Jdi na obsah Jdi na menu
 


Před 90 léty.

Čp.1 U Kopačků. Za panských dob před rokem 1924 v této obytné části šplýcharu bydlel šafář Maxa s rodinou. Nový hospodář Vlček, dostal od dvora 4 ha. Musel s nimi uživit ženu, schovance Nováka a výměnkáře Kopačkovi. Ti však mohli hospodáři při zemědělských a domácích pracích hospodáři pomáhat. Ve šplýcharu měl i maštal a stodůlku i s potřebným vybavením vozy i dalšími nástroji po bývalém šafáři. Ve vsi však nezůstal, ani jeho potomci.                                                                                   

Čp.2  U Rybáčků. Rybáčků také nejsou původním čejkovským rodem, ale žili tu po dvě generace. Pro své bydlení si museli přestavět původní panskou ratejnu. V ratejně byli ubytováni kočí, čeledínové a děvečky ze statku. Také museli přistavit malou maštal jen pro 2 krávy a malou stodůlku.  Měli příděl ze statku jen 2,5 ha pozemků. Hospodáři, když přišel do Čejkov, bylo už 52 let. Byl hasič. Měl 5 dětí. Dvě dcery a dva synové postupně odešli a na hospodaření zbyl, jen ten který dostal chalupu. Byl bezdětný a tak se pak už na chalupě dále nehospodařilo. 

Čp.3 U Říhů. Toto je starý původní čejkovský rod. Jednalo se zde o velkou výměru polí a luk, 17 ha, o koně a krávy. Ke koním musel být na statku trvale čeledín. Byl na statku také ubytován a hospodářem vyplácen. Pro zvládnutí ostatních zemědělských prací si musel hospodář najímat ty, kteří takovou velkou výměru polí neměli. Hospodář byl v té době ještě mlád, i jeho žena z Čermné, která se ještě navíc starala o dvě malé dcery. Musela zvládnout dojení, vaření a množství prací na hospodářství, o kterém nemáme dnes ani představu. Odpočinek měla jen v neděli, když šla s dětmi do Zbynic do kostela. Tam se také mohla setkat s rodiči a kamarádkami z Čermné. Hospodaření na gruntě už nepokračuje, protože není nikdo, kdo by se ho ujal.                                                                                                     

Čp.4  U Šafárů. Také se jedná o starý původní čejkovský grunt, koupený sedlákem ze Zbynic. Byla tu značná výměra polí a luk, 21 ha. Hospodář měl sice čeledína ke koním a služku ke kravám, ale také tři malé děti a starou matku na výminku, která jim mohla s dětmi pomáhat. Pro zvládnutí zemědělských prací si musel hospodář najímat ty, kteří takovou velkou výměru polí neměli. Čeledína měl naštěstí v podstatě na byt a stravu. Jeho mladá žena z Odolenova musela zvládnout dojení, vaření a množství potřebných zemědělských prací na hospodářství. Jistě byla ráda, když se našel volný den, hospodář zapřáhl koně do bryčky a vydal se s ní přes Hrádek cestou na Svatobor až do Odolenova. Tam to dobře znal, protože tam jezdil už se svým otcem a matkou. Stále ještě v tomto období trvalo smlouvání nevěst kvůli gruntům a věnu. V mnohých případech to bylo nezbytné i kvůli přežití. Nevěsty si tak sjednávali ve všech případech sedláci mezi sebou a chalupníci také mezi sebou. Pokud ne, tak to většinou dobře nedopadlo.     

Čp.5 U Pavlů  Původně nebylo vedeno mezi selskými staveními. Grunt o 12 ha koupil otec hospodáře. Ten hospodařil se ženou od Jančů. Měli už velké děti. Syn hospodáře Karel se připravoval na převzetí gruntu a druhý syn Vojtěch chodil do Sušice na reálku a chtěl pak dál studovat práva. Karel byl hasič. Dcera se provdala. Z věna nevěsty od Jančů byla pokryta část dluhů na gruntu, ale i studia syna Vojtěcha. Zbylé dluhy byly pak pokryty až z věna nevěsty Karla. Přesto hospodář dobře hospodařil, když se jeho synovi podařilo vystudovat. Museli se ženou a dospělým synem všechny zemědělské práce zvládnout sami, najímání výpomocí nemohli zaplatit.                                                  

Čp.6 U Linhartů.  Na chalupě byl mladý hospodář i jeho žena od Mašků. Byl hasič. Přinesla věno 30000 K. Jednalo se původní starý čejkovský grunt s pozemky 10 ha. Na výměnku byli také ještě ne příliš staří rodiče hospodáře. Mohli tedy ještě hospodáři při zemědělských i ostatních pracích i při opatrování dětí pomáhat. Sousedé si sem chodili zahrát karty. Nejednalo se však o žádné hazardní hry, pouze o mariáš nebo kaucvik.  

Čp.7 U Lenců  Chalupa Šprtků byla původní čejkovská chalupa a koupil ji bývalý panský ovčák Karel Hošek. Když mu umřela žena, dostala chalupu jeho dcera a její manžel, který se na chalupu přiženil a stal se tak hospodářem. Byl společníkem pronajímatele honitby. Měli dvě děti. Na gruntu byl také bratr František Hošek. Výměru měli 5 ha. Hospodář byl řezníkem pro obec. Byl takto dobře zajištěn.                     

Čp.8 U Holubů. U chalupy byla výměra 8 ha. Jedná se o starý čejkovský rod i grunt. Hospodář měl dvě malé děti a na výminku otce. Ženu si našel v Krutěnicích. Při poměrně velké výměře nebylo jednoduché obstarat všechny potřebné zemědělské a domácí práce, i péči o děti. To bylo možné jen s velkým nasazením a dřinou bez volného času.                                 

Čp.9 U Šenkýřů. Mladý hospodský na původní starou čejkovskou hospodu přišel i s mladou ženou ze Zbynic. Byl hasič. Měl na starosti hospodu a hospodářství s 6 ha pozemků a 3 malé děti. Na zemědělské práce měl a platil si čeledína. Vzhledem k výnosům z hospody se měl lépe než zemědělci jen s 6 ha polí. Výnosy z hospody od části místních čejkovských občanů však nebyly v žádném případě vysoké, a hospodářství s dobytkem, orbou, setím, seny, žněmi i výmlatem se ošidit nedalo. Tak to znamenalo dřinu bez volného času.                                                                                      

Čp.10 U Kalců. Na 10 ha hospodářství byl mladý hospodář s mladou ženou také z Čejkov, se 4 malými dětmi i starou výměnkářkou. Ta už toho příliš nezvládla a tak veškerá dřina a veškerý potřebný čas byl na mladém hospodáři a hospodyni. Tak tomu však bylo i u celých generací před tím. Hospodářství měl ve stísněném gruntu nad hospodou pod břehem Želiné a těsně u úzké silnice, bez sadu u chalupy. To představovalo složitou manipulaci s fůrou sena, snopů obilí, s mlátičkou i s mlácením obilí.  

Čp.11 U Kučerů. Původní starou čejkovskou chalupu i s 9 ha pozemků koupil mladý synovec stávajícího majitele a stal se na ní hospodářem. Byl v zastupitelstvu obce. Se ženou měli 3 malé děti. Stávající majitelé zůstali na výminku. Nebyli ještě tak staří, aby se nemohli postarat o děti a domácí práce. Veškerá dřina a veškerý potřebný čas při zemědělském hospodaření, práce s vyvážením hnoje na pole, orání, sena, žně, mlácení, vybíráním brambor byl stejně na mladém hospodáři a hospodyni. Tak tomu však bylo na chalupě i u celých generací před tím. Hospodářství měli ve stísněném gruntu pod břehem Želiné a těsně u úzké silnice, bez sadu u chalupy. To představovalo složitou manipulaci s fůrou sena, snopů obilí, s mlátičkou i s mlácením obilí.                                                                                                

Čp.12 U Pazdernů. Jedná se o chalupu vystavěnou na místě shořelé pazderny. Hospodář s ženou ze Zbynic od Němců měl zatím jen jednoho syna a na výměnku hodně starou matku. Byl v zastupitelstvu obce a podvelitelem hasičů. Výměra k chalupě 4 ha však na obživu nestačila. Hospodář a hospodyně tak patřili k těm, kteří si museli přivydělávat prací u sedláků. Přinášelo jim to však ty problémy, že mnozí sedláci vícekrát za práci nezaplatili, protože sami žádnou hotovost neměli.                         

Čp.13 U Dobrovolných. Nejedná se o původní grunt, ale o chalupu postavenou až v průběhu roboty na panském. Již starší hospodář a hospodyně měli 4 děti a výměru 5 ha. Ta však na obživu nestačila. Hospodář a hospodyně tak patřili k těm, kteří si museli přivydělávat prací u sedláků.  Přinášelo to však ty problémy, že mnozí sedláci vícekrát za práci nezaplatili, protože sami žádnou hotovost neměli. Hospodář byl ve finanční komisi obce.                                                                                                   

Čp.14 U Nemodlenků. Nejedná se o původní grunt, ale o chalupu postavenou až v průběhu roboty na panském. Mladý hospodář se svou starší ženou měli dvě děti. Byl ve volební komisi obce. Na chalupě byla ještě sestra hospodáře. Veškerá dřina a veškerý potřebný čas byl na mladém hospodáři a hospodyni a sestře hospodáře. Tak tomu však bylo i u celých generací před tím. Hospodářství měli ve stísněném gruntu pod hospodou těsně u úzké silnice a cesty, bez sadu u chalupy. To představovalo složitou manipulaci s fůrou sena, snopů obilí, s mlátičkou i s mlácením obilí.   Výměra k chalupě 4 ha však na obživu nestačila. Hospodář, hospodyně i sestra hospodáře tak patřili k těm, kteří si museli přivydělávat prací u sedláků. Přinášelo jim to však ty problémy, že mnozí sedláci vícekrát za práci nezaplatili, protože sami žádnou hotovost neměli.                        

Čp.15 U Šimerů  Nejedná se o původní grunt, ale o chalupu postavenou až v průběhu roboty na panském. Již starší hospodář a hospodyně, která nebyla z Čejkov, měli 4 děti a výměru 5 ha. Hospodář byl v zastupitelstvu obce.  Ta však na obživu nestačila. Hospodář a hospodyně tak patřili k těm, kteří si museli přivydělávat prací u sedláků. Přinášelo jim to však ty problémy, že mnozí sedláci vícekrát za práci nezaplatili, protože sami žádnou hotovost neměli. Na jejich hospodářství byla veškerá dřina a veškerý potřebný čas byl na hospodáři a hospodyni. Tak tomu však bylo i u celých generací před tím. Hospodářství měl ve stísněném gruntu pod hospodou těsně u úzké silnice a cesty, bez sadu u chalupy. To představovalo složitou manipulaci s fůrou sena, snopů obilí, s mlátičkou i s mlácením obilí.                                                                                                    

Čp.16 U Chladů. Nejedná se o původní grunt, ale o chalupu postavenou až v průběhu roboty na panském. Mladý hospodář a hospodyně z Čejkov měli jednu dceru. Na výměnku měli staré rodiče hospodáře. Ti už toho příliš nezvládli a tak veškerá dřina a veškerý potřebný čas byl na mladém hospodáři a hospodyni. Tak tomu však bylo i u celých generací před tím. Hospodářství měl ve stísněném gruntu pod hospodou těsně u úzké silnice a cesty, bez sadu u chalupy. To představovalo složitou manipulaci s fůrou sena, snopů obilí, s mlátičkou i s mlácením obilí. Výměru měli přes 3 ha. Ta však na obživu nestačila. Hospodář a hospodyně tak patřili k těm, kteří si museli přivydělávat prací u sedláků. Přinášelo jim to však ty problémy, že mnozí sedláci vícekrát za práci nezaplatili, protože sami žádnou hotovost neměli.                                                                                                     

Čp.17 U Zajíců  Nejedná se o původní grunt, ale o chalupu postavenou až v průběhu roboty na panském. Mladý hospodář s hospodyní měli dvě děti. Na gruntu byla i výměnkářka. Ta už toho příliš nezvládla a tak veškerá dřina a veškerý potřebný čas byl na mladém hospodáři a hospodyni. Tak tomu však bylo i u celých generací před tím. Hospodářství měl ve stísněném gruntu pod hospodou těsně u úzké silnice a cesty, bez sadu u chalupy. To představovalo složitou manipulaci s fůrou sena, snopů obilí, s mlátičkou i s mlácením obilí.  

Čp.19 U Turků ze dvora   Jedná se o původní čejkovskou velkou selskou usedlost. Hospodařila tu na výměře 11 ha po zemřelém hospodáři hospodyně se svým synem Josefem. Najímali si pracovní síly.                   

Čp.20 U Chodlů hořejších  Jedná se o původní čejkovskou velkou selskou usedlost. Hospodářem byl krejčí se ženou z petrovické hospody. Měli 3 děti a na výminku otce hospodáře. Při hospodaření na 11 ha pozemků pomáhal hospodáři a hospodyni jeho starší bratr. Hlavně finanční pomoc s hospodářstvím se nechá předpokládat i ze strany hospodyně, z petrovické hospody. Navíc hospodář se více věnoval než zemědělství své funkci a vášni pronajaté honitby.                                                                            

Čp.21 U Matějků Původně se jednalo o chalupnickou usedlost, která se léty vypracovala na 11 ha selskou. Hospodář se svou ženou od Linhartů byli bezdětní. Byl druhý radní za Republikány. Měli čeledína a ještě si najímali chudší čejkovské rolníky a jejich ženy na práci.                                            

Čp.22 U Mašků ze dvora  Jednalo se o největší původní čejkovskou usedlost z celé vsi. Statek o 11 ha, po zemřelém hospodáři vedla hospodyně. Měla 3 děti. Její dcera dostala věno 30000 K. Mohla si tak najímat pracovní síly.                                                                                

Čp.23 U Tesárků   Jedná se o původní čejkovskou velkou selskou usedlost ze které pocházel celý náš rod. Již dost starý hospodář se svou ženou ze Zbynic měli 7 dětí. Hospodařili na výměře 11 ha. Neměli žádné výměnkáře ani na hlídání dětí. Děti postupně dorůstaly, tak tuto povinnost musely přebírat na sebe. Také dorůstající synové přebírali od hospodáře nezbytné zemědělské práce a dcery od hospodyně práce na hospodářství. Hospodář s hospodyní už nebyli tak mladí, aby toto všechno zvládli. Veškerou dřinu a veškerý potřebný čas při zemědělském hospodaření, práce s vyvážením hnoje na pole, orání, sena, žně, mlácení, vybíráním brambor. Na najímání pracovních sil nebyl dostatek finančních prostředků.                                   

Čp.24 U Jančů  Jedná se o původní čejkovskou velkou selskou usedlost. Po zemřelém hospodáři vedla největší výměru v celé vsi přes 21 ha, jeho žena z Hejné. Měla 5 dětí. Na gruntu byl na výminku i bratr hospodáře. Nahospodařili i na věno pro dceru, která se provdala k Pavlům, 2200 K. Muselo zbýt i na vyplácení ostatních sourozenců. Samozřejmě také museli najímat pracovní síly. Neměli ani čeledína ke koním, ani děvečku ke krávám a k dětem. Ani neměli staré výměnkáře. Museli to všechno s třemi syny zvládnout. Jak tedy celková ekonomika na selském statku i na chalupnické usedlosti v Čejkovech, podobně i ve Zbynicích, probíhala. Největší zisky měly být z prodeje obilí po výmlatu v hospodářském družstvu v Hrádku. Na podzim se tam prodávala fůra brambor. Druhou takovou položkou měl být prodej vykrmeného hovězího dobytka na jatkách v Sušici. Prasata prodávali přímo jednotlivým řezníkům. Drobnější zvířata jako ovce a kozy prodávali různým podomním obchodníkům, jako byl Vinický ze Sušice. Na podzim po sklizni zelí se prodávala jeho fůra v Sušici na trhu na náměstí. Přitom se prodávaly i další produkty jako mák, semeno jetele, drůbež, vejce. Povidla si z ovoce ze sadu vařily hospodyně sami. K omezení nákupu cukru se vařil sirup z řepy a někdo choval včely. Některé drobnější produkty odkoupil i obchodník ve vsi. Druhou stranou byly nákupy. Každý sedlák i rolník věděl, jaké zemědělské stroje bude potřebovat. Hlavně sečku na obilí, sekačku na trávu, mlátičku na obilí, krouhačku na zelí. Důležitou roli v této době hráli podomní obchodníci i dráteníci. Dalších nákupů byla celá řada a tyto výdaje bezprostředně závisely na příjmech. Ještě tu bylo prodávání a kupování pozemků. Často bylo nutné stavební dříví. Bylo zásadní pro stavbu stodoly, kůlny i každé střechy. Někteří měli aspoň kousek vlastního lesa. Nejen pro stavební dříví, ale i pro běžné palivové dříví. Tyto potřebné lesní práce byly náplní mužů většinou při zimním období. Bylo to však velmi pracovně náročné. Motorové pily tehdy nebyly. U mužů příjemnější činností bylo uzení masa. U žen to bylo předení vlny a draní peří. Hned na podzim pak nakládání zelí.

Čp.25 U Kroupů  Jedná se o původní čejkovskou velkou selskou usedlost. Výměra byla na úrovni velkých čejkovských statků. To byly Šafárů, Jančů, Jíchů a Melků. Na statku byl starší hospodář se ženou z Odolenova. Ženu z Odolenova měl i jeho soused Šafára. To mohla být určitá výhoda při návštěvách do 10 km vzdáleného místa až skoro k vrcholu Svatoboru s převýšením 300 m. Hospodář měl sice 6 dětí, ale žádné výměnkáře na hlídání a pomoc na hospodářství, žádného čeledína ke koním a žádnou děvečku ke krávám. Byl soudním odhadcem obce. Řešení bylo pouze ve čtyřech synech a dvou dcerách. S ohledem na zadlužení nebylo možné dostatečně využívat nájímání pracovních sil. Na statku byl problém se zadlužením 6000 K řešen právě věnem z Odolenova.                                

Čp.26 U Jíchů  Jedná se o původní čejkovskou velkou selskou usedlost. Nový hospodář na statku přišel po výměně dvorů od Bartošů. Byl v zastupitelstvu obce a velitelem hasičů. Válečná vdova se 3 malými dětmi by statek nezvládla, proto byla výměna dvorů 20 ha Jíchů s 5 ha Bartošů provedena.  Hospodyně se tak stala dědičkou tohoto Jíchů statku. Měli 3 děti. Na gruntu byl ještě pastevec. Hospodář byl už starší a tak se statku brzy ujal nejstarší syn. Možno říct že otec i syn byli dobrými pokrokovými hospodáři a měli dobré vybavení zemědělskými stroji. Bylo však nutné, vzhledem k výměře, si najímat pracovníky. Toto je jeden z mnoha případů jak válka hluboce zasáhne do života obyčejných slušných lidí. Skoro v každém popisném čísle v Čejkovech a ve Zbynicích je nějaký takový případ. Hospodáři prožili ve válce utrpení a pak smrt a na statcích zůstaly jen hospodyně se sirotky. Válka tak zasáhla do života na přesně na 50 čejkovských gruntech. Války vyvolávají boháči, kteří na válkách vydělávají. Obyčejným slušným lidem přinášejí jen smrt, utrpení, bolest a bídu. O to víc zarážející je to, že i nyní po 90 létech se proti obyčejným a slušným lidem připravuje válka. O to horší je, že je to proti našemu bratrskému přátelskému slovanskému Rusku. Tuto válku připravují Germáni, hlavně USA, Anglie a opět Německo. Nejhorší však je to, že tito naši obyčejní, slušní lidé toto, z neznalosti a pod vlivem propagandy bohatých, ještě podporují. To tím, že při volbách, po roce 1989 volí politické strany, které USA, Anglii a Německo ve válečných přípravách proti Rusku podporují. To je 8 politických stran, které byly do parlamentu zvoleny. Jediná zvolená strana,která tuto válku nepodporuje, je Komunistická strana.                                                                               

Čp.27  U Keřků.  Je to stará chalupnická usedlost. Po smrti hospodáře, byla na gruntu, na výměře 12 ha, hospodyně se 7dětmi. Děti už byly velké a nejstarší syn už byl připraven se oženit a hospodářství převzít. Měli tak dost pracovních sil na hospodářství i pozemky.                                                    

Čp.28 U Dršků.  Jedná se o původní starou usedlost. Hospodář neměl děti a tak předal grunt s výměrou 9 ha synovci. Na gruntu byla také švagrová hospodáře. O třech pracovnících se tedy museli se všemi potřebnými pracemi na gruntu vypořádat.                                                                       

Čp.29 U Lísů  Jedná se o původní čejkovskou velkou selskou usedlost.  Starý hospodář se ženou od Turků z chalupy měli 6 dospělých dětí a výměru 14 ha. Děti už byly velké a nejstarší syn už byl připraven se oženit a hospodářství převzít. Měli tak dost pracovních sil na hospodářství i pozemky.                                                                                                 Čp.30 U Melků. Jedná se o původní starou chalupnickou usedlost. Hospodář měl štěstí na bohatou nevěstu z největšího statku na Čermné. Jinak by se dvěma dcerami velkou výměru 20 ha nezvládl. Musel si tady na většinu prací najímat pracovní síly. Byl to venkovský písmák a na selskou práci se nehodil.                                                                                        

Čp.31 U Tumů z chalupy.  Jedná se o chalupu postavenou v době roboty na při bratrském porovnání. Již starší hospodář se ženou měli 4 dospělé syny a výměru jen 3 ha. Museli tak hledat obživu jen z nájemné práce u sedláků. Hospodář, i když neměl školy, byl velmi inteligentní a vzdělaný. Dělal také starostu obce za sociální demokracii a psal obecní kroniku. Ta byla základním východiskem pro všechny publikace, které byly později o Čejkovech vydány. Bez jeho záznamů by nebylo možné cokoliv konkrétního o Čejkovech zpracovat. Ve Zbynicích plnila tuto funkci učitelka Míková a Vejslav.                                                                         Čp.32 U Bláhů horejších.  Jedná se o chalupu postavenou v době roboty. Starší hospodář se ženou měli 6 dospělých i malých dětí a na výminku matku hospodyně. Byl obecním poslem. Měli jen 4 ha. Museli tedy chodit na práci k sedlákům.                                                                                 

Čp.33 U Tumů.   Jedná se o původní starou chalupnickou usedlost.  Hospodářem je sedlák z Černíče, který se přiženil ještě k mladé vdově od Matějků se synem po hospodáři. Byl v zastupitelstvu obce. Mají ještě dvě malé dcery a na výminku matku starého hospodáře. Výměru mají 16 ha a k tomu čeledína. Syn však špatně chodil a tak nemohl zastat plnou pracovní sílu. Museli tak v menší míře najímat pracovní síly a mít dostatečný zdroj peněžních prostředků.                                                                                   

Čp.34 U Červenků.  Jedná se o původní starou chalupnickou usedlost. Mladý hospodář a hospodyně měli malé 3 děti. Na výminku ještě starého otce hospodáře. Výměra 6 ha jim zaručila, že nemuseli chodit na práci k sedlákům, ale vzhledem k malým dětem, byla práce na polích velmi náročná, pokud 80 letý výměnkář už nezvládl hlídání dětí.                                  Čp.35 U Chodlů dolejších. Již starší hospodář se ženou z Vojtíšků chalupy měli 4 děti na chalupě výměnkářku. Ta jim menší děti pohlídala. Měli však dost velkou výměru 11 ha. Peněžní prostředky spotřebovali vyplácením čtyř sester. Nemohli tak najímat pracovní síly. Znamenalo to dřinu a velké pracovní nasazení bez volného času.                                                             

Čp.36 U Trambů  Jednalo se o původní čejkovskou chalupu ze které pocházel náš rod. Hospodář měl se ženou z Hrádku 4 děti. Byl v honebním výboru obce. Na výminku měl otce. S ohledem na své stáří mohl hospodáři jen částečně pomoci. Výměra byla 9 ha. Pokud neměli peněžní prostředky z věna nevěsty z Hrádku, nemohli najímat pracovní síly. Znamenalo to pak dřinu a velké pracovní nasazení bez volného času.                                              

Čp.37 U Bartošů  Jedná se o původní kovárnu. Na chalupě hospodařila válečná vdova od Jíchů se třemi již dospělými dětmi na 5 ha. Nezbytné peněžní prostředky měla z Jíchů dvora a dostala válečné odškodnění, za ve válce padlého manžela, otce tří dětí.                                                       

Čp.38 U Ševců.   Jedná se o kovárnu postavenou v roce 1822. Již starší hospodář, který se přiženil, k dceři z rodu kočího z kněžického zámku, měl s ní 4 děti. K chalupě byly jen 3 ha pozemků. Museli tedy chodit na práci k sedlákům. Potřebné peněžní prostředky byly od hospodyně.                     

Čp.39 Pastuška. Obživa celkem 12 dětí ze tří rodin z chudobince musela být plně zajištěna prací u sedláků. Nebylo to však za peněžní prostředky, ale za stravu a naturální prostředky. Pouze u porodní báby to bylo částečně i za peněžní prostředky, i u její dcery švadleny. U sedláků pracovali dospělí i děti, převážně při pasení dobytka.                                                            

Čp.40 U Švarců   Jedná se o starou původní čejkovskou chalupu. Mladý hospodářem na gruntu se starší ženou ze dvora ve Lhotě měli 1 dítě. Na výměnku byl otec hospodáře a jeho vnuk. Výměra polí byla pouhé 2 ha. Bylo tedy nutné ve značném rozsahu chodit na práce k sedlákům za peněžní a hlavně naturální odměnu.                                                                         

Čp.41 U Beránků. Chalupa byla postavenou v době roboty při bratrském porovnání. Již starší hospodář se přiženil a měli 4 děti. Výměru pouhé 3 ha. Neměli výměnkáře na hlídání dětí a museli chodit na práci k sedlákům.

 Čp.42 U Chaloupků. Chalupa byla postavena až v době roboty. Mladý hospodář měl ženu z Čejkov a zatím jedno dítě. Na výměnku měl oba rodiče. Výměru 5 ha. Na práci chodil na zbynickou faru.                         

Čp.43 U Cihlářů  Chalupa byla postavena až v době roboty. Již starší hospodář se ženou z Ostružna měl 7 dětí. Musel to mít zařízeno tak, že starší dcery hlídali ty mladší. Samozřejmě děti také musely chodit do školy. Mladší do Zbynic a ty starší třeba do měšťanky v Sušici. Z děvčat však většina skončila v obecné škole a do měšťanky v Sušici už nešla. Hospodář byl ve státní stravovací komisi obce. Nejvíc se problém škol projevil právě v námi popisované době před 90 léty. U obecné školy to bylo to, že sedláci nechtěli posílat děti do školy v době sklizně sena a v době vybírání brambor i jejich ukládání do krechtů. U dětí, které chodily do měšťanky nebo reálky v Sušici, byl základní problém nejen v tom, že museli chodit za každého počasí, zejména v zimě i za tmy. Ne všichni měli řádné vybavení v ošacení a v obutí. Také to, že na jaře i na podzim strávili na cestě 4 hodiny a nemohly tak vypomáhat s denní nezbytnou prací kolem dobytka a na poli. Výměru polí měl hospodář 4 ha a tak práce u sedláků byla nezbytná. Na chalupách nebyly takové finanční rezervy jako u sedláků. Také nevěsty chalupníků nepřinášely věno. Naopak peníze se musely vydávat při vyplácení sourozenců. Základní znalostí každé nevěsty bylo pečení chleba. Pokud ji to ještě doma nenaučila její máma, musela se to naučit od tchyně. Pokud nebyla na gruntu služka, tak to bylo dále vaření brambor pro prasata a jejich krmení. Samozřejmostí bylo dojení. K základním znalostem hospodáře pak patřila orba a odvoz obilí do mlýna k semletí na mouku. Velmi rozšířen byl chov holubů, zejména na maso.                                  

Čp.44 U Zedníků. Chalupa byla postavena až v době roboty. Hospodář měl se ženou z Tedražic dvě děti. Byl ve volební komisi obce. Na výminku byly rodiče hospodáře a jeho bratr. Výměru měl 5 ha. To už na obživu stačilo a taky nebylo třeba najímat pracovní síly.                                                           

Čp.45 U Kalčíků ve dvoře. Chalupa vznikla přestavbou panské stodoly. Hospodář pocházel ze Lhoty. Měli jen dvě děti a výměnkáře. Výměra 3 ha. Chodili na práce k sedlákům.                                                                           

Čp.46 U Kadlečků.  Chalupa byla postavena až za roboty. Hospodář, řezník z Čejkov se na chalupu přiženil.  Byl náměstek starosty za Domovinu. Měli 4 děti. Výměru měli 5 ha.                                                                           

Čp.47 U Bláhů dolejších. Chalupa byla postavena až za roboty. Již starší hospodář, válečný invalida měl trafiku s tabákem. Měl jen dvě děti a výměru měl přes 2 ha.                                                                             

Čp.48 U Hrobáků. Chalupa byla postavena až za roboty. Hospodář, krejčí se ženou z Hejné měl 4 děti a výměru 4 ha.                                            

Čp.50 U Bahenských. Chalupa byla postavena až v 19. století. Hospodář se   na chalupu přiženil, a měl 6 dětí. Výměra byla přes 4 ha. Museli chodit na práci k sedlákům, kvůli potřebě financí k vyplácení podílů třem sourozencům po 2000 K.                              

Čp.51 U Očenášů.  Chalupa byla postavena až v 19. století. Hospodář měl se ženou z Ústalče 3 děti. Výměru polí měl 3 ha. Musel chodit na práci k sedlákům.                                                                                                 

Čp.52 U Rajšmídů. Je to stará původní čejkovská chalupa. Již starší hospodář měl 3 děti a starou výměnkářku. Výměra byla 7 ha. Hospodyně byla ve státní stravovací komisi obce.                                                      

Čp.54. U Dachů. Bývalá ratejna dvora Dalovice. Hospodář Jan Pinkas, se přiženil z Chmelné. Výměra 4 ha. 1 dítě a 1 výměnkář.                             

Čp.58 U Vojtíšků. Chalupa byla postavená až v 19. století. Hospodářem měl 1 dítě a výměru 2 ha.                                                                         

Čp.59 U Rudů. Chalupa byla postavená až v 19. století. Starý hospodář se ženou ze Zbynic neměl děti, jen schovance a výměnkářku. Byl v zastupitelstvu obce. Výměru měl 3 ha.                                                       

Čp.60 U Turků z chalupy. Chalupa byla postavena až v 19. století. Hospodyně od Říhů měla 4 děti a výměru 7 ha. Veškerá pomoc s hospodářstvím na chalupě přicházela ze statku U Říhů.                                

Čp.61 U Mašků z chalupy.  Chalupa byla postavena až v 19. století. Mladý hospodář se ženou z Ústalče měl 3 děti a rodiče na výměnku. Výměru měli 3 ha. Museli tedy chodit na práci k sedlákům.                                             

Čp.62 U Brodeckých.  Chalupa byla postavena až v 19. století. Mladý hospodář se ženou z Tedražic měl 3 děti a starého otce na výměnku. Výměra polí měl 3 ha. Byl řemeslníkem.                                                        

Čp.63 U Kovářů Horejších. Panská kovárna byla postavena až v 19. století. Mladý kovář měl k svému řemeslu ještě přes 7 ha panských polností a se ženou z Úloha 2 děti. Byl v zastupitelstvu obce. Museli si tedy na zemědělské práce najímat pracovníky. Při zemědělských činnostech bylo potřebné velké množství kovářských a podkovářských prací. Kovárna byla v každé vsi, v některé i dvě. Právě kovařina, tesařina a zedničina byla pro ty, kteří nemohli zůstat na gruntě nejvýnosnějším učebním oborem.          

Čp.64 U Potužáků.  Chalupa byla postavena až v 19. století. Hospodář se ženou z Mířenic měli jen 1 dítě. Byl v zastupitelstvu obce. Hospodyně byla švadlenou. Na výměnku měl matku a bratry Václava a Jana. Výměru měl 5 ha.                                                                                                            

Čp.65 U Vršeckých. Hospoda Na Vršku byla postavena až v 19. století Hospodský měl se ženou z Čermné 3 děti. Byl ve finanční komisi obce a pokladníkem Kampeličky. Na hospodě byla i služka. Výměru polí měl 7 ha.  Najímal si pracovní síly. K hospodě museli být pozemky. Pivo bylo všeobecně levné, kouření bylo velmi levné a stravovací funkci venkovské hospody neplnily. Součástí práce byly i společenské akce. To bylo jen výjimečně o pouti, posvícení, svatby a pohřby. Ve vsi byli se svými akcemi, hlavně bálem, hasiči a opět výjimečně se hrálo divadlo, nebo na drahách na hřišti fotbal.                  

Čp.66  U Chumelíků. Chalupa byla postavena až v 19. století. Už starší hospodář měl dvě děti. Byl první radní za Sociální demokracii a pokladník obce. Na výměnku měl sestru.  Výměru měl 5 ha.                                      

Čp.67 U Minorýtů. Chalupa byla postavena až v 19. století. Hospodář, obecní a polní hajný měl se ženou od Kalčíků 5 dětí. Na výměnku měl matku a bratra. Výměru jen 3 ha. Museli chodit na práci k sedlákům.            

Čp.68 U Praisů.  Chalupa byla postavena až ve 20. století místo staré, původní, nad Bartošů, nezjištěno, kdy postavené. Starší hospodář krejčí měl 9 dětí. Výměra měl necelé 3 ha. Museli chodit na práci k sedlákům.              

Čp.69 U Hošků. Chalupa byla přestavěna ve dvoře z panské sýrárny. Hospodář měl dvě děti a výměru 3 ha. Byl ve finanční komisi obce.                                                 

Čp.70 U Soukupů. Chalupa byla přestavěna z rozvalin tvrze ve dvoře. Využity byly sklepy. Starší hospodář se ženou z Krutěnic měl 4 děti. Výměra byla jen 3 ha. Chodili na práci k sedlákům.                                      

Čp.71 U Blažků. Chalupa vznikla přestavbou panských maštalí ve dvoře. Hospodář měl se ženou od Říhů 3 děti. Výměru necelé 3 ha. Chodili na práci, asi nejvíc k Říhům.

Čp.72 U Chamutů. Chalupa vznikla přestavbou panských maštalí ve dvoře. Hospodář měl se ženou z Tedražic 2 děti. Výměra byla 4 ha. Chodili na práci k sedlákům.                                                                                          

Čp.73 U Krejčího. Chalupa vznikla přestavbou panské stodoly ve dvoře. Hospodářem byl samotný Kliment Ludvík. Výměra přes 1 ha.                        

Čp.74 U Sýkorů. Chalupa vznikla přestavbou panských maštalí ve dvoře v Dalovicích. Hospodář měl se ženou z Hrádku 1dítě. Na výměnku byla sestra hospodáře s tchánem a tchyní. Výměra byla 4 ha. Hospodář byl cestářem.

Ve Zbynicích před 90 léty.

       Situace na jednotlivých gruntech s věny a vyplácenými podíly a hospodařením na gruntu byla ve Zbynicích obdobná jako v Čejkovech. Veškeré další podrobnosti z gruntů ve Zbynicích i v Čejkovech se nechají najít v matrice zbynické na Portafontium.cz.

       Hospodář od Šulů měl ženu od Linhartů z Čejkov. Hospodář od Hánů dolejších měl ženu od Kazdů. Vejslav hospodařil se ženou od Kostelníků. Na gruntě u Picků byla po smrti hospodáře, hospodyně. Hospodář u Šatrů si našel nevěstu až v Bešetíně. U Cestáků se hospodář oženil s hospodyní až po 34 létech společného bydlení. Krejčů chalupu koupili Kubátů. Na hospodě u Lojzinky se sedlák Šatra, 28 let oženil s Aloisií Šatrovou, 35 let s velkým věnem. U Matoušíků hospodařili Hrobařů. Obchodník Jech si našel ženu u Kostelníků. Měla věno 6490 K.