Čejkovy a Zbynice - minulost ve fotografiích.

Náš kraj Prácheňský.   ( Obrazová dokumentace je v Oblíbených odkazech )

         Na hradišti Prácheň sídlil hradský správce se svou ozbrojenou družinou. Staral se o panovníkovy statky a lesy, rozhodoval spory mezi poddanými, bděl nad bezpečností cest, vybíral naturální dávky, poplatky, mýta, cla, pokuty a další prostředky do státní pokladny. Na hradě sídlívali královští úředníci, kteří odsud řídili celý kraj. Vykonávali zde i popravy. Na Práchni byl jako hradský správce čili poprávce připomínán k roku 1184 Vítek, roku 1220 Diviš a roku 1264 Purkart. I v dalších létech se vystřídala řada správců. Hrad Prácheň se nachází na vysoké skále nad řekou Otavou, přibližně 4 kilometry od města Horažďovic. Nechal jej postavit kolem roku 1315 Bavor III. se svolením krále Jana Lucemburského. Někdy ke konci 15. století za Půty Švihovského byl hrad o něco více opevněn. Byly postaveny hradby a bašty na JV straně hradu. V roce 1558 byl však hrad už pustý a opuštěný. Je tam také hřbitov a kostel sv. Klimenta. Původní kostel patřil mezi nejstarší v celé zemi. Legenda praví, že byl vysvěcen sv. Metodějem. Přišli sen prý i se svým druhem Gorazdem, který založil Horažďovice. Je odtud vidět protáhlý hřeben Slavníku ( 627 m.n.m.). Na SZ je část hřebene Budětické vrchoviny, Svatobor a město Nalžovské Hory. Prácheňsko zahrnovalo celý dnešní okres Strakonice, větší část okresů Klatovy, Písek, Prachatice a menší část okresů České Budějovice, Plzeň-jih a Příbram. Geograficky se téměř dokonale shoduje s povodím řeky Otavy. Po roce 1558 se stal sídlem prácheňského kraje Písek. V roce 1849 prácheňský kraj zaniká.

Otava (německy Wottawa) je zlatonosná řeka v západních a jižních Čechách, která bývala do konce 19. století srdcem a osou prastarého Prácheňského kraje. Je to levostranný přítok Vltavy, vznikající soutokem Vydry a Křemelné na Šumavě u Čeňkovy Pily.         Délka toku činí    111,7 km. Plocha povodí měří 3840,0 km². Název řeky je pravděpodobně předslovanského původu.      Řeka protéká městy Sušice, Horažďovice, Strakonice, Písek a vlévají se do ní    řeky Volyňka, Lomnice a Blanice; do Vltavy se pak vlévá pod hradem Zvíkov. Posledních 19 km řeky pod Zvíkovem je součástí Orlické přehrady, mezi Pískem a Zvíkovem se nachází 5 jezů, které jsou ale v havarijním stavu, takže je řeka nesplavná, v dobách před výstavbou jezů však splavná byla; existovala linka paroplavby mezi Pískem a Zvíkovem. Od Sušice až k Písku protéká řeka rovinatou krajinou, kde hrozí nebezpečí záplav, od Písku na sever si cestu razí hlubokým údolím.       Otava je přemostěna nejstarším dochovaným kamenným mostem v Česku. Ten se nachází se v královském městě Písku a pochází ze 13. století. V letech 1954 a 2002 došlo k povodním na řece, hrozilo i stržení historického mostu. Nejhlubší místo řeky se nachází u Přeborovic na Strakonicku. Naměřená hloubka činila 7,5 m. Orlická přehradní nádrž zatopila v roce 1959 soutok Otavy a Vltavy. Nadržení přehrady zasahuje až k Topinkovu jezu ve Vrcovicích. Pod vodou zůstává skryto obvykle dalších pět pobořených jezů U Cajsů, U Sulanů, Smetiprach, Jistec a Pod Zvíkovem. V roce 2015 se kvůli velkému suchu poprvé vynořily s výjimkou posledního těsně před soutokem.         Otava je také častokrát označována jako zlatonosná řeka, na jejích březích se rýžovalo zlato, rozšířená byla i voroplavba a splavování dřeva v 18. a 19. století. Lovily se zde i perlorodky.

Větší přítoky

• Losenice, zprava, ř.km 107,8
• Volšovka, zleva
• Ostružná, zleva, ř. km 88,9
• Nezdický potok, zprava
• Černíčský potok, zleva
• Mlýnský potok, zleva
• Březový potok, zleva, ř. km 62,9
• Novosedelský potok, zprava, ř. km 60,5
• Kolčavka, zleva
• Volyňka, zprava, ř. km 54,6
• Řepický potok, zleva
• Zorkovický potok, zprava
• Cehnický potok, zprava
• Brložský potok, zleva
• Blanice, zprava, ř. km 32,8
• Lomnice, zleva, ř. km 24,9

Losenice pramení zhruba 1,5 km severoseverozápadně od Přílby (1221 m) v nadmořské výšce 1118 m. Zprvu její tok míří severním směrem; po levé straně se zdvihají hory U tří jedlí (1152 m) a Valy (1010 m), po pravé straně Churáňovský vrch (1119 m) a Popelná hora (1091 m). Pod Popelnou Losenice obtéká ostroh Obří hrad s pozůstatky halštatského hradiště, čímž se stáčí k severozápadu. Ústí do Otavy v Rejštejně na jejím 107,8 říčním kilometru.

Volšovka pramení u Kochánova, teče kolem Busil, Žežulky k Hartmanicům, Chlumu, Světlé, Jiřičné, Petrovic, Františkovy vsi, Volšov, Páteček, při Volšovce, Příkopech a na Fufernách se vlévá do Otavy.   

Ostružná pramení na Šumavě, zhruba 2 km severovýchodně od Hadího vrchu (1025 m), v nadmořské výšce 938 m. Na horním toku potok proudí nejprve severozápadním až severním směrem. U Čachrova se obrací na východ k obci Velhartice (kde na ostrohu nad levým břehem stojí hrad Velhartice) a odtud směřuje dále na severovýchod ke Kolinci. Zde se Ostružná stáčí k jihovýchodu. Tímto směrem proudí až ke svému ústí do řeky Otavy, které se nachází pod městem Sušice, na jejím 88,9 říčním kilometru, v nadmořské výšce 452 m. Přítok Kalný potok pramení u Hradiště u Mochtína. Teče kolem Lukoviště, Mlázov do Kolince. Zajímavostí je to, že nedaleko pramene tohoto potoka, u Lukoviště, je i pramen řeky Úslavy. Přitom řeka Úslava nepatří do povodí řeky Otavy, ale Berounky. Na mapách je uveden další přítok jako Kalný potok, potok, který teče od Svojšic do Hrádku. Pramení u Přestanic, protéká kolem Skalky u Cihelny, protéká Svojšicemi, údolím u Svatoboru a vlévá se do Ostružné u hřiště v Hrádku. Přítok Tedražický potok je ten náš potok, který pramení v Čejkovech na návsi ve studni Dolíška. Další pramen má ve studánce Cuková a další ve Zbynicích nad rybníčky pod Přemetínem.

Černíčský potok pramení v lese u lomu u Buršic. Protéká rybníkem Valcha, Letovským rybníkem, rybníkem Duškovec u silnice ze Sedlečka na Nalžovské Hory, přes Mířenice, rybníkem Kuchyňka, kolem mlýna Černíč a pod Bojanovicemi se vlévá do Otavy. Za Otěšínem se vlévá čejkovský potok Z Lesů a Drahlova. Před tím ještě potok od Sedlečka z Krutěnic a Ústalče. Za Mířenicemi se vlévá z Červeného rybníka Nalžovský potok od Letov a od Plichtic.

Mlýnský potok se vlévá do Otavy v Horažďovicích a pramení u Zborov. Teče kolem Těchonic a Velenov, pod Smrkovcem, do Břežanského velkého Rybníka, přes Malý Bor do rybníka Zmrzlík přes sádky u Nového Dvora u Horažďovic.

Březový potok se vlévá do Otavy pod Katovickou Horou za Žižkovo mostem. Pramení ve studánce pod horou Plesník nedaleko nádraží v Pačejově pod silnicí ze Strážovic. Protéká rybníkem Velký Blýskota, dále přes vesnici Jetenovice, kolem Velkého Boru do Babína, do Střelskohoštické Lhoty, při železniční trati a pod silnicí na Katovice.  

Nezdický potok pramení ve výšce 841 m n. m. necelých 600 metrů jihozápadně od Loveckého zámečku Záluží v Přírodním parku Kašperská vrchovina. Na svém horním toku protéká kolem tohoto zámečku, potom u osady Pohorsko napájí rybník a pod ním přijímá zleva bezejmenný potok. Dále vtéká do osady Papírna, která je částí obce Nezdice na Šumavě, a v Nezdicích přijímá zleva potok Žlíbek. Poté, asi 1500 m severně od obce, u samoty U Pily se do Nezdického potoka zprava vlévá Zuklínský potok. Dále potok protéká kolem samoty Zavadilka, Hamr a Strádal až do osady Rozsedly. Tady zleva přijme Šimanovský potok. Potom protéká kolem dvou mlýnů - Záplatův a Dolejší. Pod nimi přijme zprava Žihobecký potok a pak zleva Podhrázský potok. Již dosti posilněný Nezdický potok protéká obcí Dražovice, kde napájí vlevo rybník Chobot. Dále protéká kolem obce Čímice, zprava přijme Bílenický potok, pak mine Benešův mlýn a brzy vtéká do obce Žichovice. Tady po levé straně napájí tři rybníky. Poté vede okolo zámku, proteče pod hlavní ulicí a pod železniční tratí č. 185. U osady Lázna vteče do mrtvého ramena Otavy a pak zhruba po 400 metrech se zprava vlije v nadmořské výšce 436 m do řeky Otavy.

Novosedelský potok na vlhkých lukách pod lesem u osady Obnoží u Strašína, protéká zde přírodní rezervací Na Volešku. Mezi osadami Parýzek a Panské Mlýny tvoří krajskou hranici mezi Jihočeským a Plzeňským krajem. Obtéká obce Strašice, Zvotoky, protéká osadou Tažovice a obcemi Štěchovice, Novosedly a Katovice, kde se vlévá do Otavy. Na potoce stojí několik bývalých mlýnů, nejznámější z nich jsou např. U Rejšků, Prachař, Smitka. Na potoce je i oblíbený kemp Kolčava.

Volyňka. Na horním toku Volyňky v nadmořské výšce 944 m byla v 19. století vybudována Světlohorská nádrž, která sloužila jako zásobárna vody využívané pro plavbu dřeva. V horním toku má Volyňka velký spád a úzké koryto s balvanitým dnem a četnými stupni. Vyjma nejhořejšího úseku nad Lipkou téměř celou délkou údolí Volyňky vede železniční trať 198 (Strakonice – Vimperk – Volary). Od ústí Arnoštského potoka nad Vimperkem je Volyňka na jaře nebo po deštích vodácky sjízdná. Průjezd Vimperkem je ovšem kvůli regulačním zdem a vysokým stupňům s velkými vodními válci nebezpečný. Vodáci proto obvykle začínají plavbu na kajacích až pod Vimperkem a na kanoích v Bohumilicích. Od pramene k soutoku měří Volyňka 46 km. Odvádí vodu z území, které má rozlohu 413 km². Výškový rozdíl mezi pramenem (1 115 m n. m.) a ústím (388 m n. m.) činí 727 m.

Brdložský potok je dlouhý 27 kilometrů. Jeho povodí měří 216,78 km² a průměrný průtok v ústí je 0,42 m³/s. Pramen se nachází v nadmořské výšce 554 metrů jižně od Záboří.^[2] Potok vytéká z Velkého rybníka. Teče převážně východním směrem a v okolí Bratronic napájí další rybníky: Klečkovnu, Řežabinu, Řežabinku, Nahošín a Kovašín. Mezi rybníky Nahošín a Kovašín protéká přírodní rezervací Kovašínské louky. Jihovýchodně od Lažan potok protéká Kořenským rybníkem, podél severního úpatí obtéká Holý vrch s pozůstatky pravěkého hradiště Láz a napájí také rybníky Horní a Dolní zástava. Odtud se stáčí směrem k jihovýchodu. U Rojic proteče Velkorojickým a Malorojickým rybníkem. U pozůstatku petrovické tvrze se do něj vlévá Petrovický potok. Dalším přítokem je Mísníček, který se do Brložského potoka vlévá pod Žižkovým vrchem jihozápadně od Brloha. Volnou krajinou pokračuje do Dobevi, u které začíná další soustava rybníků, ve které potok zásobuje vodou Dobevský rybník a Velký potočný rybník. U Kestřan míjí Podvesný rybník^[3] a vzápětí se zleva vlévá do Otavy v nadmořské výšce 369 metrů.

Blanice. Pramení v Želnavské hornatině na severním svahu Lysé u bývalé osady Zlatá ve VVP Boletice ve výšce 972 m n. m. a teče severním směrem. U železniční zastávky Spálenec vtéká do Prachatické hornatiny, na jejímž západním okraji vytváří v úseku mezi Blanickým a Řepešínským mlýnem hluboké až kaňonovité údolí. V tomto úseku dosahuje svého největšího sklonu – mezi Blažejovicemi a Krejčovicemi je to 2,12%^[4]. Nad Husincem na ní leží Husinecká přehrada. Pod Těšovicemi Prachatickou hornatinu definitivně opouští a protéká napříč Bavorovskou vrchovinou. U Krašlovic vtéká do Českobudějovické pánve, kde vytváří četné volné meandry, mrtvá ramena a tůně. Ústí zprava do Otavy u Putimi na říčním kilometru 32,8 v 362 m n. m.

Lomnice pramení v Brdech jako Smolivecký potok. Nejprve směřuje jižním až jihovýchodním směrem, protéká obcemi Mladý Smolivec a Lnáře. Pod obcí Tchořovice se její tok obrací na východ a po zhruba 5 kilometrech tímto směrem protéká Blatnou, kde se v zámeckém parku stéká se Závišínským potokem. Odtud už nese název Lomnice. Dále protéká Miroticemi a Ostrovcem a nakonec ústí do Otavy v Orlické přehradě (posledních asi 5 km řeky je vlastně její součástí).