Jdi na obsah Jdi na menu
 


Příchod Slovanů.

Příchod Slovanů.

           

Slované přišli přibližně postupně v 6. století. Přišli ze stepí na Ukrajině do Polska. Odcházeli, protože se v místě nemohli uživit. Část postupovala přes Slezsko na Moravu. Část postupovala k Baltu a část k Labi. Při Labi postupovali do Čech. Příchod Keltů až na hradiště u Čejkov a Zbynic byl možný údolím řeky Řezné od Regenu do oblasti Železné Rudy a pak při řece Ostružné. Zde zřejmě nebyly tak nepropustné pralesy jako v oblasti Prášil, Modravy a Kvildy. Postupně se při řekách rozmístili po celém tomto neobydleném území ohraničeném horami a neprostupnými hvozdy. Do našeho kraje se dostali proti proudu Vltavy, dále pak Otavy a Ostužné. Předpokládá se, že putující skupina měla okolo deseti rodin. Naši předkové odbočili od Ostružné v Tedražicích a postupovali dále při Tedražickém potoce až k jeho pramenům. Měli sebou i svůj dobytek a nesli sebou nejnutnější zásoby, nezbytné nástroje pro táboření a lov. Samozřejmě nebyly žádné cesty jen stezky, kterými chodila zvěř. Jinak prales a močály. Pokud byl prostor Ostružné v místě ústí Tedražického potoka močálovitý, museli je obejít po blízkých kopcích, třeba i přes Hořici, nad Dalovice a Buděšinou. Možná, že na Buděšiné nebo v Hlavičkách bylo opuštěné hradiště po Keltech. Pro jinou skupinu, která se pak usadila u zbynického pramene Tedražického potoka mohla být výhodnější cesta k Zdouni, Hotínu a Zbyné. Také tam mohlo být opuštěné hradiště po Keltech na Zbyné a Oupířce. Nemusela se tedy žádná obranná hradiště budovat. Pokud by byla tato cesta neprůchodná, mohla zbynická skupina přijít také od pramenů čejkovského potoka k pramenům zbynického potoka. Příchozí hledali místo pro trvalé usazení u pramenů potoka. To znamená postavit dům, ohradu pro dobytek a malé políčko k tomu. Tehdy se stavěla obydlí kůlové konstrukce. Kůly se částečně zapouštěly do země (polozemnice). Domy nebyly velké a převážně byly jednoprostorové. Dům měl v průměru 10 - 14 m2. V místnosti se nacházelo kamenné ohniště, někde byla drtidla na obilí, nádoby na obilí, mouku a vodu. Podlahu tvořila udusaná hlína, na níž se někdy pokládaly proutěné rohože. Ve stěnách mohly být hliněné chlebové pece. Střecha byla sedlová, krytá rákosovými nebo slaměnými došky. Byl to horní pramen někde u Turků z chalupy a Pazdernů. Místo bylo chráněno Stráží a Želinou. Ve Zbynicích to bylo někde na Hoříšce a v místě rybníčků Hrachů a Němců. Místo bylo chráněno Oupířkou. Tam také vybudovali vesnice s tvrzí u Soukupů a ve Zbynicích s tvrzí u Kazdů. Tvrze, stejně jako obranný kostel byly už velmi náročné stavby, vyžadovaly dostatek pracovních sil a dostatek prostředků a moci feudálů. Mohly být budovány až s příchodem klášterních kolonistů a feudálů počátkem 12. století. Kolonizace probíhaly při nárůstu počtu obyvatel.

Přílohy ve Fotoalbu v části Lidé: Mapa Slovanu, Mapa 13 stol,