou tuto revoluci v zemědělství, která u nás proběhla po roce 1948, provedli o 30 let dříve. Předstihli naše stagnující zemědělství a zcela zanedbanou naši energetiku. Germánští Němci hospodářsky podporovali jen své Němce, které měli v Sudetech. Tak se stalo, že u Říhů ve dvoře neměli ani elektriku ani žádný výkonný zemědělský stroj, jen ty které používal prapředek Říha v době roboty. I po zavedení elektřiny trvá dlouho, než by si mladý Říha pořídil řezačky, mlátičky, strojní dojení. Hlavním problémem přesto stále zůstává, jak si na to všechno vydělat. Sedlák musí platit čeledína a lidi, kteří pomohou při senách a žních. Hlavně pak kde prodávat a kdo to bude při velké cenové konkurenci kupovat. Rovněž tak nebyl v blízkém okolí zpracovatel mléka. Co se týká dobytka, tak vykrmení býka na prodej není jednoduché. Musí k tomu být hodně sena a šrotu z obilí. Prase bylo pak hlavně pro vlastní potřebu. Bylo třeba hlavně sádlo, bez kterého se vařit nedá. Zbývaly ovce na sadu, které sad brzo vypásly. Ty ale nebyly na prodej, byla třeba vlna na svetry a punčochy. Ani slepice to vejcemi nezachránily. Při dalším přemýšlení přijdeme na mnoho dalších podobných případů. Velký dluh kapitalistické proanglické protilidové vlády je v traktorech a ve strojích, které se k traktorům připojují a pojízdých mlátiček. Kapitalismus českému zemědělství nic nepřinesl. Tato situace byla dříve vyřešena už v socialistické Ukrajině, Bělorusku a Rusku. Přesto, že začínali v mnohem zaostalejších poměrech než u nás, přesto že byli ohrožováni Německem a museli vyrábět zbraně, tak se dostali na úroven Německa a ostatních kapitalistů v Evropě. Válka proti Rusku pak ukázala tu velkou kapitalistickou germánskou zrůdnost, která stále přetrvává do dnešní doby. Američané a evropští Germáni ničí prostřednictvím ukrajinských fašistů už od roku 2014 všechno co Rusové na Ukrajině vybudovali. Průhlednou zrůdnou záminku si pro to našli v jimi vyvolaném konfliktu v roce 2022. Když se vrátíme na Říhů statek, tak pro tři kluky Říhů byl velkým vysvobozením únor 1948 a socialismus. Všechny uvedené problémy na statku byly tím plně vyřešeny. V zemědělství zůstal jen jediný, ten pak převzal po otci funkci agronoma. Na sadu postavil pomocí stavební čety JZD patrový dům a koupil auto. Vystudovat s maturitou mohli zdarma všichni a dva si našli i výhodné zaměstnání mimo zemědělství. To by za kapitalismu nepřicházelo v úvahu. Jak by to všechno jejich rodiče zvládli a ještě je nechali všechny tři zdarma vystudovat, provedli rekonstrukci stavení a koupili si auto. Na statku u Šafárů byla situace jiná, ale v podstatě stejná. Statek byl velký a lidí na práci málo. Hospodáři bylo už 50. Synové byli stále svobodní, a ani nebyla naděje, že přivedou na statek selku, dcera byla vážně nemocná a brzo umřela. Bylo do důsledkem dvojité svatby mezi bratrancem a sestřenicí. Bylo to u otce i u syna na stejném statku v Odolenově ve dvou generacích za sebou. Šlo samozřejmě o to, aby se nemusely grunty dělit. Na statku byl ještě postižený čeledín. Jednotné zemědělské družstvo v Čejkovech bylo proto pro tento velký statek velkou a jedinou záchranou. Bratři se pak nemuseli starat o velkou výměru polí a luk s velkým nnožstvím dobytka. Docházeli denně do práce do družstva, sami si uvařili a vyprali. Výdělek z družstva jim samozřejmě bohatě stačil. U Pavlů hospodáři na statku umřela mladá žena. Děti musel dát na vychování k jejím rodičům do Lukoviště u Klatov. Jeho bratr byl jeden z mála z Čejkov, který za kapitalismu vystudoval práva. Bylo to v důsledku velkého věna nevěsty u dvou selských gruntů Pavlů a Jančů. Po založení zemědělského družstva v Čejkovech vůbec nepřipadalo v úvahu na gruntu Pavlů dále hospodařit. Jeden ze synů se vyučil a jezdil do práce do Sušice do Sola a druhý zdarma vystudoval zemědělskou školu v Klatovech. Pak dělal v JZD zootechnika a agronoma. Stalo se také, že v hospodě nehezky nadával na komunisty a byl za to vyšetřován. Kdyby se raději místo vysedávání v hospodě oženil, měl děti a postavil si jako ostatní v JZD novou chalupu. Tuto nenávist ke komunistům a socialismu tady rozsévala německá fašistická štvavá vysílačka v bavorském Mnichově, placená z USA, která si říkala Svobodná Evropa. Dále nám tu Němci rozsévali štvavé letáky. Když byl západní vítr, tak nám je posílali balónem. Mezi sedláky i chalupníky v Čejkovech ani ve Zbynicích žádné politické neshody nebyly. Linhartů grunt nepatřil za kapitalismu k těm velkým. Měli ale štěstí na nevěstu od Mašků s velkým věnem. Při založení JZD neměli ale důvod soukromě hospodařit a dřít se na vlastních polích. Dcera se vdala z gruntu a syn se neoženil. Celý život v družstvu pracoval. U Lenců se jednalo o menší hospodářství. Oba synové se z chalupy odstěhovali. O 5 ha pozemků se pak staralo družstvo. Holubů syn na chalupě zůstal, oženil se a oba po vstupu do družstva ve družstvu pracovali. Nadojené mléko se dříve nosilo v těžkém kýbli denně do sběrny na návsi. Tam se odměřilo, změřila tučnost a mléko si převzal mlékař ze Žichovické mlékárny. O co jednoduší pak bylo to, když se všechny krávy svedly do jednoho kravína, kde dojení probíhalo strojně. Holubů si našli práci v kravíně. Jejich dcera zdarma za socialismu vystudovala střední školu. Časem si místo staré chaloupky postavili patrovou vilu. Dům samozřejmě nestavili sami, ale pomocí stavební čety Jednotného zemědělského družstva. To bylo od socialistické vlády a socialistického režimu něco o čem by se zemědělcům za kapitalismu ani nesnilo. Socialistický režim toto umožnil a finančně podporoval. Kapitalistický vyděračský režim boháčů myslel jen na sebe a na neúměrné hromadění bohatství vydíráním těch, kteří na boháče museli pracovat. Ti si pak v létě, když zemědělci nejvíc pracovali, užívali někde ve Splitu u moře. Mezi boháči samozřejmě byla i církev s bývalou šlechtou. Šlechta měla stále dostatek nahromaděného majetku z práce zemědělců a církev bezpracně žila z těch vymyšlených hloupostí, kterým lidé stále věřili, o Pánu Bohu a Panně Marii. Ještě si za práci v družstvu u Holubů koupili nové auto. Šenkýřů měli hospodu a k tomu ještě 6 ha polí. Bývalou panskou hospodu převzala sušická Jednota a pole vložili do společného hospodaření do ustaveného zemědělského družstva. Hospoda pak přestala být provozována a v Čejkovech byla jediná Na Vršku. Synové odešli mimo ves a dcera si našla zaměstnání právě v Jednotě v Sušici. Dcera hostinského za socialismu zdarma vystudovala. V zemědělství nezůstal ani její syn a dcera se vdala mimo ves. U Kalců byla právě ta výjimka, kdy hospodář byl tak fixovaný na starou dobu a na svá políčka, že raději volil tu dřinu než společnou práci při používání nových strojů. V podstatě to ale chalupník nebyl, protože měl dvojnásobnou výměru polí než ostatní chalupníci. Měl 10 ha. U Kalců se objevila také po roce 1948 snaha po emigraci. Emigranti jsou takoví lidé, kteří nechtějí dělat a myslí si, že se budou mít někde dobře bez práce. Jsou to v podstatě zločinci, kteří od společnosti celá dosavadní léta jen brali, kteří té společnosti patří, ta společnost lidí počítala s jejich prací, ale oni se v podstatě přidali k jiné smečce a prospívají jí a tu svoji tím okradli. Výjimkou může být jen to, že by obsadili nové nevyužité území a zisky z toho území by své společnosti vraceli. Toto však v případě amerických emigrantů nebylo, ti nic nevraceli a měli se dobře tím, že vyvraždili Indiány a z dovezených černochů udělali své otroky. Bylo to i u emigrantů z roku 1948, kteří oslabili nás Slovany a socialismus a posílili Germány a kapitalismus, a zcela obdobně to bylo u těch z roku 1968. Bratři od Kalců Jaroslav a Václav po roce 1948 ve světě zcela zmizeli. U Kučerů byla pod Želinou stísněná chalupa. Vstup do maštale museli mít do silnice. Tehdy toho ještě příliš po silnici nejezdilo. Hospodář se přiženil z Budětic. Měli ale docela na chalupníky velkou výměru polí. Všechno to dali do družstva. Nikdo v zemědělství nezůstal. Jeden ze synů pracoval v sušickém Sole a druhý v plzeňské Škodovce. Ten tam dálkově zdarma vystudoval strojní inženýrství. Později v družstvu pracovala od Lísů přivdaná hospodyně ve skupinářské funkci. Měli tak možnost provést zemědělskou stavební četou celkovou rekonstrukci své původní malé chalupy. U Pazdernů chalupy mnoho polí do družstva nebylo, ani dobytka do kravína. Před rokem 1948 by jim to v žádném případě nestačilo. Museli chodit za prací k sedlákům. Jinou možnost v Čejkovech neměli. V době soukromého hospodaření za socialismu po roce 1948 se podstatně zlepšily možnosti výkupu hlavně u vajec a husí. Chovu slepic a dostatku krmiva se museli v každé chalupě plně věnovat. Husy bylo nutné z vajec odchovat a vykrmit. Malá housata byla náchylná na zimu a sníh mnohokrát na jaře byl. Bylo tak někdy nutné mít kotec s housaty v kuchyni u kamen. To dále znamenalo košíky kopřiv a dostatek šrotu a místo pro pastvu a ne jen na drahách. Když pak přijel husák s nákladním autem a vážil je, aby měly hodně kil tím i husák vyplatil hodně peněz. Další takovou možností byl odchov telat. Těm se muselo velmi věnovat, aby jejich úmrtnost byla co nejmenší. Zpočátku je kojit lahví jako mimina. Dalším už menším zdrojem výdělku bylo ještě třeba trhání a prodej šípků, nebo švestek. V družstvu pak u Pazdernů pracovala hlavně hospodyně při výkrmu býků v bývalém ovčíně v Zamyslicích. Družsto jim přineslo vystavění, pomocí zemědělské stavební čety, nové velké vily z bývalé chaloupky v místě obecní pazderny. Hospodář se věnoval práci v okresním požárním sboru a také práci při těžbě uranu v Tedražicích. Jeho sestra se vdala mimo ves. Synové mohli zdarma vystudovat, starší, strojní průmyslovku s maturitou a mladší zemědělskou školu s maturitou. Výměra polí u chalupy Dobrovolných byla také malá. Hospodář pracoval po předání polí a dobytka do družstva jako řidič v Sušici a v JZD pracoval jeho bratr. Po odchodu sester hospodáře z chalupy zůstala na chalupě příbuzná, která pracovala v JZD jako účetní. S traktorem v družstvu jezdil mladý, narozený 1953. Také oni si postavili pomocí pracovní stavební čety JZD ze stodoly na sadu nový dům. Další takovou chalupou s malou výměrou polí v řadě jsou Nemodlenků. Řekněme si, jaká by byla situace na Nemodlenků chalupě, kdyby si lidi v roce 1948 nezvolili socialismus a ponechali původní šlechtický, církevní, kapitalistický a statkářský režim. Nebo kdyby se dále tomuto režimu podařilo odstranit socialismus, tak jak měli naplánováno, v roce 1968. Nemodlenka by se zcela určitě nestal funkcionářem nově vzniklého Národního výboru místo Obecního úřadu, ani funkcionářem, skupinářem v JZD. Ručně by nacouval vozem na malém dvorečku ke hnoji a za pomoci ostatních členů rodiny tento vůz hnojem vidlemi naložili. Pak vyvedl z maštale své dvě kravky, dal jim chomout a zapřáhl je do vozu. Vyjel s nimi na silnici a jel dále po kamenité cestě kolem Lenců až k Otěšínu. Na poli hnůj rozházel a vydal se na zpáteční cestu. Doma už ho čekala další práce, že nevěděl co dříve. Když děti dorostli a dcera se vdala, tak jeho syna čekalo to co jeho. Navíc se neoženil a tak ani nebylo třeba stavět s pomocí JZD u Nemodlenků nový dům. Auto si ale pořídili. Kapitalistická vláda složená z bohatých by ani pro zemědělce žádná opatření nepřipravovala. Ze zemědělství by bohatí žádný zisk pro vlastní obohacení neměli. Zemědělci dodávali levné potraviny při svém malém výdělku a nic jiného se od nich nechtělo. Zisky pro boháče byly úplně jinde. Po neuváženém kroku hned po válce ve vyhnání Němců ze Sudet, začali by Sudety Němcům vracet. Slovanské Rusko mělo po válce svých problémů dost a zrádní Slované, Češi a Slováci by se ke Germánům, Němcům a Angličanům připojili. Naštěstí bylo v našich zemích ještě dostatek slušných lidí a tak se jim to podařilo až po roce 1989. To ale ještě byly stále slušné strany v parlamentu i na rozdíl od Havla i slušní presidenti Klaus a Zeman. Zlomilo se to až v roce 2021, když slušný předseda vlády byl nahrazen fašistou Fialou a v roce 2023 kdy slušný president byl nahrazen fašistou Pavlem. Oba se veřejně k Sudeťákům přihlásili a dodávkou zbraní ukrajinským fašistům, začali znovu válku proti Rusku, jako fašisté v Německu v roce 1941. Trvalo to až do roku 2023, než pamětníci, důchodci vymřeli a byli zlikvidováni covidem. Pro zbylé důchodce nastaly těžké časy, kdy byli režimem na důchodu obyčejně sprostě zločinecky okrádáni, každý měsíc o více jak 1000 Kč. Naše země by se už tehdy v roce 1948 stala levnou podřadnou pracovní silou pro Německo. Čejkovští zemědělci by se určitě dále neudrželi a přišel by místo JZD nějaký velkostatkář, pro kterého by pracovali. Za socialismu dostali důchody i staří lidé ve vsi, kteří nikdy žádné důchodové pojištění neplatili. Měnová reforma se lidí na vesnici nijak nedotkla, protože tu nebyli žádní boháči, kteří přišli k penězům nepoctivým způsobem. U Šimerů nebyla žádná zemědělská budoucnost. Hospodář se neoženil, sestry se vdaly mimo ves i jeho bratr odešel ze vsi. Malá výměra polí připadla JZD, kde hospodář v rostlinné výrobě pracoval. Zdrojem obživy bylo nejdříve záhumenkové pole se záhumenkovou krávou, později drobné hospodářské zvířectvo. Systém záhumenek byl nezbytný. Jednalo se hlavně o záhumenkovou krávu. Z té bylo pro celou rodinu mléko k snídani, lahodné zkysané mléko bylo k večeři k bramborům politých máslem a posypaným zelenou cibulkou, nebo k obědu ke škubánkům s tvarohem. Stejně lahodné bylo i podmáslí. Tvaroh se dělal z kyselého mléka a syrovátka byla pro prase. Smetana se ve stloukači stloukla na máslo. Dalším velkým zdrojem potravin bylo prase, mladí kohouti, jehňata, kůzlata, kachny, husy, vejce, brambory, zelí, mák. Za semleté obilí byly zpočátku lístky na chleba. Pro něj se musel jet do pekárny. Zpracovalo a do zásob se uložilo všechno. Velmi malá výměra i malé místo okolo chalupy bylo u Chladů. Jediná dcera odešla ze vsi. Oba Chladovi pracovali v drušstvu v kravíně i na poli. Žádnou stavbu ani rekonstrukci neprováděli, ani auto si nepořídili. Pro dopravu používali autobus do Sušice i bezplatnou zdravotní péči v Sušici. Podstatné a zásadně důležité bylo to, že se za jakýkoliv zdravotní zásah nemuselo platit. Problém nebyl ani zajet k zubaři v Sušici. Takový problém je nyní za kapitalismu. I když si každý platí ne malé částky na zdravotní pojištění. Přesto musí za každý zub zaplatit. Neúměrná cena je za umělý chrup. Ještě větší problém než cena je vůbec zubaře sehnat. Zubaři chodí raději spravovat zuby Němcům do sousedního Bavorska. Toto je u současné kapitalistické vlády neodpustitelně zločinné, pro nás všechny, kteří jsme celý život poctivě ve své vlasti pracovali. U Zajíců při větší výměře polí zůstal hospodářem na chalupě jeden z bratrů. Druhý ze vsi odešel. Hospodář pracoval v Sušici na dřevišti. Jeho žena v kravíně. Místo stísněné chalupy si pomocí stavební čety JZD postavili vilu i se zemědělským hospodářstvím pod Stráží. Auto si také pořídili. Kultura za socialismu byla zajištěna putovním kinem v hospodě a potom ve velkém rozsahu z prostředků JZD na dopravu na kulturní akce a zájezdy. Mezi mnoha zájezdy budu jmenovat zájezd do Moravského krasu. Dále byl velký objem akcí pro rekreaci i lázeňských pobytů velkého množství družstevníků. Skoro každý byl několikrát. Sportovní činnost zajistilo JZD uvolněním pozemku pro fotbalové hřiště. Za kapitalistické vlády museli chodit až na dráhy Cuková. Do družstva přišel i bývalý, původní velký statek u Turků ze dvora. V době vzniku socialismu a pokračování soukromého hospodaření byl na statku už jen syn vdovy po hospodáři. Ten se po smrti manželky, dcery tedražického mlynáře našel druhou manželku v Malonicích. Byli už starší a děti na statku už neměli. V družstvu pracovali jen z počátku, než zemřeli. U Chodlů hořejších nebyl také nikdo, kdo by v družstvu pracoval. Po vzniku socialismu při pokračování soukromého hospodaření, bylo hospodáři 55 let a jeho bratru 64 let. Byli tedy v družstvu jen krátce. Syn hospodáře odešel za prací do průmyslu do severních Čech, dcery se vdaly. Dalším statkem bez pracovních sil do družstva byl statek Mašků. Také tam vdova po hospodáři měla jediného syna, který vstupoval do družstva bez rodinných příslušníků, kteří by na odpovídající výměře polí pracovali. Nevěstou z pastušky a jejím a jeho synem opovrhl. U Tesárků měl hospodář dvě dcery. Obě se však vdaly mimo obec a jedna zdarma vystudovala střední školu. Zásadní podstatnou výhodou socialismu bylo školství. Do obecné školy se mohlo ještě dlouho chodit do Zbynic. Do Sušice do měšťanky a na střední školu se děti vozili autobusem. To byla velká změna než 4 hodiny šlapat za jakéhokoliv počasí do Sušice, jako nedávno jejich rodiče. Neocenitelná výhoda byla i pro vysokoškoláky. Z naší malé vesničky začal jezdit autobus do Plzně i do Prahy. A hlavně úplně všechno zcela zdarma, nebo za zcela nepartné ceny ve srovnání s vyspělým kapitalismem. Všechny pozemky a dobytek Tesárků přišly do JZD. K největším statkům patřily Jančů s velkou výměrou polí a množstvím dobytka. Přesto byly jedni z prvních, kteří vstoupili do JZD. Na dvoře byl i dostatek pracovních sil, Mimo hospodáře a hospodyni 3 synové a 2 dcery. Dcery se vdaly mimo obec, jeden ze synů šel do pohraničí k Hartmanicím a jeden do plzeňské Škodovky. Dcera tohoto sedláka za socialismu zdarma vystudovala. Na statku zůstal jediný a ten v JZD jezdil s traktorem. Za JZD, za pomoci JZD proběhla na statku velká zásadní přestavba obytného stavení. Všichni tito mladí traktoristé získali svůj vztah ke strojům většinou na vojně. Vojna byla za socialismu nutná. Germánský svět hlavně v Německu a Anglii se se slovanským socialismem v Evropě nesmířil. Důkazem je rok 2022, kdy spustil naplno zabíjení Slovanů na Ukrajině ukrajinskými fašisty při použití germánských zbraní. Hospodář i hospodyně Jančů v družstvu samozřejmě pracovali. Velký statek s velkou výměrou polí byl i u Kroupů. Tady byl ale jen jeden syn a dcera a nemocný hospodář. Dcera se vdala mimo obec, syn jezdil v JZD s traktorem a hospodyně pracovala v rostlinné výrobě. Za JZD, za pomoci JZD proběhla na statku velká zásadní přestavba obytného stavení. Další, hned sousední velký statek byl u Jíchů. Tam také měli jen jednoho syna a jednu dceru, která se vdala mimo obec. Dcera tohoto velkého sedláka za socialismu zdarma vystudovala. Syn zůstal svobodný a jezdil v JZD traktorem. Za JZD, za pomoci JZD proběhla na statku velká zásadní přestavba obytného stavení. U Keřků bylo hodně synů a na chalupě zůstal jediný. Dělal v JZD zedníka. Za JZD, za pomoci JZD proběhla velká zásadní přestavba obytného stavení. Ostatní odešli do Horažďovic, Nalžovských Hor a Bukovan. Bratr hospodáře odešel do Pardubic. Keřka byl předsedou prvního čejkovského JZD. Na poměrně velké výměře u Dršků byl synovec dřívějšího hospodáře. Pracoval v rostlinné výrobě. Jeho žena byla skupinářkou a syn pracoval v drušstevní pracovní stavební četě. Dcery se vdaly mimo obec. Selský grunt byl u Lísů. Byli na něm dva synové a čtyři dcery. Zůstal jeden a vzal si ženu od Polodvorských z Tedražic. Ten měl čtyři dcery a jednoho syna. Jedna z nich, než se vdala, pracovala v JZD v kravíně. Syn byl zedníkem. Za JZD, za pomoci JZD proběhla na statku velká zásadní přestavba obytného stavení. Velká výměra polí a luk byla u Melků. Neměl ale na ní kdo pracovat. Tak přibylo ostatním členům družstva 20 hektarů. Hospodáři i hospodyni od Kotálů z Čermné už pak bylo v družstvu 60 let a tak chodila pak na práci do rostlinné výroby jen nejmladší ze tří dcer. Dvě se vdaly mimo ves. Již před JZD, začali stavět nový dům na dvoře, který dokončili až za pomoci JZD. U hořejších Bláhů v této době zdědil chalupu ještě mladý syn hospodáře Antonín. Pracoval v Sušici v Traktorce a pomáhal s traktorem vznikajícím zemědělským družstvům. To byla přesně doba, kdy potahy kravské, volské a koňské byly nahrazovány traktory. Mladý Tonda se pak stal předsedou doplněného čejkovského JZD s plným počtem členů. Předsedou byl, ale jen do doby než ho postihla těžká nemoc. V družstvu pracovala i jeho žena od Chaloupků. Za JZD, za pomoci JZD postavili zcela nový patrový dům pod Stráží. Zavádění strojů s podporou vzniklého socialistického státu se tak stalo rozhodující pro veškeré zemědělství a hlavně pro zásadní změnu života přechodem od zaostalého kapitalismu k socialismu. U Tumů bylo po přechodu k socialismu a ustavení JZD hospodáři i hospodyni už přes 50 let. Do práce v družstvu se už mohly zapojit dcery, jedna v kravíně a na poli a jedna v kanceláři. Za JZD, za pomoci JZD proběhla na pologruntu velká zásadní přestavba obytného stavení a syn zdarma vystudoval vysokou školu a v družstvu pracoval. U Červenků byl hospodář i hospodyně stejně staří jako u Tumů. Dcery se však vdaly mimo obec a jedinému synu bylo při založení družstva 25 let a byl svobodný. Děd, otec i syn se dožili vysokého věku. U dolejších Chodlů se dcery také vdaly mimo obec. Na pologruntu zůstal syn, který si vzal ženu od Mašků z chalupy. Dělal v družstvu traktoristu, a když Kalcovi odvážel hnůj na strmou stráň na Želiné, přejížděl kupku hnoje, tak se převrátil a pod traktorem zahynul. Zanechal dvouletého a čtyřletého syna a vdovu, která celý život v družstvu pracovala. Za JZD, za pomoci JZD proběhla na pologruntu velká zásadní přestavba obytného stavení a jeden syn zdarma vystudoval vysokou školu. U Trambů synové ze vsi odešli, jeden do Vlastějov. Na 10 ha grunt se přiženil hospodář soused Rajšmíd s pologruntem 7 ha a grunt a pologrunt spojili. Druhá dcera se vdala mimo obec. Toto velké hospodářství pak dali do družstva a oba v družstvu pracovali, ve vepříně a v rostlinné výrobě. Za JZD, za pomoci JZD postavili zcela nový patrový dům na sadu a koupili auto. Na Bartošů chalupě zůstal jeden ze synů, který pak pracoval v družstvu v kravíně. Druhý se přiženil do Dalovic a dcera se vdala do Tedražic. Na chalupě byla ještě jejich matka, 54 letá vdova už od první války, od Jíchů. Na chalupě byly dále 3 malé děti. Jejich matka se přivdala od Minorýtů. Za JZD, za pomoci JZD proběhla na chalupě velká zásadní přestavba obytného stavení, nechali vystudovat jednoho syna vysokou školu. Ten v družstvu nepracoval. V družstvu pracoval nejstarší syn ve slepičárně a v kravíně. U Ševců byla prázdná chalupa s malou výměrou polí, které připadly družstvu. Její obyvatelé, doktor práv a veterinární lékař ze vsi odešli, stejně jako jejich dvě sestry. U Švarců byl 41 letý hospodář s o 8 let starší ženou. Měli velmi malou výměru polí a pracovali v družstvu. Jejich dcera se vdala do Vlkonic. Beránků měli pro družstvo jen malou výměru polí. Hospodáři i hospodyni bylo už skoro 70 let. Všechny děti odešly mimo ves. Jedna dcera zůstala, ale nebyla zcela svéprávná. U Chaloupků byla malá výměra polí. Do družstva vstupoval hospodář skoro 60 letý a hospodyně 50 letá. Dcera byla na vdávání a synové ještě svobodní. Z nich v družstvu pak pracoval jen jeden. Dalším okamžitým výdobytkem socialismu bylo, že stát zajistil a podporoval výrobu motorek a v mototechně jich byl dostatek. V JZD při roční dobírce na základě výsledků sklizní si každý z mladých pak mohl motorku koupit. Nemuseli tak chodit k muzikám pěšky. Cihlářů s malou výměrou polí do družstva nijak nepřispěli. Jedna z dcer se vdala k Rudům, jedna k Turkům z chalupy a ostatní a syn odešli mimo ves. Družstvo pak využívalo jen jejich stodolu k uskladnění sena. U Zedníků chalupy bylo také málo polí. Hospodář i hospodyně byli už v důchodovém věku. Dcera zůstala na chalupě. Provdala se, ale manžel trvale tady na chalupě nebyl, ani v družstvu nepracoval. Kalčík byl pro svou povahu druhým soukromě hospodařícím rolníkem ve vsi. Měl ale pouhé 3 ha polí. Kadlečků patřili mezi chalupníky. V době družstva bylo hospodáři 75 a hospodyni 60 let. Na chalupě zůstal jeden ze tří synů. Byl dobrým hospodářem a tak mu byla svěřena funkce skupináře. Umřel ale svobodný už ve svých 39 letech. Družstvo dále s jeho pozemky hospodařilo. U dolejších Bláhů byla u chalupy velmi malá výměra polí. Hospodář s hospodyní měli 3 malé děti. Hospodář se stal po Keřkovi předsedou znovu ustaveného JZD. To bylo po rozpadu původního JZD a po ustavení druhého JZD, zatím jen s 11 členy. V družstvu pracovala i hospodyně. U Hrobáků byl na chalupě s malou výměrou polí 64 letý hospodář s hospodyní. Dcery se vdaly mimo ves a syn emigroval do Austrálie. Do JZD vstupoval jeho druhý syn se ženou. Pracoval ve stavební četě a žena v rostlinné výrobě. Stavební četa byla po rostlinné a živočišné výrobě ne méně důležitou součástí JZD. Postavila za celé období 40 let v socialismu 2 kravíny, 3 kůlny, vepřín, 2 slepičárny, bramborárnu, rekonstrukci ovčína v Zamyslicích pro výkrm býků, dílnu z pastušky, dílnu v Sedlečku, kancelářskou budovu a stavby a rekonstrukce obytných stavení družstevníků. U Bahenských byl po příchodu socialismu na chalupě mladý hospodář s hospodyní. Po vstupu do JZD pracoval v udržbářské četě hospodyně v kravíně. Pomocí stavební čety JZD provedli rekonstrukci obytného stavení, nechali vystudovat zdarma jednoho ze synů a koupili auto. Druhý ze synů pracoval v JZD jako opravář. Očenášů měli malou výměru polí. V družstvu pracovali mladý hospodář jako traktorista, hospodyně v živočišné výrobě a zdarma vystudovaná dcera v kanceláři. Hospodář se zasloužil o socialismus jako druhý stranický předseda ve vsi. Pomocí stavební skupiny JZD provedli přestavbu stodoly na obytné stavení. U Rajšmídů se jeden ze synů přiženil k Trambům a druhý pracoval v družstvu jako kovář. O socialismus se zasloužil jako první stranický předseda ve vsi. U Dachů v Dalovicích byla chalupnická výměra polí. V družstvu nebyli. U Vojtíšků byla velmi malá výměra polí. V druřstvu pracoval hospodář i hospodyně. U Rudů byla velmi malá výměra polí. V družstvu pracovala hospodyně a syn jako opravář. U Turků z chalupy byla chalupnická větší výměra polí. V družstvu pracovali v rostlinné výrobě hospodář i hospodyně. Dceru nechali zdarma vystudovat vysokou školu. U Mašků z chalupy byla velmi malá výměra polí. Hospodář v družstvu nepracoval, chodil do statku v Sedlečku. U Brodeckých byla velmi malá výměra polí. Hospodář v družstvu pracoval jako truhlář. Při řezání podlah od koní si uřízl prst a přitom se nakazil tetanem. Synové v družstvu nepracovali. Velkou chalupnickou výměru měl i Hořejší kovář. Bylo mu a jeho ženě už přes 60 let. Syn se jim ve stodole oběsil. U Potužáků měli chalupnickou výměru polí. Hospodáři a hospodyni bylo už přes 60 let. Jejich syn v družstvu nepracoval. V družstvu pracovala jeho žena jako účetní. Celkovou přestavbu obytného stavení provedli za pomoci družstevní stavební čety. V hospodě Na Vršku měli větší chalupnickou výměru polí. Pole dali do družstva a pracovali v hospodě a v prodejně. U Chumelíků měli chalupnickou výměru polí. Hospodář pracoval ve stavební četě, hospodyně v rostlinné výrobě a syn jako traktorista. U Minorýtů měli velmi malou výměru polí. Hospodář, i když mu bylo už přes 74 let, pracoval ve stavební četě JZD. 3 dcery se vdaly do zemědělství. Velmi malá výměra polí byla taky u Praisů. Hospodář byl s touto malou výměrou také soukromě hospodařící zemědělec. Velmi malá výměra polí byla také u všech, kteří dostali pole po pozemkové reformě 1924. Ti všichni dali tyto pole do JZD. U Hošků pracovala hospodyně v kravíně, u Soukupů také. U Blažků pracoval hospodář ve stavební četě JZD, u Chamutů byl hospodář zootechnikem. U Sýkorů pracovala hospodyně v rostlinné výrobě a syn ve stavební četě. Za socialismu na vesnici plně fungovalo dobrovolné hasičství, myslivectví i místní Červený kříž a včelařství. Není ani jedna věc, která by byla za kapitalismu lepší než za socialismu. Je to přirozený vývoj od feudalismu přes kapitalismus k socialismu. Toho jsou si bývalá šlechta, církev, kapitalisté a statkáři plně vědomi a k zachování kapitalismu využívají všechny prostředky i války, nyní naposled i válku proti Rusku. K tomu jim pomáhají i ti, kteří svou vychytralostí a hloupostí, chtějí získat výhody nad těmi, co poctivě pracují. Také celková atmosféra za socialismu byla lepší. Nepřáteli byli Germáni za hranicemi a přáteli Slované. Po roce 1989 je to přesně naopak. Mezi boháči a těmi, kdo nechtěli pracovat, se projevila naplno zrůdná nenávist hlavně k našim přátelským slovanským Rusům a to nejvíc v televizi, nebo i na našem Obecním úřadě v Hrádku, kde nesmyslně hloupě vyvěšovali jakousi vymyšlenou žlutomodrou ukrajinskou vlajku. Žlutá a modrá jsou od nepaměti národní barvy Švédska.
Ve Zbynicích před 90 léty.
Situace na jednotlivých gruntech s věny a vyplácenými podíly a hospodařením na gruntu byla ve Zbynicích obdobná jako v Čejkovech. Veškeré další podrobnosti z gruntů ve Zbynicích i v Čejkovech se nechají najít v matrice zbynické na Portafontium.cz.
Hospodář od Šulů měl ženu od Linhartů z Čejkov. Hospodář od Hánů dolejších měl ženu od Kazdů. Vejslav hospodařil se ženou od Kostelníků. Na gruntě u Picků byla po smrti hospodáře, hospodyně. Hospodář u Šatrů si našel nevěstu až v Bešetíně. U Cestáků se hospodář oženil s hospodyní až po 34 létech společného bydlení. Krejčů chalupu koupili Kubátů. Na hospodě u Lojzinky se sedlák Šatra, 28 let oženil s Aloisií Šatrovou, 35 let s velkým věnem. U Matoušíků hospodařili Hrobařů. Obchodník Jech si našel ženu u Kostelníků. Měla věno 6490 K.
Zbynice za socialismu 1948-1989. Na faře se za socialismu stále dále střídali faráři jako dříve. Výuka náboženství na škole farářem skončila v roce 1953. První přijímání dětí s pohoštěním na faře byla organizována farářem už jen krátkou dobu. Skončila i evidence přítomnosti dětí v kostele, v zápisníku faráře. Nejlepší byly odměňovány svatými obrázky. Křty za poplatek faráři a pohřby pokračovaly nadále. Ke značnému omezení došlo u svateb. K podstatné změně došlo postupně v návštěvnosti kostela. Postupně ke stavu, že do kostela chodilo jen několik babiček a několik vytrvalců. To trvalo dlouhá léta, v podstatě dosud. U Kolářů na chalupě zůstal jen svobodný starý mládenec, který chodil na práci do družstva. Začátky JZD stejně jako jinde nebyly jednoduché. Občas někdo vystoupil a po čase zase do družstva vstoupil. Na Šulů chalupě pracovala v JZD hospodyně. Byla také v představenstvu družstva. Byli to trvalí členové družstva. Měli malou výměru polí. Syn pak odešel do Ujčína. Na bývalém statku u Dušků pracoval v JZD hospodář. Byl v Radě družstva. Zůstala jedna z dcer, pracovala v JZD a mladý hospodář se přiženil. U Barborků byl původně obchod, který už za socialismu nefungoval. Dcera nového majitele mohla bezplatně vystudovat. Na statku u Hánů dolejších pracoval hospodář i hospodyně v JZD, hospodyně byla v Radě družstva. Byli to trvalí členové družstva. Přestavěli pomocí JZD stavení, dvě dcery nechali bezplatně vystudovat a syn pracoval jako traktorista v JZD. U Míčenů bydlel starý majitel chovného kozla. Domek přestavěl syn Lhoteckého kováře a druhá dcera od Dušků. V družstvu ale nepracovali. Neocenitelnou výhodou socialismu bylo zavedení pravidelné autobusové dopravy do Sušice, do Plzně i do Prahy. Kapitalismus v Německu s americkými vojenskými základnami nás však stále ohrožoval. Všichni naši chlapci museli být 2 roky na vojně. Německý kapitalismus se zase změnil na fašismus v roce 2014, kdy USA, Anglie a Německo provedla krvavý převrat na vzniklé fašistické Ukrajině, která se odpojila od slovanského Ruska a Běloruska. To bylo v podstatě datum, kdy tito fašisté, USA, Anglie a Německo začali znovu válku proti Rusku. Jedna z dcer Cihlářů a bratr Ouřenky odešli do Rejštejna. Hospodář od Ouřenků s hospodyní pracovali v JZD. Byl také v představenstvu družstva. Starší synové odešli do Velkého Boru a do Žihobec. Zůstal nejmladší, ale v družstvu nepracoval. U Míků velkého statku hospodář i hospodyně pracovali v družstvu. Hospodář dělal agronoma prvního družstva. Všichni tři synové pak ze vsi odešli. Jednoho z nich nechali vystudovat zdarma vysokou školu. Celý velký statek i pole Zajíců přešel do družstva. Na statku nikdo nezůstal. Mladý hospodář od Tršů si přivezl ženu z Moravy z vojny. Oba pracovali v družstvu, hospodář ve funkci agronoma. Byli to trvalí členové družstva. Při své funkci o žních jezdil i s traktorem. Provedli pomocí JZD rekonstrukci obytného stavení a koupili auto. Nemuselo to být u všech auto, ale mladí si za roční dobírku mezd mohli za socialismu koupit motorku. Pak už ji měli skoro všichni a jezdili k muzikám na motorce. Hospodář se věnoval myslivosti. Pro nemoc oba využívali bezplatného zdravotnictví. Bezplatná byla i pravidelná očkování a preventivní zubní prohlídky dětí ve škole. Hánů hořejších oba pracovali v družstvu. Byli to trvalí členové družstva. Syn zůstal na vojně v Sušici. U Vejslavů se syn neoženil, zůstal na chalupě a pracoval v JZD na traktoru. U Hrachů byl velký selský statek. Pracovali v JZD a později i syn. Hospodář byl v Radě družstva. Postavili si s pomocí JZD na sadu patrovou vilu a koupili auto. JZD konalo časté zájezdy, kterých se všichni sedláci i chalupníci zúčastňovali. Rovněž tak, všichni, kteří měli zájem, se mohli na náklady JZD zúčastňovat rekreačních pobytů. O kulturu se také staral ředitel školy, neboli Řídící, když v hospodě U Lojzinky promítal zapůjčené filmy, stejné jako v kinech ve městě. Tehdy byly ceny za kino nesrovnatelně stokrát nižší než dnes a tak si je mohl dovolit úplně každý. JZD zajistilo i uhradilo i zájezd do divadla do Klatov. Němců grunt a pole se také součástí JZD. V družstvu pracoval hospodář i hospodyně i syn. Nejdříve jako traktorista pak opravář a mechanizátor. Velmi se tak zasloužil svými schopnostmi o JZD v jeho počátcích. Později se spolu s Matějovicem podstatně zasloužil o první sraz rodáků Čejkov a Zbynic. Kubátů měli větší grunt. Hospodář i hospodyně pracovali v JZD. Hospodář dělal zootechnika prvního družstva. Později pracoval v družstvu ještě syn jako traktorista. Čechů byli trvalí členové družstva. Později ze vsi odešli. Pole zůstaly v JZD. Trenků v JZD nepracovali. U Šatrů statku došlo za socialismu k vystěhování k Vimperku. Podrobnosti jsou uvedeny ve zbynické kronice. Nebyla to ale násilná akce státních socialistických orgánů. V chalupě byla kancelář JZD. Setkával se tam předseda družstva Víťák, účetní řídící školy, organizátor kapitán Janda a předseda MNV a člen představenstva JZD Picek. Maštal statku byla určena pro chov prasat. Později postavili u silnice do Čejkov prasečák a naproti silnice slepičárnu. U Picků gruntu pracovali v JZD hospodář s hospodyní a později i syn jako pomocník na traktoru při krmení dobytka. Kazdů byli trvalí členové družstva. Hospodář byl v Radě družstva. Z jejich a Holečků spojené stodoly postavilo JZD kravín. Holečků byli také trvalí členové družstva. Později zůstal na práci v družstvu už jen syn, který se neoženil. U Cestáků byl v družstvu hospodář i hospodyně. Měli málo polí. Víta byl předsedou družstva. Odborné poradce mu plně dělali Řídící a Kapitán. Stejně jako předsedovi MNV Pickovi. Ti by ty úřednické záležitosti nezvládali. Řídící i Kapitán byli velkým přínosem pro obě naše obce a pro propagaci socialismu mezi rolníky. U chalupy měl Víta málo polí. Z družstva nikdy nevystoupil, aby se zase do družstva vrátil. Malý grunt v JZD byl i grunt Volšanů. Hospodář nikdy z družstva nevystoupil. Dělal místopředsedu družstva. Prožíval na gruntě osamoceně i spokojeně své stáří. I když si nikdy neplatil důchodové pojištění, tak socialistický stát mu důchod dával. Dalšími chalupnickými grunty v družstvu byly Šebestů, Jandů, Ševců, Paznotů, Brejchů, Pazderáků a ještě stará chalupa Přibylů. Všechny tyto chalupníky, by bez družstva, čekal stejný úděl soukromě hospodařícího zemědělce. Byli by na úrovni, na jaké byli jejich pradědové z doby roboty, po robotě i z doby československého kapitalismu po roce 1918. Neměli by žádné stroje, jen takové jaké měli ti pradědové. Neměli by peníze na jejich nákup, neměli by odbyt na vyrobené mléko, maso a obilí. U Dudů a Hrobařů byla provedena za pomoci JZD celková rekonstrukce obytných stavení. Do družstva vstoupil i kostelník se svým malým gruntem. I nadále dělal pomocníka faráři v kostele. Byl i v představenstvu družstva. V představenstvu družstva byl také Cihlář. Zbynická hospoda byla za socialismu důležitým místem pro družstvo. Družstevníci sem chodili na svačinu a konaly se zde schůze. Z nové chalupy Přibylů byla v družstvu hospodyně, v prasečáku a syn, se ženou od Barborků, která byla také v JZD. Za pomoci JZD provedli rekonstrukci chalupy a koupili auto. Její muž dělal mimo družstvo inseminátora. Zeť hospodyně z Budětic dělal později zootechnika. Koupil chalupu Jandů a provedl za pomoci JZD její celkovou rekonstrukci a koupil auto. Velkou rekonstrukci obytného stavení za pomoci JZD provedli u Hrobařů, Kučerů a u Dudů i koupili auto.
Ze života našich dědů: http://www.volny.cz/ v e-mailu cejkovy pod heslem hradek
Cesta pro krávu na Srní: https://youtu.be/KRy3XjZ0nB0