Jdi na obsah Jdi na menu
 


Čejkovy Zbynice před 200 l.

Čejkovy a Zbynice před 200 léty.

            Mnoho podrobností o chalupách se dozvíme ze Stabilního katastru. O obyvatelích obcí se dozvíme z matrik zbynických. Projdeme se oběma vesnicemi zdola nahoru. V Čejkovech na Šafárů trávníku stojí zcela nová dřevěná chalupa Bahenských. Pod panským polem na Brodci již stojí chalupa u Hrobáků. V místech, kde je dnes cesta mezi Hrobáků a Bláhů dolejších stála velmi malá kamenná pazderna. Ještě před 50 léty tam byl na cestě zřetelný kámen. Chalupa vyhořela a byla zbourána v roce 1935. Stejně velmi malé a kamenné byly chalupy dolejších Bláhů a Vojtíšků. Chalupa dolejších Bláhů měla na rozdíl od ostatních vchod z jižní strany. Chalupa Kadlečků byla také kamenná. Všechny tyto chalupy byly kratší než chalupy Hrobáků a Bahenských a další. Malé kamenné chalupy označené 45A Tomáše Říhy a 45B Chumelíků stály těsně vedle Kadlečků chalupy. Byly přistavěny k sobě tak, že měly společnou střechu. Oba vstupy byly zpředu. Bylo to v místech, kde ještě v polovině 20. století byly Chumelíků chlévy. Stávající Chumelíků chalupa tehdy ještě neexistovala. Ještě se podíváme do Dalovic. Mimo stávající kamenné budovy statku a hájovny je pod hrází mezi těmito budovami blíže ke statku velká kamenná budova. Je situována kolmo na hráz. Kamenné chalupy Cihlářů a Zedníků stály v místech jako dosud. Chalupy Chaloupků a Beránků měly obytné části kamenné a hospodářské části dřevěné. U Švarců chalupy byla také malá stodola dřevěná. V této části vsi stála jen kamenná pastuška a kamenná kovárna u Bartošů. Kovárna však byla situována podélně při cestě. Dále už v této části žádné chalupy nestály. Chalupy Očenášů, Ševců, Rudů, Brodeckých a Kovářů byly postaveny později. U Trambů se už jedná o první kamenný pologrunt. Má větší dvůr a tři oddělená hospodářská stavení. Dvě kamenná a dřevěnou stodolu. Také u Chodlů dolejších je pologrunt s kamenným stavením a dřevěnou stodolou. Naproti pak je pologrunt Rajšmídů s malou dřevěnou stodolou a kůlnou. Obdobně velký je pologrunt Červenků. První velký kamenný grunt je u Tumů. Stodolu má dřevěnou. Hospoda Na Vršku ještě nestojí. Melků grunt má kamenné obytné, kamenné stáje a dřevěnou stodolu a kůlnu. Naproti je malá dřevěná chalupa s malou dřevěnou stodolou Bláhů hořejších. Za ní pak při cestě do Zbynic je malá dřevěná chalupa Tumů. Nad Melků gruntem je grunt Lísů s kamenným obytným a stájemi a s dřevěnou stodolou. Obdobný co do velikosti je pologrunt Dršků. Obdobné co do velikosti a rozmístění jsou pologrunt Keřků, grunty Jíchů, Kroupů, Jančů, Tesárků a Mašků. Vpravo při cestě nad Bělidly je rozsáhlý panský dvůr s nesrovnatelně větší panskou kamennou stodolou, s menší kamennou ratejnou, s kamenným špýcharem a s nejdelší kamennou budovou ve vsi, s panskými stájemi. Na místě Soukupů je jen ruina tvrze a sýrárna na místě Hošků ještě nestojí. S panským dvorem sousedí grunt Říhů a o něco větší grunt Šafárů. U Říhů na dvoře blíž k návsi byla malá kamenná chalupa pro bratra hospodáře. Menší pak jsou grunt Pavlů a pologrunt Linhartů. U Lenců i u Holubů byly kamenné chalupy. U Lenců na složitém terénu ve svahu. Méně místa má pologrunt Matějků. Tam stojí dřevěné obytné stavení a dvě malá dřevěné hospodářská stavení. Obdobné je to i u Chodlů hořejších. Grunt Turků ve dvoře měl stále obytné stavení i hospodářská stavení dřevěná. Na dvoře gruntu bylo dále kamenné Minorýtů stavení. U cesty do Zamyslic byla kamenná chalupa Mašků a kamenná chalupa Dobrovolných. Za Dobrovolných chalupou byla obecní pazderna. Potužáků chalupa ani Turků chalupa ještě nestála. V Zamyslicích již stojí velký kamenný ovčín. Pod ním malá kamenná hájovna a pod ní další kamenná budova velikosti ovčína. Při cestě do Nalžov stála velká kamenná hospoda Šenkýřů. Naproti ní kamenná chalupa Zajíců. Další byla dřevěná chalupa Kalců a naproti malá kamenná chalupa Chladů. Další byla dřevěná chalupa Kučerů a proti malá kamenná chalupa Šimerů. Chalupa u Nemodlenků byla dřevěná. Poslední byla kamenná panská kovárna.

            Ve Zbynicích začneme od Hrádku. U farské zahrady je kamenná chalupa kostelníka. Na farském dvoře jsou tři kamenné budovy. Fara, stáje a stodola. Pod zahradou je farský rybníček. Chalupa Jechů ještě nestála. V místech Kolářů chalupy stála kamenná budova školy. U kostela byl kamenný grunt Šulů s dřevěnou stodolou a kůlnou. Hned za ním byl obdobný kamenný grunt Dušků, také s dřevěnou stodolou a kůlnou. Dále byl kamenný grunt Beránků s dřevěnou stodolou a kůlnou. Za ním pak kamenný grunt Hánů dolejších s dřevěnou stodolou a kůlnou. Hospoda Na Besedě ještě nestála, ani nová škola. Na stejném místě stála kamenná Šatrů hospoda i s kamenným špýcharem naproti. Za hospodou byla malá kamenná Kudrnů chalupa. V Chalupech byly vedle sebe čtyři dřevěné chalupy Paznotů, Ševců, Krejčů a Přibylů. Za nimi byla kamenná kovárna Češků. Chalupa Cihlářů ještě nestála, ani chalupy Matoušíků, Brejchů, nová Přibylů a Krejčíků. Za Ševců byla malá kamenná chalupa Němečků dolejších, která již neexistuje. Za ní byla dřevěná chalupa Jandů. Malá dřevěná chalupa byla i u Dudů a u Volšanů. U Šebestů u Malého Chalupáku byla malá kamenná chalupa. Malá kamenná chalupa byla i u Vítů a u Cestáků. V Pazdernách stála jen malá dřevěná pazderna. Kamenný velký grunt Holečků byl situovaný na opačné straně dvora těsně u velkého kamenného gruntu Kazdů. U obou gruntů byly dřevěné stodoly a kůlny. Naproti byla dřevěná pastouška jako obydlí obecního pastýře. Ve středu vsi byly dále dva velké kamenné grunty Picků a Šatrů a menší kamenný grunt Čechů s oddělenou stájí. U každého gruntu byla dřevěná stodola a kůlna. Za těmito grunty byla už jen malá kamenná chalupa Trenků. Kovárna u Kučerů ještě nestála. Vrátíme se do střední části ke kamennému gruntu Ouřenků s kamennou stájí a dřevěnou stodolou a kůlnou. Nad ním je kamenný grunt Míků s dřevěnou stodolou a kůlnou. Nad ním kamenný grunt Zajíců s dřevěnou stodolou a s malou výminkářskou kamennou chaloupkou. Velký kamenný grunt Tršů stál na opačné straně dvora, než stojí dnes. Za ním byla velká dřevěná stodola. Naproti gruntu stála na straně návsi také malá výminkářská kamenná chaloupka, těsně vedle výminkářské chaloupky sousedního stejného gruntu hořejších Hánů. Ti měli navíc malou dřevěnou kůlnu. Na konci vsi byla malá kamenná chalupa Vejslavů. Největším kamenným gruntem byl grunt Hrachů. Bylo to spojení obytného, maštale a stodoly ve tvaru U. Pod ním byl malý kamenný grunt Němců s malou dřevěnou kůlnou a velkou dřevěnou stodolou. Obdobný byl grunt Kubátů. Oba také mají za gruntem malý rybníček.

 

Projdeme se po našich vesnicích v době roboty pro pány před 200 léty – Podrobné doplnění. Jednotlivé chalupy lze vyhledat ve Fotoalbu, Staré mapy Čejkov a Zbynic, Stabilní katastr, Stabilní katastr Čejkovy a Stabilní katastr Zbynice.

Čejkovy.

Před Jančů přes cestu byly malá kamenná kaplička se zvoničkou. Současná kaplička byla postavena až v roce 1855.

1. Panský dvůr - Na Bělidlích byla velká kamenná panská stodola. Vrata byla z Bělidel. Po pozemkové reformě byla šlechtě odebrána a přestavěna na chalupy Kalčíků a Krejčího. Na místě Rybáčků chalupy byla kamenná panská ratejna, kde byli ubytováni ti, co pracovali pro pány ve dvoře. Vchod byl ze dvora. Hošků chalupa, později sýrárna tam ještě nebyla. V místě dnešní Soukupů chalupy bylo zbořeniště staré tvrze po požáru. Kamenný špýchar sloužil pánům jako sýpka obilí. V místech Blažků a Chamutů byla tehdy velká kamenná panská maštal. Průčelí sýpky i maštalí byla vně dvora.   

3. Říhů - stará chalupa byla v místech dnešní chalupy. Vchod do kamenného obytného stavení byl ze štítu z návsi. Vchod do maštale byl z ohrazeného dvora. Dvůr byl ve stejném místě jako dosud. Velkou dřevěnou stodolu měli v místě dnešní stodoly.  Všude za stavením, za stodolou i za dvorem byl velký sad. Při chalupě ze strany Šafárů dvora měli malou zahrádku.  V místě napravo od dnešních vrat byla malá výmínkářská kamenná chaloupka. Její délka byla víc než dvakrát větší než šířka. Vchod měla také na náves. Při sadu byl kamenný chlívek. Malý sad byl při celé délce chaloupky za kapličkou, při návsi. Původně byl na gruntu Říha, pak Janča a pak se přiženil na grunt Josef Kazda. Jeho syn hospodář Vojtěch Kazda musel z gruntu vyplatit dva bratry.

4. Šafárů - chalupa byla kamenná, velká a dlouhá, ve stejném místě jako nyní. Vchod do obytného byl ale z návsi. Na dvoře ze strany Říhů sadu měli menší kamennou kůlnu, a ze strany Říhů a Pavlů sadu větší dřevěnou stodolu. Svůj sad měli za Pavlů chalupou k návsi. Původně Václav Šafář. Pak Tomáš Šafářovic, alias Červenka. Hospodář Bartoloměj Červenka musel vyplatit podíly svým třem sourozencům. 

5. Pavlů  -  chalupa byla kamenná ve stejném místě jako nyní. Vchod do obytného stavení, byl ale z návsi. Při cestě měli velkou dřevěnou stodolu. Za dvorkem pak velký sad. Původně Pavlovic. Na gruntu byl hospodářem Václav Pavlovic.  Na robotu musel chodit 3 dny v týdnu s potahem a 13 dnů v roce bez potahu. Musel vyplatit 5 sourozenců.

6. Linhardů - měli malou dřevěnou chalupu u Pavlů dvora a sadu na jiném místě než dosud. Vstup do obytného stavení byl ze dvorku. Naproti byla trochu větší kamenná maštal. Na konci dvora byla u sadu větší dřevěná stodola. Původně Jan Linhard, později Josef Linhard. Protože špatně hospodařil, vrchnost grunt předala Josefu Trambovi. Hospodářem na gruntu se stal jeho syn Josef Tramba. Musel vyplatit podíly sestrám Anně a Majdaléně.

7. Lenců - chalupa kamenná postavená pod strání Želiné. Kamenná byla i malá stodůlka nad ní. Vchod do stavení byl od cesty. Sad byl k Holubů a Šenkýřů chalupám. Původně Šimon Špetka, později uváděno Martin Šprtka. Hospodářem na chalupě byl Josef Šprtka. Pěší robotu měl 52 dní ročně.  Podíly musel vyplatit dvěma sestrám.

8. Holubů - chalupa byla kamenná malá pod velkou Šenkýřů chalupou a stodolou. Přístup do obytného stavení byl shora od silnice pod Šenkýřů. Hned vedle byla u silnice malá stodůlka. Malá stodůlka byla i v místě dnešního obytného domu. Sad a malý dvorek byl na stávajícím místě. Hospodářem na chalupě byl Josef Holub.  Podíly musel vyplatit bratru a dvěma sestrám.   

9. Šenkýřů - kamenná chalupa stála na stejném místě jako nyní i s vchodem do stavení od silnice. Také jednu malou kamennou stodolu a jednu malou kamennou kůlnu v místech jako nyní. V místech dnes zastavěné části byl pod Želinou sad. Těsně u stavení byly malé chlévy. Původně Adam Krčmář. Na hospodě byl Jakub Kazda se ženou Josefa. Hospodu pak převzal jejich syn Josef. Jeho bratři Petr, Václav, Matěj a František byli vyplaceni.

10. Kalců - malá dřevěná chalupa byla pod Želinou  s vchodem ze dvorku, a s malým kouskem sadu, u Kučerů dvora a s malou zahrádkou u Šenkýřů dvora. U silnice, v místě, kde je nyní obytné stavení, byla malá napůl kamenná maštal s dřevěnou stodůlkou. Původně Vojtěch Kalc. Později se přiženil Matěj Tramba. Hospodářem na chalupě byl Franc Tramba. Pěší robotu měl 1 den v týdnu.  Podíly musel vyplatit třem sestrám.

11. Kučerů - chalupa byla dřevěná se vchodem ze silnice. Za ní byla malá kamenná stodůlka a za ní pod Želinou byl sad. Hospodářem na chalupě byl Jan Kučera. Pěší robotu měl 1 den v týdnu. 

12. Pazdernů - chalupa byla kamenná těsně u cesty kolem staré Dobrovolných chalupy. Vchod do stavení byl vpředu. Vedle stavení s maštálkou  a za stavením byly těsně dvě malé stodůlky a malý sad. V roce 1819 si tu Prokop Turek postavil chalupu na místě shořelé pazderny.

13. Dobrovolných - chalupa byla kamenná těsně u cesty ke staré Pazdernů chalupě. Vchod do stavení byl vpředu. Součástí stavení je malá  maštálka  a malá stodůlka. Za chalupou je malý sad. Hospodářem na chalupě byl Vojtěch Ryba. Pěší robotu měl 13 dní ročně. Podíly vyplácel třem sourozencům.

14. Nemodlenků - dřevěná chalupa s přístupem od silnice, s malou stodůlkou, a s malým sadem. Hospodářem na chalupě byl Vojtěch Kroupa. Podíly vyplácel pěti sourozencům. 

15. Šimerů - kamenná chalupa s přístupem od silnice a s malou dřevěnou stodůlkou a malým sadem. Hospodářem na chalupě byl Tomáš Šimera. Podíly vyplácel čtyřem bratrům a sestře.

16. Chladů - kamenná chalupa s přístupem od silnice a s malou kamennou stodůlkou a malou zahrádkou. Původně byl na chalupě Jakub Růžička. Ten ji však celou propil naproti u šenkýře Matěje Kazdy. Pak na chalupě Tomáš Chlad.

17. Zajíců - kamenná chalupa v místech jako nyní s vchodem od silnice. Stodola i maštal byla součástí stavení. Původně na chalupě byl Vavřinec Blahouš. Pak se přiženil a byl hospodářem Blažej Holeček. 

18. Minorýtů - úzká kamenná chalupa v místě zahrádky Turků ze dvora těsně u silnice s vchodem přímo na silnici. Vlevo maštálka a stodůlka. Velký sad měli za chalupou Turků ze dvora. Původně byl na chalupě Jan Turek.  Dále jeho syn Vojtěch Turek. Robotu neměl hospodář stanovenou a místo toho měl povinnost dostavit se na mlácení panského obilí a povinnost poselství vykonávati. Ta se na Minorýtů chalupě celých 200 let dědila a posledním obecním poslem byl můj děd Vojtěch Brejcha. Zabubnoval paličkami na bubínek a ohlásil. Na vědomí se dává….. Tato povinnost mu skončila, až v roce 1947 při zavedení elektřiny a obecního rozhlasu. Na chalupě byl hospodářem Martin Kazda, který se na chalupu přiženil.  

19. Turků ze dvora - velká dřevěná chalupa v místech současné chalupy se vchodem od silnice. Vchod do velké dřevěné maštale je ze dvora ze severní strany. Naproti byla velká dřevěná stodola. Za stodolou byl velký sad. Původně Franz Turek. Hospodářem byl Ondřej Linhart se ženou Josefou. Synové Ondřej a Jan. Jan na vojně, Ondřej mu staví chalupu Turků z chalupy. Z gruntu dostává strych pole a loučku.

20. Chodlů horejší - kamenná chalupa je těsně vedle dřevěné chalupy Turků ze dvora. Těsně za chalupou je dřevěná stodola a dvůr. Naproti dvora na straně Matějků je dřevěná chalupa se vchodem ze vsi. Na gruntu hospodářem Josef Chodl. Měl 6 sourozenců, které musel vyplatit.

21. Matějků - chalupa byla dřevěná s vchodem z návsi. Naproti dvora byla malá kamenná maštal s malou dřevěnou stodolou.  Na gruntu byl hospodářem Matěj Matějka. Bratrům Josefovi a Tomášovi vyplatil podíl a dal každému jednoho vola. Ale špatně se u Matějků hospodařilo.   

22. Mašků ze dvora - měli kamennou chalupu na stejném místě jako nyní. Vchod do stavení byl z návsi. Naproti u Tesárků dvora byla malá kamenná maštal. Velká dřevěná stodola byla na konci dvora pod Stráží. Malý dřevěný chlívek byl u Tesárků sadu pod Stráží. Na gruntu hospodářem Bartoloměj Mašek. Do jeho zletilosti na gruntu konšel Josef Pádecký, který si vzal jeho matku po ovdovění.     

23. Tesárků - kamenná chalupa byla na stejném místě jako nyní. Vchod do obytného stavení byl ale z návsi. Měli velký dvorek. Na straně k návsi byli ještě dva kamenné chlévy a na druhé straně dvorku pod Stráží byla velká dřevěná stodola. Za stodolou pod Stráží byl velký sad. Do roku 1839 na gruntu Jan Ryba se ženou Marií. Potom Josef Melka se ženou Josefou z č.p.35.

24. Jančů - kamenná chalupa byla na stejném místě jako nyní. Vchod do obytného stavení byl z návsi. Dřevěnou stodolu měli na konci dvora pod Stráží. Velký sad s malým políčkem za stodolou pod Stráží. Na gruntu byl Antonín Janča.

25. Kroupů - kamenná chalupa byla ve tvaru obrácené L. Maštal byla na stejném místě, jako je nyní obytné stavení. Vstup do obytného byl z návsi na straně u Jíchů. Na straně dvora u Jančů byla kamenná a dřevěná kůlna. Dřevěná stodola byla pod sadem pod Stráží. Na velkém sadu pod Stráží bylo políčko. Na gruntu byl hospodářem Jakub Kroupa. Měl bratra Tomáše, který byl jakékoliv práce neschopný. Musel se zavázat, že ho bude celý život živit a šatit. Na robotu musel chodit 3 dny v týdnu s potahem a 13 dnů v roce, bez potahu.

26. Jíchů - chalupa byla na stejném místě jako nyní. Vchod do stavení byl z návsi. Pod velkým sadem pod Stráží byla dřevěná stodola. Na Jíchů grunt se přiženil Hána už před rokem 1800. Hospodářem na gruntu byl Tomáš Hána. V dalším období se pak uvádí příjmení Frána. V matrice by bylo vhodné ověřit, zda nedošlo v pozemkové knize k záměně příjmení nesprávnou výslovností příjmení.

27. Keřků - kamenná chalupa byla na stejném místě jako nyní. Vchod do obytného stavení byl z návsi. Pod velkým sadem pod stráží byla dřevěná stodola a kůlna. Původně Klečka se změnilo na Keřka. Na gruntu byl hospodářem Jan Keřka. Bratru Františkovi musel dát podíl, krávu, 4 ovce a úl. Robotu měl pěší 2,5 dne za týdně.  

28. Dršků - kamenná chalupa i dřevěná stodola byla na stejném místě jako nyní. Na straně dvora u Lísů byl malý kamenný chlév. Na sadu pod Stráží bylo políčko. Hospodářem na gruntu byl konšel Josef Drška. Musel do smrti živit nemocného bratra Matěje.

29. Lísů - chalupa byla kamenná v místech stávající chalupy s vchodem z návsi. Za ní byly kamenné chlévy a na straně dvora k Drškům byla kamenná maštal. Velká dřevěná stodola byla na straně ke Zbynicím. Původně Matěj Liška. Na gruntu byl hospodářem Matěj Lísa. Bratru Josefovi musel dát pár volů a třem sestrám po jedné krávě. Na robotu musel chodit 3 dny v týdnu s potahem a 13 dnů v roce bez potahu. Pak na gruntu Josef Lísa a Magdaléna Pádecká. Konšel Vencl Lísa není uveden, bylo by vhodné ověřit v matrice. 

30. Melků - kamenné obytné stavení bylo na straně dvora u Lísů. Vchod byl ze dvora. Na straně od vsi byla kamenná maštal. Na straně od Zbynic byla velká dřevěná stodola a malá kůlna. Za stodolou byl sad. Na gruntu Jakub Melka. Hospodařil na gruntu 48 let.

31. Hospodářem na chalupě byl Jakub Tuma. Podíly musel vyplatit třem sourozencům.

32. Bláhů horejších - dřevěná chalupa byla na stejném místě jako nyní.  Vchod do obytného a maštale, byl ale od silnice, po které tehdy nic nejezdilo, jen málokdy povoz. Malou stodůlku měli u Tumů stavení. Hospodářem na chalupě byl Blažej Bláha a jeho žena Jana, rozená Trambová. Vyplatil podíl sestře Kateřině.

33. Tumů - velké kamenné stavení i s maštalí bylo na stejném místě jako nyní. Vchod do obytného byl od cesty. Kamenné chlévy byly u spodních vrat. Velká dřevěná stodola byla na stejném místě jako nyní a za ní byl velký sad jako nyní. U silnice pak byla malá dřevěná chalupa Tumů z chalupy. Vdova Josefa Tumová předala zadlužený grunt Antonínu Chodlovi.  

34. Červenků  - kamenná chalupa byla na stejném místě jako nyní, jen vchod do stavení byl od cesty. U sadu měli větší dřevěnou stodolu a kůlnu. Za stodolou měli velký sad.  Na gruntu byl hospodářem Matěj Červenka se ženou Dorotou. Robotu pěší měl 2,5 dne týdně. Vyplácet podíly musel svým třem bratrům.

35. Chodlů dolejších -  kamenná chalupa byla na stejném místě jako nyní. Vchod do stavení byl z cesty. Na stejném místě jako nyní byla menší kamenná kůlna. Na stejném místě jako nyní byla dřevěná stodola a vedle ní dřevěný chlév. Za stodolou měli jen malou zahrádku. Původně Václav Tesař a pak se uvádí Jiří Tesárek. Na gruntu byl hospodářem Jan Tesárek se ženou Josefou.  V roce 1832 hospodář zemřel a vdova se provdala za Josefa Melku. Od 1839 byl hospodářem Jan Ryba se ženou Marií z č.p.23. Konšelem byl Šimon Ryba.

36. Trambů  - kamenná chalupa, velká kamenná maštal i velká dřevěná stodola byly na stejném místě jako nyní. Vchod do chalupy byl od cesty. Na straně dvora od cesty měli ještě malý kamenný chlév a malou dřevěnou kůlnu. Za nimi byl sad. V roce 1817 prodal grunt Josef Tramba Andeasi Tesárkovi a Marii, rozené Panuškové. Rychtářem byl Jakub Tramba,  Jan Tesárek byl konšelem.

37. Bartošů -  Stará kamenná kovárna. Byla přímo u cesty, podél cesty, s hlavním kovářským vstupem od cesty. Malý sad byl za kovárnou. Další dvě kamenné chalupy nad starou kovárnou se vstupy z cesty by bylo třeba podrobněji identifikovat v počátku 19. století v panské pozemkové knize, případně v matrice. Původně Jan Kovář. Na kovárně byl Šimon Kroupa. Aby nemusel platit vrchnosti z kovárny, chodil 1,5 dne týdně na robotu. Jeho kovárna po stavbě cesty přestala už plnit svůj účel, proto obec přispěla Jakubu Jančovi naproti cestě na stavbu kovárny nové.

 38. Ševců  -  Nová kamenná kovárna. Byla v místě stávající chalupy, přímo u cesty, podél cesty s hlavním kovářským vstupem od cesty. Malý sad byl za kovárnou. Novým kovářem se stal Jakub Janča a obec přispěla na výstavbu jeho nové kovárny.

39. Pastuška - kamenná v místě stávající pastušky se vstupem od spodní cesty. Malý sad byl za pastuškou i před pastuškou.

40. Švarců - kamenná chalupa s malou dřevěnou stodolou byla na místě stávající chalupy s vchody z vyvýšené cesty. Malý sad byl za chalupou. Velký sad byl v místě jako nyní. Původně byl na chalupě Jiřík Chamuta. Po smrti Jakuba Chamuty zůstala na chalupě vdova Anna rozená Picková ze Zbynic. Hospodářem byl potom syn Matěj Chamuta.

41. Beránků - malá dřevěná obytná chalupa s malou kamennou stodolou na místě stávající chalupy se vchody od cesty. Malý sad měli u chalupy. Původně byl na chalupě Václav Ryba. Hospodářem na chalupě byl Josef Kočík, pak Franc Kočík a Vojtěch Beránek. 

42. Chaloupků - malá dřevěná obytná chalupa s malou kamennou stodolou na místě stávající chalupy se vchody od cesty. Malý sad měli u chalupy a za chalupou. Původně postavil  chalupu Petr Tesárek. Hospodářem na chaloupce byl Bartoloměj Tesárek.  Musel vyplatit podíl bratru Janovi a  sestře Terezii podíl, krávu, ovci a šatní truhlu. 

43. Cihlářů - malá napůl kamenná a napůl dřevěná chaloupka podélně v místě stávající chalupy s vchodem od cesty. Malá dřevěná stodůlka v místě stávající stodoly. Za chalupou sad. Původně byl na chalupě Václav Hána. Po zemřelém Václavu Hánovi zdědila chalupu sestra Marie Hánová. Provdala se za Josefa Protivu.      

44. Zedníků - velká kamenná chalupa v místě stávající chalupy s vchodem do dřevěného přístavku od cesty a dále se vchodem ze severní strany. Původně byl na chalupě Tomáš Kroupa a v roce 1829 Rozálie Kroupová.  

45A. a 45B. Kalčíků a Chumelíků - malé kamenné a částečně dřevěné chalupy označené 45A Kalčíků  a 45B Chumelíků stály těsně vedle Kadlečků chalupy. Byly přistavěny k sobě tak, že měly společnou střechu. Oba vstupy byly zpředu. Za chalupou byl malý sad. Bylo to v místech, kde ještě v polovině 20. století byly Chumelíků chlévy. Podrobné znázornění je v  Fotoalbu-Staré mapy Čejkov a Zbynic na obrázku: Kalciku a Chumeliku.  Chalupu postavil Tomáš Jícha pro bratra Matěje Jíchu neb Říhu. Druhou polovinu chalupy pod společnou střechou koupil Franc Turek.  Na této polovině byl hospodářem Josef Turek.

46. Kadlečků – kamenná chalupa v místě stávající chalupy s vchody od cesty. Za chalupou byl sad. Původně postavil na chalupu Bartoloměj Mašek. Hospodářem na chalupě byl Tomáš Mašek. Pěší robotu měl 13 dní ročně a dostavit se na mlácení panského obilí. Vyplatit musel podíly pro dva bratry a tři sestry.

47. Bláhů dolejších – malá kamenná chalupa v místech stávající, ale podélně situována s vchodem od cesty. Malá dřevěná stodůlka od Kadlečků strany. V jižní části byl sad. Chalupu postavil Václav Rajšmíd. Hospodářem na chalupě Matouš Rajšmíd se ženou Marií Housovou ze Zavlekova. Měl pěší robotu 13 dní ročně. Zbynickému faráři musel dávat máslo. Vyřizovat panské a obecní posílky, práce na cestách a při mlácení v panských stodolách.

48. Hrobáků – dřevěná chalupa v místě stávající chalupy těsně u panského pole. Přístup do domu byl ze dvora. Za ní malá stodůlka a malý sad. Chalupu postavil Jakub Kroupa. Hospodářem na chalupě byl syn Jakub Kroupa. 

49. Vojtíšků - V místech, kde je dnes cesta mezi Hrobáků a Bláhů dolejších stála velmi malá kamenná pazderna. Ještě před 50 léty tam byl na cestě zřetelný kámen. Chalupa vyhořela a byla zbourána v roce 1935.

50. Bahenských. – dřevěná chalupa s přístupem od východu byla postavena uprostřed luk Šafárů v roce 1802. Od Díreckých chalupy vedla široká bahnitá strouha. Pokračovala dále upravená přes dvorek, u průhonu na Volské dráhy, před louky až k rybníku Dalováku. Jeden rybníček byl menší v místech u dnešní Vojtíšků zahrádky a větší Šafárů rybníček byl přímo před chalupou. Chalupa stála v místě stávající chalupy, byla však užší, kratší u posunutá víc k jihu a východu. Chalupa postavena od Linhardského gruntu pro Jana Trambu a Kateřinu rozenou Jančovou. K chalupě dostali několik kousků polí a Kateřina přinesla věno a také několik kousků polí. Jan měl stanovenu robotu pěší 13 dnů ročně.    

51. Očenášů - kamenná chalupa měla vchod od cesty. Stodolu tehdy ještě neměla. U chalupy byl malý sad jako nyní. Na chalupě byl hospodářem Jakub Škampa.      

52. Rajšmídů - kamenná chalupa byla na stejném místě jako nyní s vchodem od cesty. Po stranách chalupy byly malá dřevěná stodola a kůlna. Malý sad byl u stodoly. Původně byl na chalupě Jan Rajšmíd. Pak Škampa z Hradešic, který si vzal vdovu Rajšmídovou. Děti nebyly zletilé. Po zletilosti vedl Josef Rajšmíd spor se Škampou. Vrchnost rozhodla, že Škampa musí grunt vrátit a hospodářem se stal Josef Rajšmíd. Josef Rajšmíd prodal grunt Jakubovi Červenkovi. Pěší robotu měl 2,5 dne v týdnu. V této chalupě se narodila v roce 1851 moje prababička Marie Červenková.

53. Hájovnu v Dalovicích nechalo postavit nalžovské panstvo koncem 18. století. Na hájovně byl Vojtěch Rajšmíd a potom Martin Hána.

54. Ratejna statku Dalovice. Byli zde ubytovaní námezdní pracovníci statku Dalovice. Krmiči, dojičky, kočí.

55. Panský Dvůr Zamyslice - Hájovna kamenná

56. Panský Dvůr Zamyslice - Kamenný ovčín s kamennými silážními jámami.

56. Vedle Hrobáků byla chalupa od roku 1810 do roku 1890. Chalupu vedle Hrobáků postavil v roce 1810 Matěj Hána. Hospodařil se ženou Majdalénou rozenou Šprtkovou. Měla věno, krávu a dvě ovce. 

58. Díreckých - kamenná chalupa byla v místech dnešní Vojtíšků chalupy. Chalupu postavit Tomáš Křesák. Robotu měl stanovenu na 13 dni ročně a dále musel mlátit obilí na panských dvorech.          

59. Rudů - kamenná chalupa byla postavena až v roce 1835, v místě stávající chalupy se vstupem z cesty. V místě sadu bylo pole.       

63. Panská kovárna - Kamenná kovárna s přístupem od silnice ve stejných místech jako nyní. Za kovárnou kamenná maštálka a stodůlka. Na panské kovárně Jakub Bublík se ženou Marií Zachardovou z Čepic 9.

74.  Statek Dalovice nechalo nalžovské panstvo postavit koncem 18. století. Stáj, stodolu, ratejnu. Před ratejnou, kolmo k hrázi rybníka je ve Stabilním katastru uvedena ještě jedna kamenná stavba.  Příjezdová cesta do statku vedla před panskou stodolou.  

Zbynice

1. Fara - Velká kamenná s přístupem od kostela ve stejném místě jako nyní. Na jiném místě byly kamenné farské stáje. U stáje byl dřevěný chlév. Stáje byly na východní straně dvora. Přístup do stájí byl vně z východu. Kamenná stodola byla straně dvora směrem k Hrádku. Přístup do stodoly byl ze dvora. Na stejném místě byla velká farská zahrada. Pod farskou zahradou je na stejném místě rybníček Farčák. Na faře byli 2 koně, 2 voli, 4 krávy, 6 jalovic, 12 ovcí, 2 prasnice.

2. Kolářů - stará kamenná farní škola na stejném místě jako Kolářů chalupa. Při silnici směrem ke kostelu byl malý úzký sad.

3. Šulů - kamenná chalupa na stejném místě jako nyní. Přístup do přístavku chalupy byl ze dvora. Směrem ke kostelu byla dřevěná stodola a kůlna. Sad byl na stejném místě jako nyní. Přístup do stodoly byl ze sadu pod kostelem a do kůlny ze sadu u kostelní zdi. Hospodářem na gruntu byl Vavřinec Šula. Vyplatil podíly dvěma sestrám.

4. Dušků - kamenná chalupa na stejném místě jako nyní. Přístup do chalupy byl ze dvora. Směrem ke kostelu byla dřevěná stodola a kůlna. Malý sad byl za chalupou. Přístup do stodoly byl ze sadu za Šulů stodolou a do kůlny ze dvora. Hospodářem na gruntu byl Ondřej Dušek. Musel splácet hrádecké vrchnosti a hrádeckému mlynáři otcovy dluhy. Otec byl vrchností z gruntu sehnán. Ondřej měl robotu 3 dny v týdnu potahem a pěší 13 dní ročně. Roční ourok měl 7 slepic a 20 kusů vajec.

5. Beránků - kamenná chalupa s přístupem od silnice. Za chalupou byl dvůr. Naproti dvoru byla dřevěná stodola s přístupem od louky za stodolou. Dřevěná kůlna měla přístup ze dvora. Hospoda na Besedě tam byla postavena až v roce 1850. Hospodářem na gruntu byl Jan Beránek. Robotu měl s potahem 3 dny v týdnu a roční ourok 5 slepic a 20 vajec.

6. Hánů dolejších - kamenná chalupa byla na stejném místě jako nyní, jen přístup měla od silnice. Měli malý dvorek s velkou dřevěnou stodolou s přístupem z louky za stodolou. Velká dřevěná lomená maštal měla přístup ze dvora. Hospodářem na gruntu byl Václav Hána. Měl pár koní, pár volů, 4 krávy a 12 ovcí. Robotu měl s potahem 3 dny v týdnu a pěší 13 dní ročně. Sestra Marie dostala hříbě, krávu a 8 ovcí, Anna dostala pár volů, 2 krávy o 8 ovcí.

7. Míčenů - Dřevěná pastuška na spodní návsi, kde bydlel obecní pastýř s rodinou. Přístup do chaloupky s malou dřevěnou stodůlkou a zahrádkou byl z návsi.

8. Ouřenků - kamenná chalupa byla na stejném místě jako nyní, ale s přístupem od silnice. Na straně dvora k Oupířce byl malý kamenný chlév s přístupem ze dvora a velká kamenná stodola s přístupem ze  sadu za stodolou. Vedle byla další velká dřevěná stodola s přístupem ze sadu za stodolou. Před ní byla dřevěná kůlna s přístupem ze dvora. Velký sad měli pod Oupířkou a druhý velký směrem k pastušce. Na gruntu byl hospodářem Matěj Ouředník. Měl kobylu, vola a dvě krávy.  

9. Míků - kamenná chalupa byla na stejném místě jako nyní, ale s přístupem od silnice. Na straně dvora k Oupířce byla velká dřevěná stodola s přístupem ze sadu za stodolou. Malá kůlna měla také přístup ze sadu.  Hospodářem na gruntu byl František Míka.   

10. Zajíců - kamenná chalupa ve stejném místě jako nyní ve tvaru L. Přístup do chalupy byl ze silnice. Ze strany návsi byla ve dvoře i malá výminkářská chalupa ze vstupem do silnice. Ta tam byla ještě ve druhé polovině 20. století. Na druhém konci dvora byla velká dřevěná stodola s přístupem ze dvora. Ze strany Oupířky byl velký sad. Hospodářem na gruntu byl Vavřinec Zajíc. Robotu měl 3 dny v týdnu s jedním volem. Jeho syn Václav Zajíc musel vyplatit sestru Josefu, Marii a Annu.  

11. Tršů - velká kamenná chalupa s vchodem od silnice stála na opačné straně dvora, než stojí dnes. Za ní byla velká dřevěná stodola s vchodem ze dvora. Naproti chalupě stála na straně návsi také malá výminkářská kamenná chaloupka, těsně vedle výminkářské chaloupky sousední stejné chalupy hořejších Hánů, obě s vchodem od silnice. Hospodářem na gruntu byl Josef Trš. 

12. Hánů horejší -  velká kamenná chalupa s vchodem od silnice stála na stejné straně dvora, jako stojí dnes. Za ním byla velká dřevěná stodola s vchodem ze dvora. Za chalupou byla ještě dřevěná kůlna. Hospodářem na gruntu byl Antonín Hána. Podíl musel vyplatit svému bratru a k tomu pár volů a 1 krávu. Také sestře a k tomu také pár volů a 1 krávu. Robotu měl 3 dny v týdnu potahem a 13 dní ročně pěší. Mimo ourok dával 7 slepic a 20 vajec ročně. Pak se tak zadlužil, až zkrachoval.

13. Vejslavů - kamenná chalupa byla poloviční než Hánů s vchodem ze silnice na stejném místě jako dosud. Hospodářem na chalupě se byl Jan Češek. Pěší robotu měl 1 den v týdnu.

14.  Hrachů - největší  kamenná chalupa ve spojení obytného, maštale stodoly a kůlny ve tvaru U s vchody k silnici. Stála na stejném místě jako dosud. Vedle byl sad s rybníčkem, který tam je dosud. Na gruntu hospodařil Jakub Ouředník. Měl pár koní, 2 krávy a 4 ovce. Robotu měl potahem 1,5 dne týdně.

15. Němců - malá kamenná chalupa na stejném místě jako dosud s vchodem od silnice. Za ní byla dřevěná maštal s vchodem od vnější strany dvora. Na konci dvora byla velká dřevěná stodola a kůlna s přístupem z louky za stodolou. Za dvorem byl malý sad s větším rybníčkem, který tam je dosud. Hospodářem na gruntu byl Jakub Němec. Robotu měl pěší, 2,5 dne týdně.

16. Kubátů - malá kamenná chalupa na stejném místě jako dosud s vchodem od silnice. Za ní byla malá dřevěná kůlna s vchodem od louky. Naproti chalupě a dvora byla velká dřevěná stodola a malá dřevěná kůlna. Přístup do stodoly byl z louky a do kůlny ze dvora. Malý kamenný chlév byl těsně u vchodu chalupy. Sad měli za stodolou u silnice směrem k dolní návsi. Hospodářem na zadluženém gruntu Jakubem Kubátem byl František Kubát, ale brzo umřel. Robotu pěší měl na 2,5 dne týdně.

17. Čechů – kamenná chalupa stála na stejném místě jako dosud. Přístup byl z malé dolní návsi. Na druhé straně vjezdu do dvora byla malá kamenná maštal s přístupem z malé dolní návsi. Na opačné straně dvora byla malá dřevěná kůlna s přístupem ze dvora. Vpravo dvora byla dřevěná stodola s přístupem z malého sadu u dolní malé návsi. Kateřina Čechová se provdala za Matěje Chodla. Ten se stal hospodářem na gruntu. Robotu měl párem volů, 1,5 dne týdně.

18. Trenků - malá kamenná chaloupka s přístupem vpředu,  na stejném místě jako nyní. Nebyl u ní žádný sad. Chalupu koupil a hospodářem se stal Josef Příhoda s tím, že nechá na chalupě vdovu po předchozím majiteli Josefu Šatrovou a její sestru Alžbětu. Navíc budou pro sebe chovat jednu kozu a jednu slepici na hospodářovo krmení. Robota byla pěší, 13 dní za rok.     

19. Šatrů - kamenná chalupa na stejném místě jako dosud. Přístup do chalupy a malého přístěnku za chalupou byl z cesty. Na opačné straně dvora byla dřevěná stodola a malá dřevěná kůlna s přístupem z louky za stodolou a kůlnou.   Hospodářem na gruntu byl Václav Šatra.  

20. Picků - kamenná chalupa ve stejném místě jako dosud s přístupem od cesty. Na druhé straně dvora úzké podélné po celé šířce dvora dřevěné stodůlky a kůlničky s přístupy ze dvora. Směrem od malé návsi byl malý sad. Původně na gruntu byl Matěj Pecek, Vít Pícka a Jan Holeček. Ten neměl syna. Na grunt se přiženil k dceři Majdaléně Tomáš Nový a stal se hospodářem na gruntu.

21. Kazdů - kamenná široká chalupa v místě stávající, s přístupem z návsi. V prodloužení chalupy pak malá dřevěná kůlna s přístupem z čela, ze dvora. Naproti ní přes dvůr dřevěná kůlna s přístupem z malého sadu. Na konci dvora dřevěná stodola s přístupem ze dvora. Hospodářem na gruntu byl František Kazda. Robotu měl 1,5 dne s párem volů.

22. Holečků - kamenná chalupa s přístupem od silnice byla na opačné straně dvora, těsně u chalupy Kazdů. Hned těsně vedle byla dřevěná kůlna s přístupem ze dvora a hned těsně vedle dřevěná stodola s přístupem z cesty do Chalup. V místě stávající chalupy byl u vjezdu malý kamenný chlév s přístupem od silnice. Původně byl na gruntu Matěj Krčmář. Hospodářem na gruntu byl Josef Holeček. Robotu měl 1,5 dne týdně s jedním koněm. 

23. Cestáků - kamenná chalupa v místech jako dnes, s přístupem z cesty a s malým sadem u chalupy.  Hospodářem na chalupě byl Antonín Čech. Robotu měl pěší 13 dní ročně.

24. Vítů - kamenná chalupa v místech jako dnes, s přístupem z cesty a s malým sadem u chalupy. Hospodářem na chalupě byl Jan Dušek. Robotu měl pěší 13 dnů v roce.   

25. Volšanů - dřevěná chalupa v místech jako dnes, s přístupem z cesty a s malým sadem za chalupou. Obecní kovárna u Volšanů. Kovářem byl Blažej Volšanský se ženou Majdalenou rozenou Zajícovou. Jeho bratr Franz padl na vojně a dluh 100 zlatých, který měl u něj sedlák Matouš Čech, odkázal kostelu.

26. Dudů - dřevěná chalupa v místech jako dnes, s přístupem z cesty a s malým sadem u chalupy a za chalupou. Hospodářem na chalupě byl Jan Holeček. Musel vyplatit podíly dvěma sestrám. Robotu měl pěší 13 dní ročně.

27. Šebestů -  kamenná chalupa u Malého Chalupáku v místech jako dnes, s přístupem zpředu. Hospodářem na chalupě byl Martin Šebesta se ženou Jenufou. 

28. Jandů – dřevěná chalupa v místech jako dnes s přístupem od Malého Chalupáku. Hospodářem na chalupě byl Martin Janda. Robotu měl pěší 26 dnů ročně. Byl špatným hospodářem. Chalupu měl napůl zbořenou. 

29. Ševců - dřevěná chalupa s přístupem od cesty se stodolou těsně za chalupou a malým chlévem. Hospodářem na chalupě byl Jan Korec. Robotu měl pěší 26 dnů ročně. Podíly vyplácel třem bratrům a dvěma sestrám.     

30. Češků - kamenná panská kovárna byla na místě současného zbořeniště s přístupem z malého dvorku. Před kovárnou byla malá stodůlka s přístupem ze dvora. Za kovárnou byl na stejném místě jako nyní malý sad. Panská kovárna u Češků. Kovářem byl Vojtěch Češek. 

31. Přibylů - dřevěná chalupa byla hned za chalupou Krejčů, kolmo k této chalupě, na kraji sadu za Krejčů chalupou, těsně u cesty s přístupem od cesty.  Hospodářem na chalupě byl Tomáš Přibyl.

32. Krejčů - dřevěná chalupa na stejném místě jako nyní s přístupem na stejné straně jako nyní. Za chalupou malý sad jako nyní. Hospodářem na chalupě byl Vojtěch Holeček.  

33. Paznotů - dřevěná chalupa na stejném místě jako nyní s přístupem od severu. Před chalupou byl v místě dnešního dvora malý sad. Hospodářem na chalupě byl Vojtěch Trš neb Paznot. Robotu měl pěší 1 den v týdnu.    

34. Kudrnů -  kamenná malá chalupa s přístupem od cesty jen s malou zahrádkou. Hospodářem na chalupě byl Ondřej Pastrčka. Musel vyplatit podíly pěti sestrám.  

35. Hospoda - kamenná stála na stejném místě jako dosud s přístupem od silnice. Za hospodou byl malý sad. Na místě jako dosud stál kamenný špýchárek. Původně byl přístup od chalup. Na hospodě U Lojzinky byl Josef Holeček.

37. Matoušíků – chalupa není ve Stabilnímu katastru uvedena. Hospodářem na chalupě byl Jakub Trš neb Kazda.

38. Němečků – kamenná chalupa v místech stodoly Ševců s přístupem od cesty, s malým dřevěným chlévem u chalupy, a s malou dřevěnou stodolou naproti cesty s přístupem od cesty a s malým sadem za chalupou.  

39. Kostelníků - kamenná chalupa na stejném místě jako nyní s přístupem ze strany od Hrádku. Hospodářem na chalupě byl Václav Korec se ženou Majdalénou.

41. Cihlářů - malá kamenná chalupa u Malého Chalupáku s přístupem od cesty. Pod chalupou byla malá stodola s přístupem zdola. Při chalupě byl u rybníka, jako nyní, malý sad. Hospodářem na chalupě byl František Hána se ženou Kateřinou rozenou Tršovou.

Další podrobnější údaje o obsazení gruntů jsou v matrice na portafontium.cz

Střechy chalup kamenných i dřevěných byly doškové. Označení kamenná chalupa znamená nespalná. Mohla tedy být i z trámů spojených maltou jen s kamenným základem. Přístup označen silnější čarou. Sady tmavozelené, louky světle zelené. Okrová jsou pole, šedé s nádechem hnědé jsou lesy, karmínové jsou zděné budovy, kamenné mosty, silnice, v tmavém odstínu karmínové jsou veřejné stavby, žlutě jsou dřevěné budovy, mosty. Bílou barvu mají veřejná prostranství a půda, která se neobdělává, jako dvory. Hnědou barvu mají cesty, modrou vodní plochy.  Šrafované budovy byly původně podstatou spalné a byly přestavěny na nespalné, nebo to byly přestavby, přístavby a nové stavby vzniklé po vzniku otisku. Jedná se o dodatečné úpravy oproti prvním mapám. Šikovné to je v tom, že můžete vysledovat změny v dispozici jednotlivých usedlostí či celých vesnic. Na mapě Stabilního katastru lze nalézt tyto jednotlivé chalupy. 

Současně lze najít v Indikačních skicách z roku 1837, jaká pole a louky k jednotlivým chalupám patřily. Na skicách je uvedeno jméno majitele a čp. Skicy jsou ve Fotoalbu ve složce Staré mapy Čejkov a Zbynic. Jsou označeny přibližně místy, kde se nacházejí.  Obrázky jednotlivých následující indikačních skic je však nutné zvětšit tak, aby jména majitelů a popisná čísla chalup byla čitelná. Nakonec pak nejlépe přímo v odkazu Stabilního katastru:   https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/pohledy/archiv.html#
Příslušnou obec lze zobrazit kliknutím na mapě. Ve Fotoalbu je dále originální Legenda k mapám Stabilního katastru.  
Pro lepší orientaci jsou dále ve Fotoalbu uvedeny současné mapy s označením názvů katastrálních oblastí s poli a lukami. Obrázky jednotlivých následujících map je možné zvětšit tak, aby byly čitelné. Tyto mapy lze najít na adrese:       https://katastralnimapy.cuzk.cz/   Potřebným zvětšením mapy ČR najdeme Čejkovy a Zbynice tak, aby tam byly označeny jednotlivé katastrálních oblastí s názvy polí a luk. Komu patří pozemek dnes si ověříme na https://ikatastr.cz .
Mapy Čejkov a Zbynic před 200 a 300 léty jsou ve Fotoalbu ve složce Staré mapy Čejkov a Zbynic v podsložce Staré mapy Čejkov a Zbynic před 200 a 300 léty. 
 

Jak vypadaly naše vesnice Čejkovy a Zbynice v roce 1650.

            Čejkovská tvrz už nebyla Račíny využívána. Jiří Račín byl na tvrzi jen do roku 1623. Pak přesídlil na tvrz do Hrádku a tam byl do roku 1653 a po něm ještě 30 let jeho syn Humpracht. Čejkovská tvrz a celé panství   patřilo Bedřichu Švihovskému z Nalžovské tvrze. Čejkovská tvrz se sýpkou, stájemi, stodolou a ratejnou byla spravována šafářem. Jedná se už o velká kamenná stavení s dobrou střechou. Celý dvůr byl ohrazen a vrata do dvora byly z návsi. Hned vedle dvora byl, jako dnes Říhů statek s velkým sadem. Všechna stavení jsou zatím dřevěná a střechy doškové. Maštal a stodola byla na 4 voly a 3 krávy, chlévy na 3 ovce a svini. Šafárů dvůr byl taky na stejném místě jako dnes, s větší maštalí na 1 koně, 11 ks dobytka a chlévy na 6 ovcí a 3 svině. U dvora byl jen malý sad, u Pavlů stavení. Toto stavení si právě podruh Václav Pavlovic na zahradě postavil. Byl zatím zcela bez dobytka a závislý na robotě a na Šafárovi a postupně si začal dvůr budovat. To Jan Linhart je už chalupníkem s poloviční výměrou polí než mají sedláci, ale se stavy dobytka, ovcí a sviní, už jako sedláci. Má sice malé obytné stavení, ale maštal, chlévy a stodolu odpovídající počtům dobytka. Velmi malé stavení, které se ani stavením nazvat nenechalo, bez polí, jen s 1 krávou, jalovicí a sviní má u Lenců podruh Šimon Špetka. Stejně tak i jeho soused Václav Holub. To šenkýř Adam má stavení jako sedláci, ale dobytka jen jako chalupníci a jen jedno malé políčko. U hospody, těsně pod strání u Kalců ja podruh Václav Dusil s velmi malou chaloupkou, jako Holub, bez polí, s jednou krávou a sviní. Stejně tak i Matěj Kučera. Naproti cestě jsou pak nově osedlí chalupníci Matalíška, Vondráška a Bubeníček s výměrou polí, stavením a počty dobytka jako ostatní chalupníci. Za vsí u Pazdernů, je ještě hořejší obecní pazderna. A jdeme zpátky na náves, k sedláku Ondřeji Janotovi, u Turků ze dvora s odpovídající výměrou a počty dobytka. Má velké obytné stavení, maštal, stodolu i sad. Obdobně je na tom soused, sedlák Tomáš Tchodl u Horejších Chodlů. U Matějků je chalupník Tomáš Matějka, se stavením jako mají sedláci, s výměrou polí a počty dobytka jako mají chalupníci. Hned vedle u Mašků je největší sedlák ze vsi Matěj Mašek. O něco menší výměru má sedlák u Tesárků, Jan Ryba. Stejně jako Jan Janša u Jančů. Také sedlák Kroupa má takovou výměru. Místo 4 volů má 2 voly a 2 koně. Takové stavy tažného dobytka měli sedláci proto, že jezdili do dvora na robotu s potahy. Stavení má však zatím ze všech sedláků nejmenší. Ještě menší než chalupníci. U Jíchů je velký sedlák Antonín Šimkovský. U Keřků je chalupník Jiřík Klečka. Všichni tito sedláci v řadě i se dvěma chalupníky mají za gruntem pod Stráží, sady. Nejvýše ke Stráži je podruh Vojtěch Drška bez polí, jen s jednou krávou a jalovicí. Sedlákem i se sadem,  je ještě u Lísů, Matěj Liška. Na gruntu u Melků je majitel gruntu zapsán v pozemkové knize až v roce 1770 s poli, lukami, sadem, 2 voly, kobylou s hříbětem, krávou, jalovicí, 2 telaty a 6 ovcemi. Pod tímto gruntem, nad gruntem chalupníka Václava Tumy s velkým stavením i maštalí, plnou dobytka a velkým sadem,  má malé stavení podruh Jakub Peleška bez polí, s jednou krávou, jalovicí a sviní. Pod chalupníkem Tumou má velké stavení v místě u Červenků, podruh Jan Vejvoda, bez polí, sadu, jen s krávou a jalovicí. U Chodlů dolejších byl chalupník se sadem, Václav Tesař. Poslední chalupu se sadem, pod vsí, bez polí, s krávou, 2 jalovicemi a sviní,  měl podruh Jiřík Tramba. Naproti přes cestu v místě Rajšmídů chalupy byla ještě stará panská kovárna z dob vladyků na tvrzi, Račínů. Obecní kovárnu si postavili sedláci a chalupníci v místě Očenášů chalupy. Měli i pastušku podél cesty v místě Bartošů dvora. Druhá dolní, obecní pazderna, byla až v místě Zedníků chalupy.                                                                                         Vydáme se dále z návsi cestou kudy chodili naši sedláci, chalupníci, podruzi, i se svými ženami, dětmi a starými rodiči do Zbynic do kostela. Ve Zbynicích nebyla robota na statku tvrze jako v Čejkovech, ale u kostela a u statku tvrze v Hrádku. V té době byl jejich pánem ještě poslední z pánů Račínů Humprecht. Důležité slovo měl i farář Petr Vojtěch Knoph, který byl společný i pro čejkovské poddané. Vydáme se po Zbynicích tedy od kostela. Už stojí fara, stáj i stodola a za ní velká farská zahrada. Hřbitov byl kolem kostela. Již tehdy byla ve Zbynicích v místě u Kolářů církevní škola, i když ještě nebyla školní docházka povinná. Stále stály 4 původní velké církevní statky Šulů, Dušků, Beránků a Hánů dolejších, z dob církevních kolonizací klášterem v Doksanech. U Šulů a Dušků byly velké zahrady. Menší byla u Hánů. Na stejném místě stála i hospoda U Lojzinky. Mezi sedláky patřil Hána, Beránek a Dušek. Šula byl chalupník. Výměry a stavy dobytka měli stejné jako sedláci a chalupníci v Čejkovech. Rozdíl byl pouze v počtu koní. V Čejkovech byli jen 3 a ve Zbynicích jich bylo 17. O to méně tam bylo tažných volů. Mohlo to souviset s tím, že na robotu potahy jezdili do Hrádku a koně byli pohyblivější. Vydáme se kolem hospody nejdříve do Chalup. Byly tam jen 4 chalupy podruhů Holečka, Korce, Zajíce a Boudy, bez polí, s jednou krávou, jalovicí a sviní. Dále 2 kovárny u Češků a Volšanů, a stará škola u Dudů. Vrátíme se k hospodě. Hospodu má chalupník na gruntu u Holečků, Matěj Krčmář. Má velké stavení, maštal i stodolu. Chalupníkem je i Pavel Kazda, také s velkým stavením. Poloviční stavení, ale velký dvůr má chalupník Matěj Pecek, zvaný Picek. Velké stavení, velkou výměru i velké počty dobytka a 3 koně, má sedlák Jiřík Šatra. Střední část Zbynic uzavírá chalupník Tomáš Čech s velkým stavením. Původní Zbynická selská oblast je v horní části na Hoříšce. Tam jsou kruhově uspořádány velké statky. Sedláci Hrach, Hána hořejší, Trš, Zajíc, Míka, a chalupníci Ouřenka, Kubát a Němec. Vejslav byl podruh s krávou, 2 jalovicemi a sviní, původně v Chalupách.                                               Další 4 pokolení našich předků pak pokračovala v budování svých usedlostí. Dostali jsme se tak na začátek 19. století. To už máme podle tehdejšího Stabilního katastru, i podle pozemkových knih podrobně dokumentováno. Známe tak umístění domu, jeho velikost i materiál ze kterého byl postaven. Dřevo, kámen i dlouhou dobu používané došky na střechách. Víme z kroniky po roce 1654 v kterém roce a kde si kdo postavil chalupu. Ve Stabilním katastru vidíme i to, jak jednotliví sedláci rozšiřovali výměry svých polí a luk. Podrobně je toto také v této knize zpracováno, v části Čejkovy a Zbynice před 200 léty. My se však podíváme raději do minulosti Čejkov a Zbynic před rokem 1650.                                                                    Dostaneme se tak k církevním kolonizacím našich obcí, které pokračovaly šlechtickými kolonizacemi. To je zaznamenáno v klášterech a ve šlechtických archivech. Kolonizátoři potřebovali pro kolonizaci území pracovní síly. Ty získali u našich usedlých slovanských rolníků. Církevní kolonizátoři potřebovali stavět kostely i rozšiřovat obdělávané plochy k dalšímu hromadění církevních majetků.          Také šlechtičtí kolonizátoři potřebovali rozšiřovat obdělávané plochy k dalšímu hromadění šlechtických majetků. Počty poddaných narůstaly velmi pomalu, jen rozšiřováním původních selských usedlostí a chalupníky a podruhy, ze kterých se postupně stávaly další pracovní síly. Můžeme tak předpokládat, že původní skupina přišlých 10 sedláků do Čejkov se rozrostla za celé období po kolonizacích z 18 na 32 rolníků. Původní skupina přišlých 9 sedláků do Zbynic se rozrostla za celé období po kolonizacích ze 14 na 22 rolníků. Po kolonizacích došlo k vyššímu nárůstu počtu statků než před kolonizacemi. Rozšiřování probíhalo nejprve v horní části vsi a potom i pod Dolíškou. Byly to třeba Pavlovic, Špetka, Holub, Krčmář, Kučera, Tuma, Tesař, Tramba, Kovář, Chamuta. Ve Zbynicích byly postaveny církevní statky Šuly, Duška, Beránka a Háry. Dále usedlosti Němce a Ouřenky. To samozřejmě také přinášelo i klučení a žďáření okolního pralesa. Největší plochy polí v těsné blízkosti vsi však získávali šlechtičtí kolonizátoři, vladykové, pomocí námezdních pracovníků. Současně získávali i louky, stavbou rybníků v okolí.                                                                                                                    Dále se můžeme dostat ještě dalších 500 let do minulosti. I tady vidíme, jak se rozšiřovaly polní obdělávané plochy. Původně byly pralesy,  spolu s bažinami na celém území katastru. Mluvíme slovanským jazykem, je tady zřejmé že jsme Slované a Slované do našich domovů v té době přišli. To je dokumentováno archeologickými vykopávkami z té doby, nejblíže ve slovanském sídlišti v Sušici. Můžeme tak pojmenovat původních 10 čejkovských a 9 zbynických rodin, které k nám přišly z Polypenkovy Hory na západní Ukrajině, podle stávajících nejstarších čejkovských a zbynických selských rodů. Ti co se se ženami a dětmi vydali na cestu, a přišli do cíle museli být silní a zruční jedinci. Nazveme je tedy Říha, Červenka, Liška, Jícha, Kroupa, Janša, Ryba, Mašek, Chádl a Janota v místě statku Turků ze dvora. Ve Zbynicích to byli Jára, Trs, Zajíc, Míka, Kubát, Korec, Bouda, Šatra a Hrach. Za období do příchodu klášterních kolonizátorů se přirozeným způsobem jejich statky rozrostly v Čejkovech o  Klečku, Dršku, Melku, Matějku, Linhu, Zajíce, Chlada a Šimu. Ve Zbynicích o Kazdu, Pecka, Holečka, Vojslava a Čecha.  To samozřejmě také přinášelo i klučení a žďáření okolního pralesa pro získání půdy. Lov zvěře byl postupně nahrazován chovem dobytka. Ze souvisejících okolností se dá vyvodit, jak to všechno mohlo probíhat ve Zbynicích, až do období, kdy je to dokumentováno. Oproti Čejkovům se to lišilo tím, že při církevních kolonizacích byl ve Zbynicích postaven kostel a Zbynice se staly sídlem rozsáhlého církevního újezda, který sahal až do Radostic u Velhartic.