Jdi na obsah Jdi na menu
 


Doplnění rodů

Doplnění rodů v období od Pozemkové reformy do Kolektivizace.             

Doplnění života ve vsi Čejkovy navazuje na údaje o jednotlivých rodech z publikace z roku 1996. Tam jsou údaje z přesných pozemkových knih od roku 1654. Údaje o výměrách jednotlivých pozemků jednotlivých rodů jsou uvedeny po roce 1836 ve Stabilním katastru. Výtah ze Stabilního katastru pro naše obce je uveden na:        https://cejkovy.estranky.cz/fotoalbum/stare-mapy-cejkov-a-zbynic/.  Zrušení roboty bylo v roce 1848. Byla možnost pro přikoupení pozemků ke gruntu, když nebyla stanovena robotní povinnost na panství. Šlechta měla na svém panství dostatek pracovních sil. Jednalo se ne jen o zemědělské práce, ale i o práce v panských lesích, na údržbě panských rybníků, na výstavbě cest, regulaci vodních toků, výstavbě nových objektů, třeba ovčína, rozšiřování panských dvorů. Ve Zbynicích se jednalo i o církevní hospodářské objekty. Pozemková reforma odejmutím pozemků šlechtě byla v roce 1924. Toto doplnění se týká období od pozemkové reformy až k dokončení kolektivizace v roce 1959. Jsou uvedeny počty dětí hospodářů v roce 1934. Jejich jména jsou uvedena v publikaci z roku 2006. Další údaje po roce 1984 jsou pak uvedeny v publikaci z roku 2016. V některých případech lze rodná jména manželek hospodářů vyhledat v matrikách na www.portafontium.cz. Toto vlastnictví pozemků znamenalo denní náročnou práci s dobytkem i na poli s odpočinkem jen v neděli dopoledne. Ten svátek zavedla pro šlechtu církev pro návštěvu kostela, ne kvůli Pánu Bohu, ale kvůli tomu, aby si rolníci odpočinuli a mohli v pondělí znovu vykazovat výkon při práci pro pány. Jinak by dřeli na vlastním políčku. Církev nejen tímto třetím přikázáním, ale i ostatními devíti přikázáními udržovala a ovládala poddané pro šlechtu v bezproblémovém stavu.      

Čp.1 U Kopačků. Hospodářem na gruntu byl Emanuel Vlček, narozen 1893 a Kamila, narozená 1893. Dále byl na gruntu schovanec V. Novák a výměnkáři Kopačka Vincenc a Marie. Výměra byla 4 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                         Čp.2 U Rybáčků. Hospodářem na novém gruntu byl František Rybáček, narozen 1872. Počet dětí 5. Výměra 2 ha. Při kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                       Čp.3 U Říhů. Hospodářem na gruntu byl Jan Kazda, narozen 1895 a Marie, narozená 1900. Počet dětí 2. Na gruntu byl čeledín Engelbert Homolka. Výměra byla 17 ha. Při kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                                                                               Čp.4 U Šafárů.     Hospodářem na gruntu se stal František Zahrádka, narozen 1899 a Marie, narozená 1908. Synové byli František a Václav a dcera Marie. Na gruntu byla výminkářka Barbora Zahrádková, narozená 1874. Čeledín byl Josef Vodička, zvaný Matěj, protože mluvil nejasně – hučel. Měli také služebnou Františku Šafaříkovou. Výměra byla 21 ha. Při kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva. Hospodaření na gruntě pokračuje i po kolektivizaci.             Čp.5 U Pavlů Hospodářem na gruntu byl Martin Ryba, narozen 1875 a Marie, narozená 1881. Pak grunt převzal syn Karel a syn Vojtěch vystudoval práva. Dcera Anna se provdala. Výměra byla 11 ha. Při kolektivizaci bylo předáno do zemědělského do družstva.                                                   Čp.6 U Linhartů. Hospodářem na gruntu byl Josef Děkan, narozen 1900 a Františka, narozená 1900. Počet dětí 2. Na výměnku byl Jan Děkan, narozen 1876 a Antonie, narozená 1876. Výměra byla 10 ha. Při kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                        Čp.7 U Lenců Hospodářem byl František Lenc, narozen 1898 a Marie, narozena 1904. Počet dětí 2. Na gruntu byl také švagr František Hošek. Výměra byla 5 ha. Při kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                                                                                             Čp.8 U Holubů. Hospodářem na gruntu byl Karel Holub, narozen 1898 a Františka, narozena 1904. Počet dětí 2.  Výminkář Tomáš Holub, narozen 1863. Výměra byla 7 ha. Při kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                                                                    Čp.9 U Šenkýřů. Hospodský Jan Trš měl k hospodě po pozemkové reformě přes 6 ha pozemků. Narozen byl v roce 1896 a jeho žena Josefa také v roce 1896.   K ruce měl čeledína Viktora Kolaříka. Hospoda fungovala do roku 1962. Žádný ze synů Jana Trše, Bohouš, ani Josef na hospodě, ani hospodářství nezůstal. Jen dcera Marie.                                                                                    Čp.10 U Kalců.     Hospodářem na gruntu byl Josef Matějka, narozen 1886 a Karolina, narozena 1891. Počet dětí 4. Na výměnku byla Petronila Trambová, narozená 1860. Výměra byla 9 ha. Stanislav Matějka byl soukromě hospodařící i po kolektivizaci.                                                    Čp.11 U Kučerů. Před rokem 1930 byl hospodářem na gruntu Jan Kroupa, narozen 1866 a Alžběta, narozena 1872. Pak Vincenc Řezanka, narozen 1900 a Marie, narozená 1910. V Počet dětí 3. Výměra byla 8 ha. Při kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.  Hospodaření na gruntě pokračuje i po kolektivizaci.                                                                                                           Čp.12 U Pazdernů. Hospodářem na gruntu byl Jakub Turek, narozen 1894 a Marie narozená 1894. Počet dětí 1. Na výměnku byla Josefa Turková, narozená 1852. Výměra byla 4 ha. Při kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva. Hospodaření na gruntě pokračuje i po kolektivizaci.              Čp.13 U Dobrovolných. Hospodářem na gruntu byl Jan Ryba, narozen 1887 a Kateřina, narozená 1884. Počet dětí 4. Výměra byla 5 ha. Při kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva. Hospodaření na gruntě pokračuje i po kolektivizaci                                                                                  Čp.14 U Nemodlenků. Hospodářem na gruntu byl Jan Melka, narozen 1899 a Magdaléna, narozená 1893. Počet dětí 2. Výměra byla 4 ha. Při kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.         Čp.15 U Šimerů  V publikaci z roku 1996 je chybně uvedeno čp. a současně přehozena část textů. Hospodářem na gruntu byl František Tureček, narozen 1882 a Anna narozená 1892. Později syn František. Počet dětí 4. Výměra byla 5 ha. Při kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                                                                                                           Čp.16 U Chladů. V publikaci z roku 1996 je chybně uvedeno čp. a současně přehozena část textů. Hospodářem na gruntu byl František Chlad, narozen 1864 a Marie Chodlová narozená 1867. Potom byl hospodářem na gruntu Karel Chodl, narozen 1904 a Anna narozená 1909. Počet dětí 1. Výměra byla 3 ha. Při kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                           Čp.17 U Zajíců      Hospodářem na gruntu byl Jan Holeček, narozen 1895 a Anna narozená 1905. Počet dětí 2. Na gruntu byla výminkářka Marie Holečková, narozená 1867. Výměra byla 8 ha. Při kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva. Hospodaření na gruntě pokračuje i po kolektivizaci.                                                                                                                                              Čp.19 U Turků ze dvora Po pozemkové reformě byl poměrně velký grunt v majetku Josefy Linhartové narozené v roce 1874. V roce 1939 předala pozemky synovi Josefu Linhartovi a ten je předal do zemědělského družstva. Byl bezdětný.                                                                             Čp.20 U Chodlů horejších Na gruntu byl hospodářem Emanuel Chodl, narozen v roce 1893 a jeho žena Rozálie, narozena v roce 1897. Počet dětí 3. Na gruntu byl i o 9 let starší bratr hospodáře Vojtěch. Po kolektivizaci bylo hospodářství předáno do zemědělského družstva.                                   Čp.21 U Matějků Na gruntu byl hospodářem Tomáš Matějka, narozen v roce 1884 se ženou Barborou narozenou v roce 1892. Hospodář byl bezdětný a měl čeledína Františka Holýho.        Čp.22 U Mašků ze dvora Po pozemkové reformě hospodařila na gruntu Marie Mašková, narozená v roce 1862. Počet dětí 3. Potom její syn Josef. Jeho nemanželským synem byl Václav Lísa. Po kolektivizaci předal pozemky do zemědělského družstva.                                                             Čp.23 U Tesárků Na gruntu byl hospodářem Tomáš Melka, narozen v roce 1872 a jeho žena Karla, narozena v roce 1883. Počet dětí 7. Potom syn Václav. Po kolektivizaci předal pozemky do zemědělského družstva.  Je zajímavé, že výměra všech pěti předchozích podobných gruntů za sebou, čp.19 až 23, byla stejná a byla 11 ha. Ještě také v čp.5.                                                                  Čp.24 U Jančů     Na gruntě hospodařila Anna Melková, narozená v roce 1883, měla 5 dětí a potom syn Vojtěch Melka, narozen v roce 1914. Na gruntě byl také František Melka švagr Anny Melkové. Výměra byla 21 ha. Hospodaření na gruntě pokračuje i po kolektivizaci.                                           Čp.25 U Kroupů Hospodářem na gruntě byl Josef Kroupa, narozen 1873 a Marie, narozená 1882. Počet dětí 6. Potom syn Karel. Výměra byla 20 ha. Hospodaření na gruntu pokračuje i po kolektivizaci.                                                                                                                                   Čp.26 U Jíchů Hospodářem byl po výměně dvorů s čp.37 Antonín Kroupa, narozen 1881 a Františka, narozena 1882. Počet dětí 3. Potom syn Václav. Na gruntu byl pastevec Emerich, zvaný Bohouš Loučim. Výměra byla 20 ha. Při kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.        Čp.27. U Keřků. Hospodářem na gruntu byla od roku 1926 vdova po Antonínu Keřkovi Marie Keřková, narozena 1882. Počet dětí 7. Pak převzal grunt syn Antonín. Výměra byla 12 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                                            Čp.28 U Dršků.         Hospodářem na gruntu byl Jan Kroupa, narozen 1875. Byl bezdětný a tak předal grunt synovci Karlovi. Na gruntu byla také švagrová Berta, narozena 1894. Výměra byla 9 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                           Čp.29 U Lísů Starým hospodářem byl Václav Lísa, narozen v roce 1868 a Marie narozená 1873. Počet dětí 6. Potom Václav Lísa. Výměra byla 14 ha. Po kolektivizaci předáno do zemědělského družstva.                                                                                                                                          Čp.30 U Melků. Hospodářem na gruntu byl Matěj Melka, narozen 1899 a Otilie, narozená 1901. Počet dětí 3. Výměra byla 20 ha. Při kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.       Čp.31 U Tumů z chalupy. Hospodářem na gruntu byl Tomáš Železný, narozen 1882 a Marie, narozená 1888. Počet dětí 4. Výměra byla 3 ha. Při kolektivizaci na gruntu již nikdo nebydlel.     Čp.32 U Bláhů horejších. Hospodářem na gruntu byl Vojtěch Červenka. Narozen 1884 a Anna, vdova po Tomáši Rybovi, narozena 1886. Výměnkářka Františka Hošková narozena 1857. Výměra byla 4 ha. Při kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                           Čp.33 U Tumů.   Ještě v roce 1920 byl hospodářem na gruntu Václav Chodl. Jeho bratr Karel Chodl, narozen 1901 vystudoval práva. Po úmrtí Václava Chodla byl hospodářem František Melka, narozen 1895 a Julie narozená 1900. Na gruntu zůstal její syn Vladimír Chodl a dcera Marie. Růžena se provdala. Výminkářka Josefa Chodlová byla narozena v roce 1865. Na gruntu byl také čeledín Karel Švarc. Výměra byla 16 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.       Čp.34 U Červenků. (U Díreckých) Po složitých a nepřehledných převodech uvedených v publikaci z roku 1996, byla situace v roce 1934 následující. Hospodářem na gruntu byl Karel Kroupa, narozen 1899 a Anežka, narozena 1900. Počet dětí 3. Na výminku byl Karel Kroupa, narozen 1854. Výměra 6 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                    Čp.35 U Chodlů dolejších. Hospodářem na gruntu byl Matěj Chodl, narozen 1882 a Kateřina, narozena 1887. Počet dětí 4. Na gruntu byla výminkářka Barbora Chodlová, narozená 1856. Výměra byla 11 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                           Čp.36 U Trambů Hospodářem na gruntu byl Karel Tesárek, narozen v roce 1887 a Anna narozena 1886. Počet dětí 4. Na gruntu byl výminkář Václav Tesárek, narozen 1862. Výměra byla 9 ha. Sňatkem Marie Tesárkové, narozené 1924 se sousedem naproti Františkem Holubem, narozeném 1912 došlo v roce 1944 ke spojení s gruntem čp.52 o výměře 7 ha. Celková výměra pak byla 16 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva. Hospodaření na gruntě pokračuje i po kolektivizaci.                                                                                                                                   Čp.37 U Bartošů Na gruntu zůstal hospodářem Antonín Frána, narozen 1913. Jeho matka Julie, narozená 1894, válečná vdova pocházela od Dušků ze Zbynic. Za peníze, které jako válečná vdova dostala, nechala postavit stodolu. Jeho bratr Tomáš byl hospodářem v Dalovicích u Sýkorů a sestra Marie se provdala do Tedražic za Karla Rybu.                                                                               Čp.38 U Ševců.   Hospodářem na gruntu byl František Děkan, narozen 1879. Jeho žena Františka byla narozena v roce 1882. Tento grunt byl malý, jen 3 ha pozemků. Všechny jejich děti však byly velmi talentované a podařilo se jim vystudovat. František vystudoval doktora práv, Jan doktora veterináře. Růžena vystudovala gymnázium. Ještě měli dceru Marii.                                            Čp.39 Pastuška. Porodní bába Anna Lísová, narozená 1879. Počet dětí 6. V roce 1936 si postavila vlastní domek Pod Stráží. Marie Chladová, narozená 1864. Počet dětí 2. Alois Šimera a Josefa. Počet dětí 2.                                                                                                                                     Čp.40 U Švarců Hospodářem na gruntu byl Matěj Turek a Antonie. V roce 1931 koupil grunt Václav Švarc, narozen 1907 a Josefa, narozena 1899. Počet dětí 1. Na výměnku byl Václav Švarc, narozen 1865. Výměra 2 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.              Čp.41 U Beránků. Hospodářem na gruntu byl Václav Holub, narozen 1879 a Josefa, narozená 1880. Počet dětí 5. Výměra 3 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.       Čp.42 U Chaloupků. Hospodářem na gruntu byl František Chodl, narozen 1900 a Božena, narozená 1910. Počet dětí 1. Na výměnku Josef Chodl, narozen 1864 a Josefa Chodlová, narozená 1872. Výměra 5 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                      Čp.43 U Cihlářů Hospodářem na gruntu byl Václav Šatra, narozen 1873 a Julie, narozená 1882. Počet dětí 7. Dále Anežka Šatrová, provdaná za Josefa Lišku z Ústalče. Výměra 4 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                                  Čp.44 U Zedníků. Hospodářem na gruntu byl Václav Ryba, narozen 1889 a Jana, narozená 1894. Počet dětí 2. Výměnkář František Ryba, narozen 1857. Výměra 5 ha. Výměra 3 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                                                       Čp.45 U Kalčíků. Hospodářem na gruntu byl Matěj Duda, narozen 1885 a Kateřina, narozená 1900. Počet dětí 2. Výměnkář Matěj Tureček, narozen 1862. Později hospodářem Václav Duda. Výměra 3 ha. Byl soukromě hospodařící i po kolektivizaci.                                                                            Čp.46 U Kadlečků. Hospodářem na gruntu byl František Kroupa, narozen 1885 a Magdaléna, narozená 1897. Počet dětí 4. Později hospodářem Vojtěch Kroupa. Výměra 5 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                                                       Čp.47 U Bláhů dolejších. Hospodářem na gruntu byl Matěj Šklebený, narozen 1876 a Kateřina narozená 1876. Počet dětí 2. Potom hospodářem Václav Šklebený, narozen 1913 a Marie. Výměra 2 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                       Čp.48 U Hrobáků. Hospodářem na gruntu byl Vojtěch Kočí, narozen 1884 a Antonie, narozená 1888. Počet dětí 4. Potom hospodářem Václav, narozen 1916. Výměra 4 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                                                               Čp.49 Bývalá pazderna. Prázdná chalupa. 1936 vyhořela.                                                            Čp.50 U Bahenských. Hospodářem na gruntu byl František Ryba, narozen 1883 a Veronika, narozena 1983. Počet dětí 6. Později hospodářem František Ryba, narozen 1917 a Marie narozená 1924. Výměra 4 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva. Hospodaření na gruntě pokračuje i po kolektivizaci.                                                                                                Čp.51 U Očenášů. Hospodářem na gruntu byl Václav Děkan, narozen 1886 a Marie, narozené 1996. Počet dětí 3. Později hospodářem na gruntu Karel Děkan. Výměra 3 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                                                               Čp.52 U Rajšmídů. V publikaci z roku 1996 není uveden nákup usedlosti Karlem Holubem, narozeným 1875 a Annou narozenou 1884. Počet dětí 3. V roce 1934 byla na výměnku Alžběta Linhartová, narozená 1853. Výměra 7 ha byla spojena s gruntem č. 36.                                      Čp.53. Panská hájovna Dalovice. V roce 1934 tu byl Jakub Wávra, narozen 1862 a Marie, narozená 1869.                                                                                                                                               Čp.54. U Dachů. Bývalá ratejna dvora Dalovice. Hospodářem na gruntu byl František Dach, narozen 1876 a Josefa, narozena 1876. Dále Jan Pinkas, narozen 1900 a Ludmila, narozená 1907. Výměra 4 ha.                                                                                                                                   Čp.55 Hájovna Zamyslice. Na hájovně byl Karel Přerost, narozen 1894 a Anna, narozena 1910. Syn Karel. Na výměnku Terezie Přerostová, narozena 1853.                                                                Čp.57 U Kovářů. Obecní kovář Alois Holub, narozen 1902 vykonával tu své řemeslo v obecní kovárně po celý život. Též polnosti měl obecní. Svou ženu Emilii, narozenou 1907, si přivedl z Českomoravské vysočiny. Počet dětí 2.                                                                                       Čp.58 U Vojtíšků. Hospodářem na gruntu byl krejčí Karel Kroupa. Potom František Brejcha, narozen 1895 a Růžena, narozená 1903. Syn Josef. Výměra 2 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                                                                                  Čp.59 U Rudů.          Hospodářem na gruntu byl Martin Bečvář, narozen 1871 a Magdaléna, narozena 1878. Potom Bohuslav Ejem. Na výměnku Josefa Bečvářová, narozená 1874. Výměra 3 ha.  Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                      Čp.60 U Turků z chalupy. Hospodářem na gruntu byla Kateřina Linhartová, narozena 1882. Počet dětí 4. Potom Václav Linhart. Výměra 7 ha.  Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                                                                                                          Čp.61 U Mašků z chalupy. Hospodářem na gruntu byl Jakub Melka narozen 1866 a Josefa narozena 1864. Potom převzal grunt Jakub Melka, narozen 1901 a Marie narozena 1901. Počet dětí 3. Potom hospodářem Vojtěch Melka. Výměra 3 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva. Hospodaření na gruntě pokračuje i po kolektivizaci.                                                      Čp.62 U Brodeckých. Hospodářem na gruntu byl Matěj Ryba, narozen 1851. Potom Tomáš Ryba, narozen 1899 a Barbora, narozena 1896. Počet dětí 3. Výměra 3 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                                                                             Čp.63 U Kovářů Horejších. Panský kovář Karel Bublík, narozen 1897. Jeho žena Alžběta byla narozena 1898. Měl panské polnosti přes 7 ha. Tyto polnosti přešly při kolektivizaci do pronájmu zemědělského družstva. Syn Karel zemřel mladý a syn Felix, zvaný Ferda se oběsil doma ve stodole.                                                                                                                                            Čp.64 U Potužáků. Hospodářem na gruntu byl Jan Potužák a Josefa, narozena 1873. Potom Karel Potužák, narozen 1894 a Marie, narozena 1896. Počet dětí 1. Potom Václav Potužák. Výměra 5 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                                  Čp.65 U Vršeckých. Hospodářem a hospodským byl Josef Kůs, narozen 1895 a Marie, narozená 1897. Počet dětí 3. Na hospodě byla služka Anna Kočová. Potom byl hospodářem Miroslav. Výměra polí 7 ha.  Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                            Čp.66 U Chumelíků. Hospodářem na gruntu byl Jakub Turek, narozen 1876 a Antonie narozená 1879. Počet dětí 2. Na výměnku Marie Turková, narozená 1869. Potom hospodářem Josef Turek, narozen 1909 a Helena, narozená 1912. Výměra 5 ha.  Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                                                                                   Čp.67 U Minorýtů. Hospodářem na gruntu byl Vojtěch Brejcha, narozen 1886 a Marie, narozená 1896. Počet dětí 5. Výměnek Marie Brejchová, narozená 1851 a Jakub Brejcha, narozen 1876. Výměra 3 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                       Čp.68 U Praisů.     Hospodářem na novém gruntu byl Václav Prais, narozen 1870 a Marie, narozená 1870. Počet dětí 9. Potom hospodářem Emanuel Prais, narozen 1909. Výměra 2 ha. Byl soukromě hospodařící i po kolektivizaci.                                                                                                        Čp.69 U Hošků. Hospodářem na gruntu byl Václav Hošek, narozen 1894 a Marie, narozená 1896. Děti 2. Výměra 3 ha. Později hospodářem Jan Hošek, narozen 1923. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                                                                              Čp.70 U Soukupů. Hospodářem na gruntu byl Josef Soukup, narozen 1879 a Josefa, narozená 1886. Počet dětí 4. Potom hospodářem František Soukup. Výměra 3 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                                                                                   Čp.71 U Blažků. Hospodářem na gruntu byl Vojtěch Blažek, narozen 1887 a Marie, narozená 1896. Počet dětí 3. Potom hospodářem Vojtěch Kazda, narozen 1924. Výměra 2 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                                                                     Čp.72 U Chamutů. Hospodářem na gruntu byl František Turek, narozen 1891 a Marie, narozená 1896. Počet dětí 2. Potom hospodářem Václav Turek, narozen 1926. Výměra 4 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                                                       Čp.73 U Krejčího. Hospodářem na gruntu byl Kliment Ludvík. Od roku 1943 byl hospodářem na gruntu Václav Ryba, narozen 1910 a Anna, narozená 1917. Počet dětí 4. Výměra 1 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.                                                                  Čp.74 U Sýkorů. Hospodářem na gruntu byl František Sýkora, narozen 1889 a Marie, narozená 1886. Počet dětí 1. Dále na gruntě Františkova sestra Marie Zahálková a její rodiče Alois, narozen 1874 a Marie narozená 1877. Potom hospodářem na gruntu Tomáš Frána, narozen 1915, Karel Frána, narozen 1941 a Miroslav Frána, narozen 1958. Výměra 4 ha. Po kolektivizaci bylo předáno do zemědělského družstva.

         Z uvedeného přehledu je zřejmé, jaká byla po pozemkové reformě v roce 1924 situace v jednotlivých 74 gruntech ve vsi až do provedené skončené kolektivizace v roce 1959. Pozemkovou reformou získali někteří ta nejkvalitnější panská pole a louky. Jaké bylo bohatství a hlavně jaká byla chudoba našich předků.   Ta závisela na stáří hospodářů, na jejich zdraví, povaze, pracovitosti, na počtu dětí, služebných, výměře pozemků, na kvalitě a jejich stavu, kamenitá pole, vlhké kyselé louky, na úrovni vzdělání. Museli se rozhodovat, zda pošlou své děti z obecné školy ve Zbynicích ještě do sušické měšťanky, někam sloužit jako děvečky, či čeledínové, zda půjdou do hospodářské školy v Sušici, zda je dají někam do učení. Většinou vůbec nepřicházelo v úvahu, aby si dcera chalupníka vzala syna sedláka a naopak. I v hospodě a při tancovačkách seděli sedláci a chalupníci odděleně. Naopak často docházelo ke sňatkům mezi příbuznými kvůli tomu, aby se spojily i hektary sedláků. Dále bohatství a chudoba našich předků závisela i na přírodních podmínkách jako na počasí, suchu, vlhku, požární bezpečnosti. Církev si k tomu přidala ještě Pána Boha. Farářům však nikdy nešlo o nějakou bohabojnost, ale hlavně o to, aby rolníci na ně naturálně a finančně přispívali. U nevzdělaných rolníků bylo pro faráře velmi jednoduché strašení peklem, dávat naději v posmrtný život a vysvětlovat blesk hněvem božím. Kolektivizací přišla na vesnici slušná doba, kdy všechno toto přestalo platit, ale po 40 létech v roce 1989 se tato temná doba zase vrátila. Při vyplácení sourozenců a při výstavbě nových vlastních objektů, pro studia a při přikupování pozemků, byly nutné peněžní prostředky. Ty právě nejvíc chyběli. Práce u bohatších sedláků přinášela zejména odměnu v naturálních dávkách. Možnosti pak měli v podstatě jen prodejem svých produktů, obilí a zvířat, vajec v Sušici na trhu a prodejem vlastních pozemků. Přivýdělky v průmyslu byly náročné denní 10 km cestou do Sušice, nebo do Hrádku na vlak. Obdobná situace byla i v sousední vsi, ve Zbynicích. Veškeré potřebné doklady lze vyhledat. Vznik samostatné republiky v roce 1918 se na vesnici nijak sociálně neprojevil. Zůstala církev, továrníci i statkáři. Jen když šel rolník na úřad, nemusel mluvit německy, ale mohl česky. Někteří se začali hlásit ke vznikajícím politickým stranám, což se projevovalo při volbách. Sedláci se hlásili k agrárníkům a republikánům a chalupníci k sociálním demokratům. Ke komunistické straně se hlásil jen Alois Šimera z pastušky.                       Dvory fungovaly v Čejkovech, Dalovicích a Zamyslicích do roku 1924. Dvůr v Čejkovech měl velkou sýpku na obilí, šplýchar. Jeho součástí byly i potřebné hospodářské prostory pro provoz a opravy i byt šafáře. Ve stájích a velkých maštalích pro dobytek byli koně, případně voli k potahům, dojné krávy pro potřebu mléka velkostatku Nalžovy, pro sýrárnu Čejkovy, pro krmení telat a prasat. Mimo telat dále skot na porážku na jatkách a řeznictví velkostatku. Velká, částečně podsklepená stodola byla plná sena, slámy a bylo tam místo i pro vozy. Ve sklepích byly brambory a tuřín. Například i místo pro uskladnění zelí. V ratejně byly pracovní síly, které se starali o veškerý dobytek. Na ostatní zemědělské práce šafář pracovní síly najímal. Voda pro statek byla na loukách za maštalí. V Dalovicích to bylo obdobné, jen maštale a stodoly byly menší. V hájovně bydlel hajný, který se staral o panské lesy a současně dělal baštýře pro panské rybníky. Hájovna byla také v Zamyslicích. V ovčíně tam bydlel ovčák. V ovčíně byly také zásoby krmeni ovcí na zimu. Pod ovčínem byla velká studna. Pod ovčínem byly dokonce i silážní jámy. Na panství byla možnost přivýdělku, ale víc než o peněžní dávky se však jednalo o dávky naturální zemědělské obilím, brambory a lesnické dřívím. Po roce 1989 byla šlechta a velkostatkáři, nahrazeni podnikateli. Církev zase získala bohatství a moc zločinnými podvodnými církevními restitucemi. Bylo to z našeho společného státního majetku a opět znovu hloupostí těch obyčejných lidí, kteří pod vlivem televize zvolili do parlamentu zástupce zločinných stran, které hájí zájmy boháčů, zejména podnikatelské ODS a křesťanské, sudeťáky    vyznamenávané, KDU. 

   Ve vsi, ani v panském dvoře ještě není zavedena elektřina, tedy ani nějaké osvětlení po celé vsi není. V chalupách v kuchyni hoří petrolejová lampa. Další lampu mají připravenu v případě, kdy by se museli jít podívat do maštale na dobytek, když by se třeba telila kráva. Vždycky to bylo nebezpečné s otevřeným ohněm chodit do maštale, do stodoly nebo na půdu. Jednodušší situace byla v létě, když byl dlouhý den. Naopak v zimě museli ráno počkat s dojením a krmením až za denního světla. Večer pak museli dojení a krmení stihnout do čtyř hodin. Bývalou zemědělské objekty si museli přestavět na své bydlení a zemědělské hospodaření. Míchačky na maltu se ještě nepoužívaly, muselo se míchat v dřevěném katru. Pro písek dojet do lomu za Potužáků, nebo pod Cukovákem. S povozem přivézt také vápno a cihly, dlažbu a další potřebné. Tesařské práce, dveře, okna, podlahy, kamna. Dříví pro tesařské práce bylo z obecních, dříve panských lesů. Když se sedláci ve vsi chystali na sečení luk, ale ne už s kosou, ale měli připravenu sekačku a oba koně. Čeledín měl na starosti hlavně dobytek. Hospodyně měla podojeno, připraveny věci k uvaření oběda a chystala se na odhrabávání od sekačky při sečení louky. Ještě před polednem zapřáhl hospodář koně do obracečky a posečenou trávu rozhodil. Odpoledne ještě obrátil, ale skládat se to ještě nebude, tráva není na to dost proschlá. Následující den byl náročný shrabováním sena a skládáním do kup. Další den byl ještě víc náročný namáhavým nakládáním sena na vůz a ještě namáhavějším prázdněním do stodoly na vodr či na půdu. Může to pochopit jen ten, kdo zažil práci pod rozpálenou střechou. To se museli zapojit do práce všichni. Hospodyni pak čekalo večerní dojení a čeledína večerní krmení. U chalupníků probíhala tato práce stejně až na to že už ve 3 hodiny ráno vzali řádně naklepanou kosu a šli louku pokosit. Dále se podíváme na žně. Před sečením musel čeledín kosou bachlí z jedné strany obsekat obilí. Obilí mu sbírala služebná a povřístly uvázala několik snopů a nakonec je postavili  do panáku. Pak teprve přijel hospodář s koňmi se sekačkou. S ním přišla i hospodyně. Hospodář sekal, čeledín odbíral a ženy vázaly snopy. Když byli hotovi, tak všichni postavili snopy do panáků. U chalupníků probíhá tato práce stejně až na to, že šli na pole s řádně naklepanou kosu a obilí kosili kosou bachlí. Další důležitou zemědělskou činností, bylo vybíráním brambor a s jejich uskladněním. Každý statek měl velký loch (sklep) na brambory. Mimo to se uskladnily i přes zimu v krechtech. Vyhloubil se půl metrový obdélníkový prostor, navezla se prisma brambor, přikryla slámou a zaházela zemí. Nebezpečím nebyl mráz, ale myši. Brambory byly hlavně pro prasata. Vařily se venku v kotli, pod kterým se topilo dřívím. Důležitou zemědělskou činností bylo mlácení obilí. Sedláci už měli benzinový motor a vylepšenou mlátičku s oddělováním zrní od plev. Přesto se jednalo o na pracovní síly nejnáročnější činnost. Musel být někdo, kdo podával snopy k mlátičce, kdo dával obilí do mlátičky, kdo byl u pytlů se zrním, kdo odebíral a vázal vymlácenou slámu, kdo odnášel vymlácenou slámu. Nejhůře byl na tom ten, který dával obilí do mlátičky. V tom prachu pak vypadal jako horník, který vyfáral z dolu. Na Turků z chalupy sadu byl žentour. Ten byl samozřejmě na pohon dobytkem. Chalupníci používali jednoduchou mlátičku bez oddělováním zrna od plev. Museli pak dodatečně použít mlýnek, kterým to provedli. Pomocí cepů se mlátilo už jen na povřístla. Pro řezání slámy a sena se používal ještě ruční pohon. Podíváme se dále na nejdůležitější zemědělskou práci, na orbu. Předpokladem pro ni je pluh pro dostatečně hlubokou orbu. Zručnost pro vedení brázdy a ovládání koní vyžaduje velkou zkušenost i sílu. Byla to těžká otrocká dřina. Kvalitní orba je základní pro další vláčení a kvalitní setí obilí. Pořízení správně nastaveného pluhu i secího stroje bylo nezbytné a také potřebná údržba u kováře. Každý sedlák si musel ale umět všechno opravit sám. Někteří chalupníci neměli dvůr, jen zahrádku s kurníkem, hnojem a dalekém suchém záchodem. Takové, většinou vzdálené suché záchody byly ne jen ve všech chalupnických gruntech, ale i ve všech selských gruntech, mimo hospody. V zimě a v dešti se s tím museli všichni vyrovnat, hlavně ti staří. Nejnamáhavější zemědělskou prací, která vydržela až do kolektivizace zemědělství, bylo nakládání, vožení a rozhazování hnoje. Hnůj se musel vidlemi vyrvat z uležené tvrdé hromady, kde ležel za neustálého přikládání půl roku až rok, podle toho zda šlo o podzimní či jarní orbu. Kdo to nezkusil, tak té námaze neuvěří. Byla to těžká dřina v čpavkových výparech z hnoje. Těžká dřina rolníkům značně zkracovala život. Na pole a louky se vozil nejen hnůj, ale i močůvka. Na podzim byla také sklizeň zelí. To se pak naložilo na vůz a jelo se s ním do Sušice na náměstí na trh. To byla také příležitost nakoupit na trhu vše pro zemědělské hospodaření i pro domácnost. Podíváme se na jednotlivé selské a chalupnické grunty kdo mohl z našich rodičů a prarodičů jít studovat a kdo nemohl. Ševců měli 4 dospělé děti, 2 syny a dvě dcery, kteří byli mimořádně studijně nadaní. Hospodáři se podařilo je udržet na studiích a z obou synů se stali zvěrolékaři. Pavlů i Tumů měli finanční prostředky z věna a tak mohli jejich synové vystudovat práva. Jinak v celé vsi nikdo. Toto není zdaleka všechno, co museli denně sedláci a chalupníci dělat. Práci měli po celý rok, i v zimě. Práci kolem dobytka měli celý rok i o svátcích, v zimě museli udělat údržbu všech svých strojů, nářadí a zařízení. Také výrobu hrábí, košíků, nůšek, košťat a mnoho dalšího.          

Každý z dnešních potomků si může dále najít svůj grunt, jaká by ho čekala dřina, kdyby nepřišla kolektivizace. U velkých a středních sedláků: U Říhů, Chodlů hořejších, Mašků, Tesárků, Jančů, Kroupů, Keřků, Lísů, Melků, Tumů a Trambů. U chalupníků: U Linhartů, Lenců, Holubů, Kalců, Kučerů, Pazdernů, Dobrovolných, Nemodlenků, Zajíců, Dršků, Bláhů hořejších, Červenků, Chodlů dolejších, Bartošů, Chaloupků, Zedníků, Kalčíků, Kadlečků, Bláhů dolejších, Hrobáků, Bahenských, Očenášů, Dachů, Kovářů, Vojtíšků, Rudů, Turků z chalupy, Mašků z chalupy, Brodeckých, Potužáků, Chumelíků, Minorýtů a Praisů. U pozemků po reformě: U Hošků, Soukupů, Blažků, Chamutů, Krejčího a Sýkorů. V hospodě: U Šenkýřů a Vršeckých. Nebýt družstva, tak by si také nepostavili vily u těchto čp.: 3, 8, 11, 12, 13, 17, 24, 25, 26, 27, 29, 30, 32, 33, 34, 36, 37, 45, 50, 51, 61, 64, 69, 70, 72.

 Nahlédnutí do budoucnosti rodů a zemědělství. Celých 1500 let naší národní minulosti je ve znamení útlaku nás Slovanů Germány. Germáni měli dostatek prostoru na západ až k moři. Přesto nás Slovany ve střední Evropě hned po našem usídlení trvale napadali. Celé známé dějiny jsme museli žít pod jejich nadvládou. Jedinou výjimkou bylo období od roku 1948 do 1989. Museli jsme však za pomoci východních Slovanů před nimi uzavřít hranice. Vyplývá to už z podstaty a rozdílnosti našich ras. Slované jsou umírnění zemědělci a Germáni agresivní válečníci. Na tom se za celé období 1500 let nic nezměnilo a trvá to do současnosti. Vyvrcholilo to už druhým válečným napadením Ruska Germány, zejména USA, Anglií a Německem v roce 2022 a zabíjením Rusů na Ukrajině jejich těžkými zbraněmi. V prvním případě v roce 1941 to bylo jednoznačné napadení Němci a vyvraždění 27 milionů Slovanů. Nyní je germánská agrese průhledně ukryta dodávkou těžkých vražebných zbraní, které proti Rusku používají ukrajinští fašisté společně s germánskými žoldáky. Celý náš evropský světadíl je od začátku naší slovanské zemědělské historie v naší zemi zcela Germány ovlivňován. V poslední době se ke Germánům proti Slovanům ještě přidávají Románi. To jsou bývalí mocní Římané, nyní Italové, Francouzi, Španělé a Portugalci. To byly hlavně v minulosti všechno agresivní dobyvačné rasy. Naproti tomu Slované, také proto, že nejsou u teplých moří, neměli a nemají ve světě žádné kolonie, ani území, která ovládají. Pro naše čejkovské zemědělské rody je jedinou budoucností návrat k využívání úrodných polí a luk, tak jak to bylo před rokem 1989. Není možné tato pole a louky opustit, nechat je zarůst, kupovat německé mléko a chleba, odejít do měst a tam hledat obživu nějakým kšeftováním a podvody. Je třeba znovu využít a dál zdokonalit všechno co se postavilo při socialistickém zemědělství a návrat těch co utekli do paneláků ve městech. V Čejkovech je stále dostatek dobrého bydlení, lepšího než paneláky a ty už stejně nikdo dále stavět nebude. Je tu možnost zdokonalení usedlostí. Proč opustit to co tak dobře fungovalo. Paneláková města budou za čas zasažena takovou krizí, že ani nic jiného nezbyde. Stejně tak nedostupné hypotéky a ceny stavebních materiálů. Fungující zemědělský podnik bez pěstování řepky a různých přidružených výrob, žádný Koramex nenahradí, ani dojíždění do práce někam do Škodovky nebo do Německa. Musíme zvolit takovou vládu, která se bude starat o vlastní a ne o to co vyhovuje v unii Němcům. Evropská unie je hlavní nebezpečí a příčinou všeho zla a je nutné ji co nejdříve opustit, stejně jako nebezpečný válečný germánský pakt NATO. Pro bydlení těch co se vrátí k zemědělství lze využít usedlost Říhů i Šafárů. Možné by to bylo i u všech dalších. Výjimku tvoří jen ty usedlosti, které byly přebudované na rekreační. To je třeba Linhartů, Švarců, Beránků, Rajšmídů a Kadlečků. Vhodné už by nebyly ani Nemodlenků, Šimerů, Chladů a Zajíců. Návrat k zemědělství by byl možný i na ve Zbynicích, mimo třeba Vejslavů. Zemědělskými stavbami jsou stále dobře vybavené Čejkovy, Tedražice, Kašovice, Mířenice i Hrádek. I když se u nás jedná o předhorskou oblast, je tu dostatek rovných, velkých úrodných, bývalých panských a farských polí i zmeliorovaných luk. Je nutný velký návrat k bramborům, k tradici a osvědčeným vysokým výnosům. Je to nejvíc zřejmé, když porovnáme tehdejší cenu brambor s dnešní. To i s ohledem na cenové poměry všech i u ostatních výrobků. U chalupnických polí je předpoklad vybudovat pomocí těžké techniky celoroční pastviny s dobytkem. Jedinou zásadní překážkou je evropská unie. Ta se neměla nikdy rozšiřovat o slovanské státy. Germáni je mají jen na odbytiště svých výrobků a zdroj levné pracovní síly. Zrušit jejich systém prodeje potravin hlavně německými a rakouskými supermarkety, jsou u nás i francouzské a anglické. Ty ať si prodávají jen takové ovoce, které u nás neroste a zboží z jejich bývalých kolonií, aby nebrali práci našim lidem a aby naši lidé mohli vyrábět tak, jako před rokem 1989. Nevratné škody způsobily zemědělské i církevní restituce, při kterých se mnozí neoprávněně obohatili. Mnozí takto nežili z výroby a práce, ale jen z nakradeného majetku továrníků, statkářů a církve. Vážně to narušilo celý výrobní systém a celou výrobní ekonomiku. Vstup do unie byl ze strany našich podvodníků ve vládě velmi neuvážený krok. Němci se nebudou s námi vyrovnávat a nechají st své pětkrát větší platy. Vyhovuje to jen naším boháčům a zaplatí to všechno hlavně ti ostatní, co poctivě každodenně odvádějí svoji práci. Germáni ani tak neměli zájem o nějakou výrobu a spolupráci, ale chtěli jen naše zapojení do jejich desítky let připravované války proti Rusku. Je až neuvěřitelné, kam všichni naši ze svých gruntů zmizeli a jak a kde mohou najít lepší živobytí, než při základní lidské výrobě u potravin. Mít vlastní fungující zemědělství a energetiku, je to jediné a důležité. O to nás ale EÚ připravuje. To si v televizi mohou říkat cokoliv, to je jasné na první pohled. 

 

Přehledně staré čejkovaké a zbynické rody od počátků osídlení.

Staré čejkovské rody.

Rod Mašků - Zcela určitě se jedná o původní selský rod z období před církevní a šlechtickou kolonizací naší vsi. Stále hospodařil na svých původních pozemcích z období vzniku vsi a patřil také k původním osadníkům. Rod po celé období víc jak 1000 let, až do kolektivizace zemědělství na gruntu hospodařil.                                                                                                         Rod Kroupů - Zcela určitě se jedná o původní selský rod z období před církevní a šlechtickou kolonizací naší vsi. Stále hospodařil na svých původních pozemcích z období vzniku vsi a patřil také k původním osadníkům. Rod po celé období víc jak 1000 let až do kolektivizace zemědělství na gruntu hospodařil.                                                                      Rod Jíchů - Zcela určitě se jedná o původní selský rod z období před církevní a šlechtickou kolonizací naší vsi. Stále hospodařil na svých původních pozemcích z období vzniku vsi a patřil také k původním osadníkům. Rod po celé období víc jak 1000 let až do kolektivizace zemědělství na gruntu hospodařil. V důsledku 30 leté války však mohlo dojít k změně původního selského rodu na gruntu. Dále pak ke změně z důvodu že nebyl mužský potomek na selském gruntu se přiženil zbynický sedlák Hána, chybným přepisem Frána. Po zabití sedláka ve válce se přiženil Kroupa. Výměra polí u gruntu však byla zachována.                                                                       Rod Šafárů - Zcela určitě se jedná o původní selský rod z období před církevní a šlechtickou kolonizací naší vsi. Stále hospodařil na svých původních pozemcích z období vzniku vsi a patřil také k původním osadníkům. Rod po celé období víc jak 1000 let, až do kolektivizace zemědělství na gruntu hospodařil. Majitel gruntu byl později nazýván Červenkou. Na gruntu pak ale nebyl mužský potomek, přiženil se místní Chodl a ten prodal grunt zbynickému sedlákovi Zahradkovi.                                                Rod Říhů - Zcela určitě se jedná o původní selský rod z období před církevní a šlechtickou kolonizací naší vsi. Stále hospodařil na svých původních pozemcích z období vzniku vsi a patřil také k původním osadníkům. Rod, který po celé období víc jak 1000 let, až do kolektivizace zemědělství na gruntu hospodařil, se ale měnil. Nejdřív se přiženil Jícha a pak zbynický sedlák Kazda a nakonec dobršínský sedlák Marc.                Rod Lísů - Po 30 leté válce byl grunt znovu osídlen Liškou, zvaným Lísou. Zcela určitě se jedná o původní selský rod z období před církevní a šlechtickou kolonizací naší vsi. Stále hospodařil na svých původních pozemcích z období vzniku vsi a patřil také k původním osadníkům. Rod po celé období víc jak 1000 let, až do kolektivizace zemědělství na gruntu hospodařil.                                                                                                  Rod Jančů - Po 30 leté válce byl grunt znovu osídlen Jančou. Zcela určitě se jedná o původní selský rod z období před církevní a šlechtickou kolonizací naší vsi. Stále hospodařil na svých původních pozemcích z období vzniku vsi a patřil také k původním osadníkům. Rod po celé období víc jak 1000 let, až do kolektivizace zemědělství na gruntu hospodařil. Nakonec se na grunt přiženil Melka z Melků chalupy.                                                              Rod Rybů (nyní Tesárků grunt) - Po 30 leté válce byl grunt znovu osídlen Rybou. Zcela určitě se jedná o původní selský rod z období před církevní a šlechtickou kolonizací naší vsi. Stále hospodařil na svých původních pozemcích z období vzniku vsi a patřil také k původním osadníkům. Rod po celé období víc jak 1000 let, až do kolektivizace zemědělství na gruntu hospodařil. Až v 19. století vyměnil Ryba grunt s chalupníkem Chodlem dolejším.                                                                                                      Rod Chodlů - Po 30 leté válce byl grunt znovu osídlen Chodlem. Zcela určitě se jedná o původní selský rod z období před církevní a šlechtickou kolonizací naší vsi. Stále hospodařil na svých původních pozemcích z období vzniku vsi a patřil také k původním osadníkům. Rod po celé období víc jak 1000 let, až do kolektivizace zemědělství na gruntu hospodařil.    Rod Turků - Po 30 leté válce byl grunt znovu osídlen Janotou. Dále Turkem. Vrchnost mu grunt ale pro dluhy vzala a dala ho Linhartovi. Zcela určitě se jedná o původní selský rod z období před církevní a šlechtickou kolonizací naší vsi. Stále hospodařil na svých původních pozemcích z období vzniku vsi a patřil také k původním osadníkům. Rod Linhartů pak po celé období, až do kolektivizace zemědělství na gruntu hospodařil.         Do 30 leté války, si v Čejkovech pořídilo chalupu ještě 8 chalupníků a 14 zahradníků. To jsou ti, co si postavili chalupu vedle sedláků i chalupníků na zahradě, za hradbou. Jak se vesnička přirozeně rozrůstala, můžeme předpokládat, že přibyli 4 chalupníci a 7 zahradníků ještě před příchodem církevních a šlechtických kolonizátorů ve 12. století, a stejné množství po jejich příchodu. Mohli to být nejdřív ti nejblíž selským gruntům. Byli by to chalupníci Klečka, zvaný Keřka, Matějka, Minorýt,(u Turků) a Zajíc. Ze zahradníků to byli Pavlů, Melků, Dršků, Kalců, Kučerů, Holubů, a Lenců (Špetka). Po kolonizacích by to byli chalupníci, Linhart, Tuma, Chodl dolejší (od selského dvora Chodlů) a Chlad. Ze zahradníků by to byli Šenkýřů (panská hospoda), Bláhů horejších, Červenků (od selského dvora Šafárů), Rajšmídů (kovárna), Bartošů (kovárna), Trambů, a Chamutů. (u Švarců).       

Staré zbynické rody.

Rod Hánů horejších - Zcela určitě se jedná o původní selský rod z období před církevní a šlechtickou kolonizací vsi. Stále hospodařil na svých původních pozemcích z období vzniku vsi a patřil také k původním osadníkům. Rod po celé období víc jak 1000 let, až do kolektivizace zemědělství na gruntu hospodařil jako Jára, Hořejší, Hána, Míka.                                                                                                        Rod Tršů - Zcela určitě se jedná o původní selský rod z období před církevní a šlechtickou kolonizací vsi. Stále hospodařil na svých původních pozemcích z období vzniku vsi a patřil také k původním osadníkům. Rod po celé období víc jak 1000 let až do kolektivizace zemědělství na gruntu hospodařil. Nakonec Trš prodal grunt Míkovi.                                                               Rod Zajíců - Zcela určitě se jedná o původní selský rod z období před církevní a šlechtickou kolonizací vsi. Stále hospodařil na svých původních pozemcích z období vzniku vsi a patřil také k původním osadníkům. Rod po celé období víc jak 1000 let až do kolektivizace zemědělství na gruntu hospodařil.                                                                                                 Rod Míků - Zcela určitě se jedná o původní selský rod z období před církevní a šlechtickou kolonizací vsi. Stále hospodařil na svých původních pozemcích z období vzniku vsi a patřil také k původním osadníkům. Rod po celé období víc jak 1000 let, až do kolektivizace zemědělství na gruntu hospodařil. Nakonec se přiženil Matějovic.                                                          Rod Šatrů - Zcela určitě se jedná o původní selský rod z období před církevní a šlechtickou kolonizací naší vsi. Stále hospodařil na svých původních pozemcích z období vzniku vsi a patřil také k původním osadníkům. Rod, který po celé období víc jak 1000 let, až do kolektivizace zemědělství na gruntu hospodařil.                                                                          Rod Čechů - Zcela určitě se jedná o původní selský rod z období před církevní a šlechtickou kolonizací vsi. Stále hospodařil na svých původních pozemcích z období vzniku vsi a patřil také k původním osadníkům. Rod po celé období víc jak 1000 let, až do kolektivizace zemědělství na gruntu hospodařil. Menší výměrou byl zařazen mezi chalupníky. Později se přiženil Chodl, pak Trš.                                                                                                           Rod Kubátů - Zcela určitě se jedná o původní selský rod z období před církevní a šlechtickou kolonizací vsi. Stále hospodařil na svých původních pozemcích z období vzniku vsi a patřil také k původním osadníkům. Rod po celé období víc jak 1000 let, až do kolektivizace zemědělství na gruntu hospodařil. Menší výměrou byl zařazen mezi chalupníky. Později se přiženil Nový.                                                                                         Rod Kazdů - Zcela určitě se jedná o původní selský rod z období před církevní a šlechtickou kolonizací vsi. Stále hospodařil na svých původních pozemcích z období vzniku vsi a patřil také k původním osadníkům. Rod po celé období víc jak 1000 let, až do kolektivizace zemědělství na gruntu hospodařil. Menší výměrou byl zařazen mezi chalupníky. Později se přiženil Šula a Pavelec.                                                                                                                  Rod Ouřenků - Zcela určitě se jedná o původní selský rod z období před církevní a šlechtickou kolonizací vsi. Stále hospodařil na svých původních pozemcích z období vzniku vsi a patřil také k původním osadníkům. Rod po celé období víc jak 1000 let, až do kolektivizace zemědělství na gruntu hospodařil. Menší výměrou byl zařazen mezi chalupníky. Později se přiženil Zahradka.                                                                                       Do církevní kolonizace Zbynic si pořídili chalupu ještě 1 chalupník a 2 zahradníci. To jsou ti, co si postavili chalupu vedle sedláků i chalupníků na zahradě, za hradbou. Byl to chalupník Pecek, zvaný Pícka, Picek. Ze zahradníků by to byli Vojslav a Zajíc.                                                                                    Ve 12. století přišli nejdřív na Zdouň a potom do Zbynic mniši z kláštera Doksany a postavili tam kostel. Ke kostelu faru, stáje a stodolu. Ze Zbynic udělali sídlo církevního újezdu. Proto postavili u kostela 4 selské statky. Zúrodnili oblast po levé straně cesty na Čermnou pod Bukovou nad Pichadly. Oblast poddaných zbynického církevního újezdu sahala dále od Kašovic, Mokrosuk, Drouchavče k Radosticím u Hlavňovic.                   Rod Šulů - Po převzetí církevního statku šlechtou byl na gruntu Šula, později Ouředník.                                                                                              Rod Dušků - Po převzetí církevního statku šlechtou byl na gruntu Dušek, později Drudík.                                                                                           Rod Beránků - Po převzetí církevního statku šlechtou byl na gruntu Beránek, později Hána, Míka a Barborka.                                                                                               Rod Hánů dolejších - Po převzetí církevního statku šlechtou byl na gruntu Hána, později Míka.                                                                                               Po kolonizacích si pořídili chalupu chalupníci Krčmář, pak Holeček a Němec. Ze zahradníků by to byli Janda (před ním Holeček a po něm Šatra), Ševců (Korec, pak Holeček) a Volšanský (Bouda, Duda).