Elektrifikace
Elektrifikace v našem kraji.
V našem kraji, v Plánici, se narodil v roce 1847 František Křižík. Zemřel v 93 létech ve Stádleci u Tábora. Pochován je na Vyšehradském hřbitově. Byl jediným synem venkovského ševce a posluhovačky v Plánici. Vynalezl v roce 1880 osvětlovací elektrickou obloukovou lampu, před tím v roce 1878 vynalezl zařízení pro železniční signalizaci návěstidel a výhybek. V Písku zřídil v roce 1887 z mlýna první městskou elektrárnu a vybudoval v roce 1888 elektrárnu v Praze na Žižkově. Dynamo na výrobu stejnosměrného proudu v Písku, tam bylo provizorně poháněno parní lokomotivou. V roce 1901 byly instalovány dvě Francisovy vodní turbíny. V muzeu v Písku je dodnes vidět funkční zařízení elektrárny. V Písku a v Jindřichově Hradci, vybudoval Křižík v roce 1887 první městské pouliční osvětlení. Začal vyrábět i lustry, dynama a elektroinstalační materiál. V Praze zavedl v roce 1891 místo koňské dráhy elektrickou dráhu. Také zřídil v Praze na výstavišti světelnou fontánu. Vybudoval v roce 1903 první elektrickou železnici z Tábora do Bechyně. Elektrizace v našem kraji začala v roce 1902 v Čachrově. Při obnově mlýna byl mlýn vybaven nejen novou mlýnicí, ale i vodní elektrárnou. Firma Františka Křižíka dodala dynamo na výrobu elektrické energie. Francisova turbína mlýna pokryla svým výkonem nejen mlýnici ale i dynamo. Ve dne elektřina poháněla motory zemědělských strojů a čerpadlo obecního vodovodu a večer celou obec osvětlovala. Po omezení těžby dřeva význam nedalekého, šumavského Vchynicko-tetovského plavebního kanálu klesal, proto se hledalo jeho jiné využití. V roce 1937 se začalo se stavbou nové vodní elektrárny Vydra, jež byla po dvou letech uvedena do provozu. Celý areál vlastně začíná na plavebním kanálu u Mechova (Mosau). Zde je zachován jímací objekt. Odtud se vede voda podzemním převaděčem (část tlakového potrubí, větší část zděný kanál) o celkové délce 3,2 km do akumulační nádrže u osady Sedlo u Srní. Nádrž byla vybudována proto, aby se zde voda mohla v dobách menšího zatížení energetické sítě zadržovat a v dobách špiček pak použít pro výrobu elektrické energie. Z nádrže se voda vede potrubím do nedaleké železobetonové věže zvané "Vodní zámek". V případě poruchy turbíny je zde možné dálkově z elektrárny přítok vody uzavřít. Dále vede voda podzemním potrubím do elektrárny na břehu Vydry. Celkový spád je 240 m, výkon elektrárny 6,4 MW. Původně na soutoku řek Křemelné a Vydry, postavil pražský obchodník s dřívím Čeněk Bubeníček pilu na řezání dřeva na vodní pohon. Zpracovávala především dřevo, které sem bylo dopravováno Vchynicko-tetovským plavebním kanálem, vybudovaným v letech 1799 - 1801. V roce 1908 byla pila modernizována a byla zde instalována tři vodní kola. Dvě poháněla dva druhy katrů pro různé druhy dřeva a třetí sloužilo pro pohon dřevoobráběcích strojů. V roce 1912 byla provedena přestavba pily na vodní elektrárnu Čeňkova pila, která dokázala napájet celé město Kašperské Hory. Strojní část byla vybavena Francisovou horizontální turbínou umístěnou ve zděné kašně, postavené vedle strojovny. Kašna má jehlancovitou stříšku s charakteristickou věžičkou. Původní náhon, z části vyzděný kamennými kvádry, v délce 105 m byl doplněn působivými dřevěnými vantrokami dlouhými 136 m a podepřenými masivními pilíři. Na jejich opravu bylo použito jedlové dřevo. Vyrobená elektrická energie se dnes předává sousední elektrárně Vydra, odkud je také celý tento objekt obsluhován. První přečerpávací vodní elektrárna v Československu pracuje mezi přírodním Černým jezerem a údolní nádrží pod Černým jezerem u obce Hamry. Je osazena třemi turbogenerátory, využívajícími i odtokové vody z vyrovnávací nádrže. Do provozu byla elektrárna uvedena 6. prosince 1930. O celkové elektrifikaci naší země se začalo uvažovat už po roce 1918. Pro rozvod elektřiny se s novým stoletím začal používat střídavý proud, který je pro přenos výhodnější, než ten stejnosměrný. Bylo stanoveno i místní napětí 220 a 380 voltů, přespolní napětí 22 tisíc voltů a dálkové 100 tisíc voltů. Za první republiky se postavila jediná velká vodní elektrárna Vrané. Velká tepelná elektrárna byla jen na severu Čech v Ervěnicích o výkonu 70MW. V tepelné elektrárně se vyrábí pára, která roztáčí turbínu a generátor elektřiny. Výstavba velkých energetických zdrojů, včetně jaderných elektráren probíhala po vzoru Ruska až za socialismu. A elektrifikace byla vždy na prvním místě. O celkové elektrifikaci venkova se uvažovalo celých 30 let první kapitalistické republiky, ale došlo k ní až za socialismu po roce 1948. Socialistický režim chce hlavně sloužit lidem a kapitalistický režim se chce hlavně obohacovat na úkor jiných. Během několika let byla elektrifikována celá země. U nás na Klatovsku byly poslední obce elektrifikovány v roce 1958 Horažďovická Lhota a v roce 1959 Újezd u Chanovic. V roce 1963 byla vybudována pro nás rozhodující rozvodna elektřiny v Přešticích, napájená ze severočeských uhelných elektráren a později i z vltavských vodních elektráren. Byla na napěťové úrovni 220 tisíc voltů. Do Klatov, Sušice a Nepomuku byla vybudována vedení 110 tisíc voltů. V roce 1989 byla československá energetika na světové špičce. Naštěstí pro nás všechny, nebyla rozkradena a zůstala v rukou státu a bezchybně celých posledních 30 kapitalistických let funguje.
Elektřina vzniká jednoduše. Stačí otáčet cívkou z drátu mezi magnety a v drátu vznikne elektřina. Mnohem složitější je vyrobit jí dostatečné množství a přivést jí k nám domů. V době socialismu od roku 1948 až do roku 1989 jsme i toto velmi dobře zvládli. Elektřina byla velmi levná, byla stále k dispozici a vypadla jen při bouřce. Byla pro všechny a nikdo nechtěl na ní vydělat na úkor jiných. Vyráběla se v elektrárně, topilo se uhlím nebo uranem. Postavily se přehrady, hlavně proti povodním a ty také vyráběly elektřinu v době, kdy jí bylo třeba nejvíc, ráno při spouštění strojů v továrnách a večer v domácnostech. U elektrárny byl transformátor, který z ní udělal vysoké napětí, kterým se dostala do vzdálenosti stovek km do rozvoden po celé zemi, a tam transformátor z ní udělal nízké napětí pro používání. Využívání bylo také bezproblémové a levné. Elektřina nahradila těžkou práci v zemědělství hlavně používáním motorů. Elektrický motor je také jednoduché zařízení. Stejně jako při výrobě se otáčením cívky drátu vyrábí elektřina, tak připojením motoru k elektřině se cívka roztočí. Také v domácnosti jsou elektrické spotřebiče jednoduché. Když drátkem žárovky prochází elektřina, tak se žárovka rozsvítí, nebo vařič, nebo žehlička začne hřát. Tak to všechno fungovalo do roku 1989 v pořádku. Úkolem energetiky bylo poskytování služeb. Pokud se zbytečně neplýtvalo, tak zdroje a potřeby byly vyrovnány. S nástupem kapitalismu v roce 1989 se situace podstatně změnila. Energetika přestala být službou, ale zločinným výdělkem pro některé u moci, bez ohledu na ty, kteří se živí poctivou prací a musí to všechno nakonec v ceně elektřiny zaplatit. U elektráren na uhlí stačilo namontovat do komína zařízení, které zbaví kouř síry. Největším zločinem všech zločinů současného režimu je náhrada levných, spolehlivých, přes 50 let fungujících ruských jaderných elektráren, mnohonásobně dražšími a neosvědčenými americkými elektrárnami. Už koncem roku 2021 se začíná nás 10 milionů Čechů přesvědčovat, o politice zdražování, na předepsaných zálohách na elektřinu. Stavba větrných elektráren nemá pro nás smysl. To bychom také museli umět vyrábět vítr. Dosud největším zločinem podvodníků, chráněných režimem, byla výstavba solárních elektráren. Vláda a parlament schválily dotace, které z vybraných vlastníků udělaly milionáře, solární barony. Vláda a parlament to ale neplatí, platíme to stále jen my na fakturách za elektřinu.
Trasa vedení 110 kV: https://youtu.be/r3iPg9NG-sQ
Vodní elektrárna Dlouhé Stráně v Jeseníkách na: http://www.volny.cz v e-mailu:
cejkovy pod heslem: hradek
Obsah příspěvku:
Elektrárna Dlouhé Stráně má největší výkon turbíny v celé Evropě a je třetí největší na celém světě.. Byla projektována a stavěna v době socialismu. Dnešní kapitalističtí nepřátelé se 30 let trvale snaží socialismus znevažovat, vysmívat, nedoceňovat až kriminalizovat. Zvláště pak šlechta, církev a boháči, kteří k svým majetkům nepřišli poctivou prací. Dílo bylo budováno už v roce 1978. Mám vlastní vztah, protože jsem se podílel ve svém zaměstnání na generálním ředitelství ČEZ jako elektroinženýr na přípravě výstavby. Nyní, se po mnoha létech na ni podíváme jako turisté. Ubytováni jsme v Koutech nad Desnou. v hotelu Dlouhé Stráně. Je u konečné zastávky železnice ze Šumperka. Nádrže vodní elektrárny jsou vidět z Pradědu. Jsou v 1350 metrech. Přečerpávání čerpadly probíhá z dolní nádrže do výšky 534 m, Výkon generátorů je 3 x 325 MW. Běžný blok v tepelných elektrátnách má 200 MW. Přiváděcí potrubí vody má průměr 3,6 m, kaverna s turbinami a generátory je vytesána 300 m hluboko ve skále a je 87 x 25 x 50 m. Horní nádrž je dlouhá 730 m, široká 260 m a hluboká nejvíc 35 m. Horní nádrž se musela zcela vybudovat. Dolní nádrž vznikla přehražením 56 m vysokou hrází na říčce Divoká Desná. Při spouštění elektrárny dispečer otvírá uzávěr vody na turbíny. Transformátory jsou umístěny v sousední kaverně. S ohledem na mimořádně výjimečnou náročnost stavby nebylo možné ji dostavět do kritického roku 1989. Tento rok znamenal pro naši zemi konec všech náročných rozsáhlých staveb, které mohly být prováděny státem v socialistickém režimu. To byla převážná část energetických staveb a tak jsme se dostali v energetice na světovou špičku.. Měli jsme levnou elektřinu a mohli jsme ji dokonce vyvážet i když jsme neměli pro její výrobu takové přírodní podmínky jako Rakousko. V roce 1989 si český národ zvolil za presidenta divadelníka, alkoholíka Havla, který energetice ani za mák nerozumněl. Jediným štěstím pro naši energetiku bylo, že do funkcí předsedů vlád a presidentů se dostali špičkoví techničtí odborníci inženýři Klaus a Zeman. Toto období však už bohužel skončilo, když si lidi, hlavně ti mladí zvolili profesora Fialu a američané nám nainstalovali za presidenta bývalého velitele NATO, lampasáka Pavla. Ten také technice vůbec nerozumí a má od USA hlavní úkol, přípravu války proti Rusku.